IT Systems 1-2/2026 Plánování a řízení výroby Dnes 12:45

Predikce poptávky mění řízení potravinářských firem

Digitalizace potravinářského průmyslu je často spojována s automatizací výroby, moderními technologiemi ve skladech nebo s implementací nových informačních systémů. V praxi se ale ukazuje, že samotná automatizace procesů ještě nezaručuje lepší výsledky, naopak opakuje se stále stejný scénář: přebytečné zásoby, výpadky zboží v akcích, odepisování kvůli expiraci a neustálé přepisování plánů. Problém přitom neleží ve výrobě ani v technologiích. Leží mnohem dřív – v rozhodnutí: Co, kolik a kdy vlastně vyrábět.

Digitalizace sama o sobě nestačí, pokud nevede ke změně způsobu rozhodování

Většina potravinářských firem dnes disponuje velkým množstvím dat – historické prodeje, akce, sezonnost, skladové zásoby, výrobní kapacity. Problém nebývá v nedostatku dat, ale v tom, že:

data jsou roztříštěná,
nejsou jednotně interpretovaná,
nejsou systematicky využívána pro plánování.

Takový přístup může fungovat v klidném prostředí. V realitě potravinářství, kde hrají roli krátké expirace, promoce, sezonnost, kolísající poptávka a tlak na dostupnost zboží, však velmi rychle naráží na své limity. Digitalizace zde nepřináší přidanou hodnotu tím, že sbírá další data, ale teprve ve chvíli, kdy tato data přetaví v rozhodnutí o budoucnosti.

Predikce poptávky jako řídicí prvek digitalizace

Predikce poptávky v potravinářství není akademické cvičení ani izolovaný IT modul. Je to praktický nástroj, který odpovídá na zásadní otázku: kolik čeho bude trh skutečně potřebovat – a kdy?

Moderní přístupy k predikci dokážou zohlednit nejen historické prodeje, ale i promo akce, sezonní a kalendářní vlivy, rozdílné chování zákazníků či distribučních kanálů a postupné změny trendů. Výsledkem není „jedno číslo“, ale realistický obraz budoucí poptávky, se kterým může firma pracovat napříč odděleními.

V projektech digitalizace plánování se běžně setkáváme s tím, že po zavedení systematické predikce:

dochází ke snížení průměrné zásoby hotových výrobků o 15–30 %,
současně se zvyšuje úroveň plnění objednávek (např. o jednotky procentních bodů),
a výrazně klesá objem neprodaného zboží odepsaného kvůli expiraci.

To vše bez nutnosti zvyšovat výrobní kapacity nebo logistické náklady.

Přínos přesahuje plánování výroby

Jedním z největších přínosů predikce poptávky je její multiplikace napříč firmou.

Výroba získává realističtější vstup pro plánování dávek, směn a kapacit.
Logistika a sklady mohou pracovat s očekávaným tokem zboží, nikoliv s krizovým hašením výkyvů.
Obchod má lepší podklad pro plánování promo akcí a jejich dopadů.
Finance získávají stabilnější výhled cash-flow a vázaného kapitálu.

Digitalizace zde nespočívá v tom, že „máme nový systém“, ale že různé části firmy začnou pracovat se stejnými daty o budoucí poptávce.

Automatizace bez predikce? Riziko jen zrychlíme

Jedním z největších paradoxů současné digitalizace je to, že firmy často investují do automatizace výroby nebo skladů dříve, než mají zvládnuté plánování. Výsledkem může být velmi efektivní provoz, který však vyrábí špatné množství, ve špatný čas nebo s nevhodnou skladovou strukturou.

Automatizace sama o sobě nezlepšuje kvalitu rozhodování – pouze zrychluje realizaci rozhodnutí, která již byla učiněna. Pokud tedy chybí kvalitní predikce poptávky, automatizované procesy pouze násobí dopady chybných plánů. Naopak kombinace digitální predikce, návazného plánování a automatizovaných procesů vytváří skutečnou konkurenční výhodu.

Směr další digitalizace v potravinářství

Z pohledu potravinářského průmyslu se digitalizace stále více posouvá:

od sběru dat k jejich interpretaci,
od izolovaných nástrojů k propojeným rozhodovacím procesům,
od reakce na minulost k řízení budoucnosti.

Predikce poptávky v tomto kontextu není „další IT projekt“, ale základní stavební kámen moderního řízení. Firmy, které dokážou pracovat se sdíleným obrazem budoucí poptávky napříč obchodem, výrobou, logistikou i financemi, nejsou jen efektivnější. Jsou stabilnější, odolnější vůči výkyvům trhu a lépe připravené investovat do automatizace tam, kde skutečně dává smysl.

Jan Šlajer
Autor článku je COO společnosti PrewIQ.