Včera 22:06

Většina českých firem zatím návratnost AI neměří

Využití AI ve firmách je další oblastí, ve které se ukazuje, že americké firmy mají náskok v adopci nových technologií. Ve Spojených státech a Kanadě nastavuje 67 procent firem pravidla pro používání AI ještě před prvním pilotním projektem a návratnost investice sleduje 99 procent z nich. V Česku je naopak hlavní překážkou obava pustit umělou inteligenci k firemním datům a 57 procent firem nedokáže říct, jestli se jim investice do ní vrací. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti RSM mezi 222 českými firmami a z navazujícího šetření RSM mezi 1 030 severoamerickými firmami, které umělou inteligenci již využívají.

Firmy ve Spojených státech a Kanadě začaly s umělou inteligencí pracovat dříve a ve větším rozsahu než ty české, takže mají za sebou fázi, do které se český trh teprve dostává. Průzkum americké RSM z března letošního roku mezi 1 030 středně velkými firmami, které AI již používají, přitom ukazuje, že nasazení technologie je sice velmi široké, ale má stále poměrně mělkou hloubku, protože do provozu ji zapojilo 86 procent z nich, ale plně do klíčových procesů, tedy tam, kde firma vytváří hodnotu pro zákazníky, se dostala jen u 36 procent.

Český průzkum RSM, kterého se v červnu zúčastnilo 222 firem, zachycuje trh o krok dříve. Jako hlavní strategickou oblast

vnímá umělou inteligenci 22 procenta firem, dalších 18 procent nedokáže její význam pro svůj byznys vůbec posoudit a výjimkou zůstává IT sektor, kde je AI strategickou prioritou pro 91 procent firem.

„Když ta dvě čísla položíte vedle sebe, vypadá to jako propast, ale zajímavější je podívat se, s jakými výzvami se severoamerické firmy cestou potýkaly, protože přesně to čeká i ty naše,“ říká Zuzana Kubíková, která v poradenské společnosti RSM vede tým Management Consultingu.

Zámořské firmy narážejí na vlastní data, české na obavu je vůbec použít

Nejnázornější rozdíl mezi oběma trhy je vidět na tom, co firmám v zavádění AI nejvíce brání. V Česku je hlavní překážkou ochrana dat a související právní otázky, které uvádí 45 procent firem, následuje výběr vhodné technologie s 33 procenty a nedostatek odborných znalostí s 31 procenty. Ve Spojených státech a Kanadě je pořadí jiné, protože nejčastější překážkou je kvalita vlastních dat se 34 procenty, za ní bezpečnost s 30 procenty a zastaralé systémy s 28 procenty.

Zatímco tedy české firmy řeší, jestli mají umělou inteligenci ke svým datům vůbec pustit, severoamerické už zjišťují, že jejich data a systémy na ni nejsou připravené. Obě obavy mají podle zámořské praxe stejnou odpověď, protože 67 procent firem v USA a Kanadě nastavuje pravidla pro používání AI ještě předtím, než spustí první pilotní projekt. Právě v pořadí těchto kroků je rozdíl mezi oběma trhy nejpraktičtější, protože české firmy nejčastěji postupují obráceně a pravidla řeší až ve chvíli, kdy zaměstnanci veřejné nástroje dávno používají.

„Obava o data je v Česku na místě, hlavně kvůli takzvané shadow AI, kdy zaměstnanci používají veřejné nástroje bez vědomí firmy a vkládají do nich citlivé informace. Řešením ale není AI zakázat, tím se shadow AI jen prohloubí. Firmy v zámoří to zvládly tak, že nejdřív nastavily pravidla a vybraly bezpečné nástroje a teprve potom pustily lidi do experimentů,“ upozorňuje Zuzana Kubíková.

Měření přínosů dělí oba trhy nejvíc

Nejostřejší rozdíl mezi českým a severoamerickým prostředím se týká měření. Ve Spojených státech a Kanadě sleduje návratnost investic do umělé inteligence 99 procent firem, které s ní pracují, zatímco v Česku nesleduje třetina firem žádné metriky a dalších 24 procent neví, co by vlastně měřit mělo, takže dohromady 57 procent firem nedokáže říct, jestli se jim investice do AI vrací. Ty, které přínosy měří, se u nás nejčastěji dívají na produktivitu se 34 procenty, úspory nákladů s 20 procenty a kvalitu výstupů s 18 procenty, vliv na tržby sleduje pouze 5 procent.

Rozdíl je z velké části dán tím, že severoamerické firmy investovaly do AI dříve a ve větším rozsahu a musí proto výsledky obhajovat před vedením i vlastníky, zatímco české firmy jsou zatím ve fázi, kdy se experimentuje s nízkými náklady a měření se odkládá. Právě tím ale podle RSM ztrácejí argument pro další krok, protože bez měřitelných výsledků nemá vedení důvod uvolnit prostředky na plošné nasazení a projekt zůstává trvale ve stadiu pilotu.

„Bez metrik zůstane každý projekt s AI navždy pilotem. Když firma po půl roce neumí říct, kolik hodin ušetřila nebo o kolik se zrychlilo zpracování objednávek, nemá vedení důvod dát peníze na plošné nasazení. Nejde přitom o složité modely, stačí si na začátku vybrat dvě nebo tři věci, které se dají spočítat, a sledovat je od prvního dne,“ říká Lucie Odehnalová, senior konzultantka RSM pro zavádění umělé inteligence.

Firmy, které jsou o několik let dál, ukazují, že přechod od experimentů k plnému využití není otázkou lepší technologie, ale pravidel nastavených před prvním pilotem a měření, které běží od začátku. To jsou přesně dvě věci, které si dnes většina českých firem nechává na později.

„Zámořská data jasně ukazují, že firmy, které podcenily pravidla nebo měření, dnes umělou inteligenci mají, ale nevydělává jim. České firmy mají tu výhodu, že se z toho mohou poučit dřív, než do stejné situace dojdou samy, a to je z mého pohledu hlavní zpráva letošního průzkumu,“ uzavírá Kubíková.