Novela zákoníku práce přináší IT sektoru vítané změny
Nová úprava zákoníku práce přináší několik zásadních inovací, které se promítnou do každodenní praxe firem, zaměstnanců i podnikatelů. Řada změn výrazně zasáhne i sektor informačních technologií. Ajťáků je v Česku dlouhodobě nedostatek a zkostnatělý pracovní trh situaci příliš nenahrává. Změnit by to mohla novela zákoníku práce, která přinesla do pracovního prostředí od 1. ledna množství novinek.
Větší platová flexibilita
Platy jsou v České republice primárně vypláceny v korunách. Dosud mohla být mzda v cizí měně vyplácena primárně zaměstnancům s cizí státní příslušností. Nově ale mohou plat například v eurech pobírat i Češi. „Od začátku roku 2025 mají zaměstnanci s takzvaným „cizím prvkem“ možnost sjednat výplatu mzdy v cizí měně. Nejedná se pouze o cizince, kterých v Česku pracuje zhruba 15 procent, změna platí také pro Čechy, kteří například své životní náklady hradí z nějakého důvodu v cizí měně. Novela se tak dotkne například pendlerů nebo digitálních nomádů – Čechů pracujících na dálku ze zahraničí pro firmy v tuzemsku. Právě takový model práce je v IT sektoru stále častější. Novela přináší nejen větší přizpůsobivost pracovních podmínek, ale i konkurenční výhodu pro zaměstnavatele v mezinárodním prostředí. Opatření alespoň částečně sníží administrativní náklady mezinárodně působících firem. Zároveň se jedná o součást širších kroků reagujících na čím dál užší integraci českých podniků v eurozóně,“ vysvětlila Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.
Úprava zákona o práci na dálku
Možnost práce na dálku patří v posledních letech k velmi žádaným benefitům, ve světě jedniček a nul už je ale samozřejmostí. Jen málokterý „ajťák“ v Česku dochází do kanceláře pět dní v týdnu. Novela pamatuje i na úpravu hybridních pracovních modelů. „Zaměstnanci budou mít možnost samostatně si rozvrhnout svou pracovní dobu, včetně začátku a konce směny, pokud se na tom dohodnou se zaměstnavatelem. Tato novela také zavádí jasná pravidla pro úhradu nákladů spojených s domácí kanceláří. Hybridní modely práce se tak stanou dostupnějšími, i když na druhou stranu mohou zvýšit administrativní nároky firem,“ uvedla Denisa Janatová.
Přísnější ochrana dat
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) začalo v Česku platit už 25. května 2018. Novela ochranu dat od nového roku zpřísňuje. „Nová pravidla zpřísňují požadavky na uchovávání a zpracování dat. Notifikace při úniku dat budou muset být rychlejší, což zlepší důvěru klientů, ale pro firmy, zejména menší, to může znamenat větší náklady na implementaci,“ upozornila Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti smitio.
Povinné kybernetické pojištění
Počet digitálních útoků v Česku roste. Tuzemské společnosti patří k nejčastějším cílům v Evropě. Hackeři nejčastěji cílí na oblasti školství, zdravotnictví nebo vládní a vojenský sektor. Přestože je Česká republika jedním z hlavních evropských cílů kybernetických útoků, dosahuje v oblasti kybernetické bezpečnosti solidních výsledků. Přibližně 70 až 80 procent kybernetických útoků je odraženo díky moderním bezpečnostním technologiím. Úderem roku 2025 budou muset mít navíc některé firmy pojištění. „Firmy s kritickou infrastrukturou budou povinny sjednat kybernetické pojištění. Toto opatření snižuje finanční rizika spojená s kybernetickými útoky, i když pro podniky znamená zvýšení nákladů,“ popsala Kateřina Marešová.
Daňová podpora pro výzkum a vývoj
V oblasti informačních technologií se v Česku v nadcházejících letech očekávají legislativní novinky zaměřené na posílení kybernetické bezpečnosti, včetně zpřísnění pravidel pro ochranu kritických infrastruktur a pravidelných auditů kybernetických hrozeb. Ačkoliv Česká republika už GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) implementovala, v roce 2025 mohou přijít úpravy, které budou reagovat na využívání umělé inteligence a zpracování citlivých dat, a přísnější odpovědnost organizací za porušení ochrany osobních údajů. „Podle dat Českého statistického úřadu podíl inovujících firem v Česku klesá. V letech 2020 až 2022 inovovalo v Česku 44 procent podniků, což je o dvanáct procent méně než v období 2018 až 2020, které se vyznačovalo mimořádným inovačním úsilím firem. Nová legislativa klade důraz na podporu výzkumu a vývoje prostřednictvím daňových úlev. Tento krok je příležitostí a impulzem pro firmy posílit své inovační aktivity,“ uzavírá Denisa Janatová.
