Včera 22:48

Účetní versus umělá inteligence a technologie vytěžování dat

Technologie existují, ale 79 % účetních je nevyužívá

Účetní patří mezi profese, jejichž každodenní práce je postavená na práci s počítačem a daty. Přesto v tomto oboru zůstávají ve velké míře nevyužité moderní nástroje, které by mohly účetním výrazně ulevit. Nejvýrazněji se to ukazuje u vytěžovacího softwaru a nástrojů umělé inteligence, jejichž potenciál nevyužívá 79 % účetních. Ukázal to nedávný průzkum agentury Perfect Crowd. Vytěžovací software dle průzkumu nevyužívá 63 % účetních a dalších 16 % ani neví, zda ho má k dispozici. Po AI nástrojích pravidelněji sáhnou pouze 3 % účetních, což je ve srovnání s jinými profesemi pracujícími s digitálními daty mimořádně nízké číslo.

Rutinní přepisování jako největší brzda efektivity

Jednou z nejvíce časově náročných a zároveň frustrujících činností účetních je ruční přepisování účetních dokladů. Přestože jde o rutinu, která nepřináší žádnou přidanou hodnotu, zabírá značnou část pracovní doby a zvyšuje riziko chyb. Situaci komplikuje i fakt, že polovina klientů stále předává účetním podklady v papírové podobě.

„Právě práce na vstupu, tedy přepisování dokladů, je typickým příkladem činnosti, kterou dnes není nutné dělat ručně. Přesto na ní účetní stále tráví obrovské množství času,“ říká Jan Štacha, produktový manažer společnosti Seyfor.

Vytěžovací software umí víc, než si řada účetních myslí

Řešením rutinní práce s doklady je vytěžovací software, který dokáže z digitálních i naskenovaných dokladů automaticky rozpoznat klíčové údaje, jako jsou částky, data, dodavatelé nebo variabilní symboly, a předat je účetnímu systému k dalšímu zpracování. Tím výrazně omezuje ruční přepisování a snižuje chybovost.

Navzdory tomu ho podle průzkumu využívá pouze 21 % účetních. S rostoucím věkem navíc podíl těch, kteří vytěžovací software nevyužívají, ještě stoupá. Část účetních přitom pravděpodobně ani netuší, co takový nástroj dokáže, což potvrzuje 16 % respondentů, kteří uvedli, že nevědí, zda ho používají.

Umělá inteligence v účetnictví: vysoký potenciál, minimální využití

Ještě výraznější rozdíl mezi možnostmi a realitou ukazuje využívání umělé inteligence. Pouhá 3 % účetních ji využívají často, 31 % občas. Naopak 29 % účetních v AI nevidí přínos a 28 % ji nepoužívá proto, že jí nerozumí. Zajímavé je, že AI využívají o něco málo častěji než mladší generace účetní ve věku 46+.

„To, že téměř třetina účetních nevidí v AI přínos, ukazuje na obrovskou důležitost edukační role výrobců účetních systémů a dalších institucí. Umělá inteligence dnes nemusí představovat složité nástroje, které účetní aktivně obsluhuje. V řadě případů už funguje na pozadí systému a pomáhá bez toho, aby uživatel musel měnit své pracovní návyky,“ vysvětluje Jan Štacha.

Digitalizace není jen o softwaru

Z průzkumu zároveň vyplývá, že úspěšná digitalizace účetnictví nestojí pouze na samotném softwaru. Klíčová je i spolupráce mezi účetním a klientem a způsob předávání dat. Přes pokračující digitalizaci ekonomiky předává totiž 50 % českých firem účetní podklady stále osobně a v papírové podobě, dalších 6 % posílá doklady poštou. Pokud klient dodává strukturovaná digitální data místo papírových dokladů, je možné proces výrazně zrychlit a zjednodušit i bez toho, aby obě strany nutně používaly stejný systém.

„Kvalitní data jsou základem pro jakoukoli automatizaci nebo využití AI. Pokud vznikají ručním přepisem, jejich potenciál se ztrácí hned na začátku,“ doplňuje Štacha.

O průzkumu

Průzkum o stavu účetní profese v Česku realizovala agentura Perfect Crowd v roce 2025 pro projekt Účetní v sukni a Svaz účetních ČR. Zúčastnilo se jej více než 300 účetních a přes 250 jejich klientů z celé České republiky. Výsledky mapují míru digitalizace, využívání moderních technologií, pracovní vytíženost a bariéry efektivnější práce v účetní profesi.