IT právo

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti v otázkách a odpovědích

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti je už pár měsíců účinný a organizace měly ke konci minulého roku ohlásit své regulované služby. Pokud také řešíte, co přesně zákon vyžaduje a jak jednotlivé povinnosti uchopit v běžném provozu, v článku odpovídám...

Co přináší nové zákony v oblasti IT?

Legislativa jako motor inovací

České organizace vstupují do klíčového období, kdy se v letech 2026–2027 postupně naplno projeví nové legislativní rámce v oblasti kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence a digitálních služeb. Vedle již účinného zákona o kybernetické bezpečnosti ...

Jak umělá inteligence mění práci právníků

Role právníka prochází v posledních letech zásadní proměnou. Generativní umělá inteligence dnes dokáže během sekund shrnout desítky stran smluvní dokumentace, navrhnout první verzi právního stanoviska nebo vyhledat relevantní judikaturu napříč jurisd...

Kde leží hranice odpovědnosti umělé inteligence?

Evropa hledá rovnováhu mezi podporou inovací a ochranou práv v éře AI

Konec roku 2025 přinesl řadu zásadních soudních rozhodnutí, jež významně ovlivní právní status umělé inteligence v Evropě na evropském kontinentu. Britský soud v případu Getty Images vs. Stability AI konstatoval, že modely umělé inteligence samy o so...

Kyberbezpečnost není jen o NIS2

Co čekat v roce 2026 ve vlnách IT compliance?

Když došlo ke zveřejnění oficiálního znění směrnice NIS2, během pár měsíců se to na internetu začalo hemžit články s děsivými nadpisy o pokutách a revoluci, za kterou firmy draze zaplatí. NÚKIB totiž v souvislosti se zveřejněním NIS2 začal tvořit nov...

Kybernetický útok jako zásah vyšší moci?

V lednu 2022 ochromil masivní kybernetický útok provoz německého distributora paliv Oiltanking. Společnost byla nucena aktivovat doložku vyšší moci ve smlouvách, protože nebyla schopna plnit své smluvní závazky. Tento případ jasně ukázal, jak se digi...

Nový zákon o kritické infrastruktuře

Dne 19. srpna 2025 nabyl účinnosti zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (zákon o kritické infrastruktuře) (dále jen „ZoKI“), jenž přináší zásadní změnu v přístupu státu k ochraně kritické infrastruktury. Zákon transponu...

AI versus autorské právo, 2. část

Je přípustné, aby dílo vytvořené AI napodobilo nějaké autorské dílo nebo styl autora?

S nástupem generativních modelů, které dokážou během sekund napodobit rukopis autora, výtvarný styl nebo zvuk určitého žánru, se otázka vztahu umělé inteligence a autorského práva stává klíčovou. Do jaké míry je přípustné, aby výstup vytvořený AI při...

Jak nahlíží aktuální judikatura na prosté elektronické podpisy?

Prostý elektronický podpis byl v odborných publikacích i soudní judikatuře skloňován již nesčetněkrát. Jaké jsou jeho základní charakteristiky a jak na něho nahlíží nejnovější rozhodovací praxe českých soudů, bychom si přiblížili v tomto článku, kter...

Výhody a nevýhody prostých elektronických podpisů

v obchodní praxi

Elektronické podepisování dokumentů se v uplynulých letech stalo běžným prvkem obchodní praxe. Komerčně nejčastěji využívaný „prostý“ elektronický podpis, jehož popularita pramení především z jeho jednoduchosti, dostupnosti a nenákladnosti, představu...

AI versus autorské právo: Použití „digitálního štětce“ má mít právní ochranu

ale pouhé zadání promptu nestačí

Generativní AI přinutila autorské právo odpovědět na zdánlivě prostou otázku: kdo je autorem, když podstatnou část práce odvede stroj? Spor se nevede jen o trénink dat a hranice těžby cizího obsahu, ale hlavně o to, kdy lidský vnos překročí práh pouh...

Když chatbot poradí špatně, kdo za to nese odpovědnost?

Právní aspekty nasazení AI v zákaznické podpoře

Chatboti využívající umělou inteligenci (AI) se rychle stali běžnou součástí zákaznické podpory. Firmy je nasazují kvůli jejich dostupnosti 24/7, schopnosti rychle reagovat a výraznému snížení provozních nákladů. Zákazníci si zvykli na okamžité odpov...

Pravidla pro AI v EU

regulují nejen vývoj AI, ale také odpovědnost za škody, které může způsobit

V Evropské unii byla nastavena pravidla pro regulaci umělé inteligence primárně prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu (EU) 2024/1689 (tzv. AI Act). Dalším důležitým prvkem evropské regulace umělé inteligence je směrnice o odpovědnosti za umě...