IT právo
Kyberbezpečnost není jen o NIS2
Co čekat v roce 2026 ve vlnách IT compliance?
Když došlo ke zveřejnění oficiálního znění směrnice NIS2, během pár měsíců se to na internetu začalo hemžit články s děsivými nadpisy o pokutách a revoluci, za kterou firmy draze zaplatí. NÚKIB totiž v souvislosti se zveřejněním NIS2 začal tvořit nov...
Kybernetický útok jako zásah vyšší moci?
V lednu 2022 ochromil masivní kybernetický útok provoz německého distributora paliv Oiltanking. Společnost byla nucena aktivovat doložku vyšší moci ve smlouvách, protože nebyla schopna plnit své smluvní závazky. Tento případ jasně ukázal, jak se digi...
Nový zákon o kritické infrastruktuře
Dne 19. srpna 2025 nabyl účinnosti zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (zákon o kritické infrastruktuře) (dále jen „ZoKI“), jenž přináší zásadní změnu v přístupu státu k ochraně kritické infrastruktury. Zákon transponu...
AI versus autorské právo, 2. část
Je přípustné, aby dílo vytvořené AI napodobilo nějaké autorské dílo nebo styl autora?
S nástupem generativních modelů, které dokážou během sekund napodobit rukopis autora, výtvarný styl nebo zvuk určitého žánru, se otázka vztahu umělé inteligence a autorského práva stává klíčovou. Do jaké míry je přípustné, aby výstup vytvořený AI při...
Jak nahlíží aktuální judikatura na prosté elektronické podpisy?
Prostý elektronický podpis byl v odborných publikacích i soudní judikatuře skloňován již nesčetněkrát. Jaké jsou jeho základní charakteristiky a jak na něho nahlíží nejnovější rozhodovací praxe českých soudů, bychom si přiblížili v tomto článku, kter...
Výhody a nevýhody prostých elektronických podpisů
v obchodní praxi
Elektronické podepisování dokumentů se v uplynulých letech stalo běžným prvkem obchodní praxe. Komerčně nejčastěji využívaný „prostý“ elektronický podpis, jehož popularita pramení především z jeho jednoduchosti, dostupnosti a nenákladnosti, představu...
AI versus autorské právo: Použití „digitálního štětce“ má mít právní ochranu
ale pouhé zadání promptu nestačí
Generativní AI přinutila autorské právo odpovědět na zdánlivě prostou otázku: kdo je autorem, když podstatnou část práce odvede stroj? Spor se nevede jen o trénink dat a hranice těžby cizího obsahu, ale hlavně o to, kdy lidský vnos překročí práh pouh...
Když chatbot poradí špatně, kdo za to nese odpovědnost?
Právní aspekty nasazení AI v zákaznické podpoře
Chatboti využívající umělou inteligenci (AI) se rychle stali běžnou součástí zákaznické podpory. Firmy je nasazují kvůli jejich dostupnosti 24/7, schopnosti rychle reagovat a výraznému snížení provozních nákladů. Zákazníci si zvykli na okamžité odpov...
Pravidla pro AI v EU
regulují nejen vývoj AI, ale také odpovědnost za škody, které může způsobit
V Evropské unii byla nastavena pravidla pro regulaci umělé inteligence primárně prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu (EU) 2024/1689 (tzv. AI Act). Dalším důležitým prvkem evropské regulace umělé inteligence je směrnice o odpovědnosti za umě...
Vlastnoruční vs. prostý elektronický podpis
Převážná většina smluv a dokumentů se dnes podepisuje pomocí tzv. „prostého“ elektronického podpisu, který je poněkud paradoxně ze všech typů elektronických podpisů legislativně upraven nejméně. Hlavním důvodem plošného užívání prostého elektronickéh...
Novela kybernetického zákona se blíží: Jak se připravit na nové povinnosti?
S blížícím se schválením nového kybernetického zákona, který do naší legislativy převádí evropskou směrnici NIS2, se mnoho firem a institucí ocitá před výzvou, jak implementovat nová opatření. Zákon již prošel ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně a ...
Nová legislativa o přístupnosti online služeb
V roce 2019 vstoupila v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882, jejímž cílem je harmonizace právních předpisů v oblasti přístupnosti vybraných výrobků a služeb pro osoby se zdravotním postižením nebo jiným funkčním omezením (nap...
Nová pravidla pro zpřístupnění webů lidem s handicapem
Povinná přístupnost webů dopadne i na e-shopy a banky
Pravidla, podle kterých se musejí řídit webové stránky a mobilní aplikace, aby byly snadno použitelné i pro lidi s handicapem, platí už od února 2008 pro státní instituce. Přesto i po sedmnácti letech řada z nich vykazuje chyby a někteří o povinnost...
