Jak optimalizovat produktové portfolio, nehoubařit ve skladech a využít blockchain
Nenechte si ujít nové vydání IT Systems, jehož příprava probíhala tradičně pod vlivem blížícího se strojírenského veletrhu v Brně. Na něm se každoročně představí mnoho technologických novinek, mezi nimiž hrají stále větší roli informační technologie. Mánie kolem pojmu Průmysl 4.0 už naštěstí opadla a můžeme se tak začít seriózně bavit o modernizaci výrobních podniků v celém rozsahu výrobních, obchodních i logistických procesů.
Aktuální vydání IT Systems proto nabízí spoustu inspirace a námětů na různé technologické i procesní inovace pro výrobní podniky.
Ústředním bodem inteligentní výroby a logistiky jsou data, ke kterým získaly podniky bezprecedentní přístup z hlediska rozsahu a rychlosti jejich sběru, zpracování i analýzy. Digitalizace dat a jejich následné efektivní využití ovšem přináší podnikům nové výzvy. Klíčovou otázkou je, jak zpracovat údaje, abychom z nich dostali informace, které přinesou podniku reálnou hodnotu a vyšší ziskovost? Odpověď nabízí ve svém článku Peter Bílik z Anasoftu.
Podle Filipa Vondrušky z Logia vede k vyššímu zisku také optimalizace produktového portfolia. Věnuje se proto otázce, jak správně rozhodnout, které produkty vyřadit a které naopak na svoji příležitost ještě čekají? Pavel Boháč z Aimtecu ve svém příspěvku zase připomíná, že výrobu nelze řídit bez plánu, a věnuje se otázkám výběru systému pro pokročilé plánování výroby (APS).
Přestože houbaření je v našich zemích velmi oblíbená činnost, Adam Jakeš z Navisysu ve svém článku upozorňuje, že ve skladech by měla být mykologická vášeň striktně zapovězena. Ovšem bez kvalitního informačního systému dosáhne sebelepší parta skladníků s růstem skladových a výrobních prostor dříve či později stavu, kdy začne bloudit po skladových halách stejně jako v lese. Hledají správnou přepravku, paletu nebo barel, který je ve výrobě aktuálně potřeba. Výsledkem tohoto stavu je, že se ve skladech houbaří a ve výrobě čeká. Nabízíme proto hned tři řešení, jak se houbaření ve skladech vyhnout.
Nezapomínáme ani na bezpečnostní aspekty digitalizace výroby. Pavel Minařík z Flowmonu varuje, že již dávno neplatí, že bezpečnost průmyslových systémů zaručuje jejich izolace od vnějšího světa. Přechod na tradiční síťovou komunikaci a propojování v minulosti striktně oddělených systémů s komerčním IT, vystavuje prostředí SCADA velkému bezpečnostnímu riziku a otevírá nové příležitosti pro útočníky.
Aleš Mahdal z Anectu se věnuje jedné ze základních otázek kybernetické bezpečnosti. Nebojí se přitom zeptat: Je horší hloupý uživatel, nebo chytrý útočník? Většina expertů z oblasti informační bezpečnosti se zdráhá pojmenovat takto otevřeně typické slabé místo v systému zajištění bezpečnosti. Mezi správci IT přitom koluje nepsané pravilo, že většina problémů vzniká mezi židlí a klávesnicí, a proto je potřeba právě zde začít při hledání jejich příčin. Proč je člověk slabým článkem a jak školit uživatele, kteří mají tendenci přeceňovat své vlastní schopnosti? Odpovědi najdete na straně 56.
Na závěr bych chtěl ještě upozornit na článek Jiřího Kobelky z Cleverlance, který se věnuje asi nejzajímavější technologií dneška – blockchainu. Přestože všichni cítí velký potenciál blockchainu, většina organizací sleduje opatrně zpovzdálí snažení ostatních. Jde to vlastně k něčemu praktickému využít? Ano, jde. V Jiřího článku vám ukážeme existující reálné nasazení blockchainu.
To vše je pouze zlomek z nabídky aktuálního vydání IT Systems. Pokud si budete chtít aktuální vydání IT Systems přečíst, můžete si objednat konkrétní vydání v klasické podobě:
nebo v elektronické podobě:
Pokud se vám časopis IT Systems bude líbit natolik, že byste se chtěli stát jeho předplatitelem, můžete jej objednat zde - roční předplatné IT Systems.