Abychom se v digitalizaci posunuli, musíme do cloudu
Na řadě je stát
Cloud je společným jmenovatelem všeho. Přesvědčeny jsou o tom přední IT firmy, ale také státy, například všeobecně skloňované Estonsko, které je na poli digitalizace vzorem nejen pro Evropu. Česká republika v digitalizaci sice podniká jednotlivé kroky, ke kompletní transformaci se ale stále odhodlává. Státní správa se za posledních pět let rozrostla z hlediska úředníků a agendy. Hlavními tématy jsou pak efektivita úřadů, energetika a bezpečnost. Digitalizace tak již není téma budoucnosti, ale existenční nutnost.
Svět IT se za poslední dekádu zásadně změnil, a to jak z hlediska složitosti systémů, tak i potřebného výkonu. Zároveň však vzrostly náklady na hardware i energie – je to právě cloud, který dává smysl z hlediska dostupnosti a aktuálnosti, neboť umožňuje státu, firmám i jednotlivcům se o kapacitu efektivně a bezpečně podělit. Do cloudu se přesouvají celé aplikace a služby. Firmy, které se pohybují na světové špičce, jsou dávno připraveny, a to jak z hlediska lokalizace, tak místních regulací. IT sektor je připraven přínosy této technologie poskytnout i státní správě.
Česko stále na chvostu
Navzdory dostupným technologiím i kapacitám v IT Česká republika patří v digitalizaci pod unijní průměr. A to jak z hlediska počtu uživatelů, tak v implementaci e-Governmentu. Největší posun přinesla komunikace přes datové schránky a implementace Bank ID. Horší je to na úřadech na úrovni měst a obcí, v řadě z nich stále obíhají papírové formuláře, digitalizace je roztříštěná a panují rozdíly napříč republikou. Obecně je ve státní správě dlouhodobý problém se sdílením informací a osobních údajů, které musí občané neustále prokazovat. Přitom vyvinout novou aplikaci není zas tak náročný úkol, potíž se nachází na úrovni registrů, práce s daty, v bezpečnosti a regulacích.
Finance, státní správa, energetika, zdravotnictví nebo školství – v těchto sektorech je obrovské množství výzev a prostoru pro digitalizaci a zefektivnění. Zároveň v nich převládá významný a dlouhodobý technologický dluh. Je běžné, že know-how interně drží pár klíčových lidí, na kterých stojí chod celého IT. I z toho důvodu považuji přechod do cloudu zejména ve státní správě za nevyhnutelný – při tom ale bude třeba překonat řadu předsudků, třeba že IT je díra na peníze. Dále je zde plno legislativních překážek, namístě je zejména zvážit změnu zákona o veřejných zakázkách. IT navíc stále nemá plnohodnotný status, respektive vlastní ministerstvo, a není informačně propojené napříč resorty. Pokud se tedy podaří prosadit migraci dosluhujících systémů, bude stavba nové infrastruktury probíhat paralelně.
Pracovní síly v IT jsou, problém je její profesionalizace
Kromě připravenosti státu na větší otevřenost a spolupráci s firmami je další překážkou nedostatek odborných kapacit. Spousta lidí se sice nyní rekvalifikuje právě na IT specialisty, nicméně není dost zkušených mentorů, kteří by je připravili na velké projekty. Hlad po IT specialistech je neustálý a odráží se to i na počtu nabraných juniorů. I těm se ale musí někdo zkušený věnovat, a než se mohou uplatnit na projektech, trvá to minimálně rok. Především tedy chybí zkušení experti, kteří jsou schopni řídit velké projekty, a to na obou stranách.
Výhodou IT sektoru je zejména jeho flexibilita a to, že kopíruje trh. Během pandemie se dokázal rychle přesunout z cestovního ruchu do e-commerce, nyní je na řadě státní správa. Změny jsou již nějaký čas patrné u bank, které jsou na uchování dat a know-how obzvláště citlivé, digitalizací tedy prošel i velmi konzervativní byznys. IT firmy jsou na novou vlnu digitalizace připraveny, nyní je to jenom na státních představitelích, jak rychle a daleko se dokážeme posunout.
 |
Marcel Červený Autor článku je CEO společnosti BiQ Group. |
