Fenomén „kognitivní kapitulace“

Výzkum BBC pracovala s několika experimenty zaměřenými na rozhodování lidí za pomoci AI. V jednom z nich účastníci řešili úkoly s možností využít odpovědi generované umělou inteligencí.

„Výsledek byl jednoznačný. Lidé se řídili správnými doporučeními AI v 92,7 % případů. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se systém mýlil – i tehdy ho účastníci následovali téměř v 80 % případů. Jinými slovy, i když AI dá špatnou radu, většina lidí ji bez většího přemýšlení přijme,“ říká Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz.

 

„Autoři studie tento jev označují jako „kognitivní kapitulaci“. Jde o situaci, kdy člověk přestává aktivně přemýšlet a přenechává rozhodování technologii,“ říká Jan Dvořák z Počítačové školy GOPAS. „Podle výzkumníků nejde jen o pohodlnost. AI dnes totiž působí velmi přesvědčivě a nabízí odpovědi, které znějí logicky a sebejistě – i když jsou chybné. To vede k tomu, že lidé nejenže doporučení přijmou, ale zároveň si za ním stojí s vyšší jistotou,“ dodává.

 

 

Podle autorů studie se tím otevírá zásadní otázka, zda nezačínáme postupně outsourcovat samotné přemýšlení? „Umělá inteligence se během několika let stala nástrojem, který lidé používají při práci, studiu i běžných rozhodnutích. Právě tato dostupnost ale může vést k tomu, že si uživatelé odvykají ověřovat informace nebo o nich kriticky uvažovat. Podobné závěry přinášejí i další výzkumy. Některé ukazují, že uživatelé ChatGPT vykazovali nižší zapojení mozku a horší výsledky při psaní než lidé, kteří AI nepoužívali,“ říká Michal Černý ze společnosti Audiopro.

 

Lidé, kteří se učí pomocí AI, mají také tendenci chápat látku méně do hloubky než ti, kteří informace aktivně vyhledávají samostatně přímo ve zdrojích. AI totiž nabízí hotové odpovědi bez nutnosti hledání, porovnávání zdrojů nebo formulování vlastních závěrů. To sice šetří čas, ale může oslabovat schopnost samostatného uvažování.

 

Citovaní experti se přitom shodují, že problémem není samotná umělá inteligence, ale způsob, jak ji lidé využívají. „Studie nepřináší jen varování, ale i jasné doporučení. V době, kdy jsou nástroje umělé inteligence stále dostupnější, se kritické myšlení stává jednou z nejdůležitějších dovedností. Bez něj totiž hrozí, že lidé by se mohli přestat rozhodovat sami za sebe – a začnou jen následovat to, co jim technologie předloží,“ dodává Michal Španěl.