IT Systems 4/2026
Účetní a ekonomické systémy
5. 5. 2026 12:00
Digitalizace účetních procesů postupuje,
ale třetina firem stále spoléhá na manuální zadávání a přepis dat
Digitalizace účetních procesů v českých firmách sice postupuje, ale k naplnění vize plné automatizace zpracování dat je stále daleko. Aktuální průzkum agentury Ipsos pro poradenskou skupinu Moore Czech Republic provedený na vzorku 525 manažerů a vedoucích pracovníků ukazuje, že více než třetina podniků už sice digitalizovala část procesu, ale stále se opírá o manuální zadávání a přepis dat. A každá šestá firma (15 %) stále zpracovává faktury pouze v papírové podobě. Na skutečnou automatizaci prostřednictvím umělé inteligence je připraveno pouze 3 % firem.
AI v účetnictví: mluví se o ní, ale firmy na ni nejsou připraveny
Průzkum přinesl detailní pohled na skutečný stav digitalizace procesů v oblasti zpracování účetních dokladů a ukázal propastný rozdíl mezi očekáváními spojenými s nástupem AI a aktuální připraveností. Pokročilé technologie – ať už automatické vytěžování dat nebo prvky AI – vůbec nevyužívá 32 % firem. Dalších 29 % s nimi pracuje pouze okrajově, typicky ve formě základního strojového čtení dokumentů. Ve více oblastech procesu je nasadilo 9 % společností. Systematicky je rozvíjí a staví na nich své procesy jen 3 % respondentů.
„Pořád se mluví o plné automatizaci účetnictví prostřednictvím umělé inteligence, ale na tuto změnu není téměř žádná z firem skutečně připravená. Podniky musí nejprve projít fází důsledné digitalizace a následně významnější automatizace, aby vůbec mohly začít uvažovat o nasazení AI na celý proces. Teprve pak lze skutečně ušetřit kapacity interních nebo externích účetních. Na tuto cestu je v současnosti připravených jen 5 % podniků – zbytek má před sebou ještě dlouhou cestu,“ říká Marcela Hrdá, partnerka Moore Czech Republic.
Papír a ruční práce: realita každé šesté firmy
Podle průzkumu přijímá 16 % respondentů účetní doklady stále převážně v papírové podobě a jejich zpracování probíhá ručně. Dalších 39 % sice přešlo na příjem dokladů e-mailem ve formátu PDF, ale to samo o sobě digitalizaci procesu nezajišťuje – samotný přepis dat do účetního systému zůstává z velké části manuální.
Klíčovým ukazatelem stavu digitalizace je způsob přenosu dat do účetního systému. Zatímco 18 % respondentů data stále přepisuje ručně, 36 % firem kombinuje ruční zadávání s částečnou automatizací. To znamená, že dohromady více než polovina (54 %) dosud nezautomatizovala ani základní krok celého procesu – přenos dat z dokladu do systému.
„Velká část trhu dnes považuje digitalizaci za umělou inteligenci. Ve skutečnosti jde ale o dvě zcela odlišné úrovně. Digitalizace pouze převádí data do elektronické podoby, zatímco AI s daty aktivně pracuje, interpretuje je a navrhuje rozhodnutí,“ vysvětluje Marcela Hrdá.
V praxi většina firem prošla tzv. první vlnou digitalizace – doklady přijímají elektronicky, využívají nástroje pro vytěžování dat z dokumentů a částečně automatizují workflow. Tyto kroky však samy o sobě nepředstavují využití umělé inteligence. „OCR nebo workflow systémy nejsou umělá inteligence. Jsou to nástroje, které data připraví, ale nerozumí jim,“ doplňuje Marcela Hrdá.
Skutečná AI v účetnictví znamená kvalitativně jiný posun. Umožňuje interpretovat obsah dokladů v kontextu, navrhovat zaúčtování bez pevně daných pravidel, učit se z historických dat a chování účetních, identifikovat odchylky a potenciální chyby a průběžně zvyšovat přesnost svých výstupů. Nejde tedy pouze o automatizaci, ale o schopnost pracovat s daty na úrovni, která se blíží odbornému úsudku.
Schvalování dokladů: třetina podniků stále na papíru nebo v e-mailech
Oblast oběhu a schvalování dokladů vykazuje podobné tendence. Třetina dotazovaných (32 %) stále schvaluje doklady manuálně – prostřednictvím papíru nebo e-mailů bez řízeného workflow. Řízeným interním systémem schvalování disponuje 37 % firem, specializovanou digitalizační platformou pak pouze 4 %. Na druhém konci spektra – s plně automatizovaným schvalováním na základě nastavených pravidel – se pohybuje necelých 10 % respondentů.
Kam AI posune účetnictví
Hlavním důvodem rostoucího zájmu o AI přitom není pouze technologický trend, ale situace na trhu práce. Účetní populace stárne, mladí lidé o obor nejeví dostatečný zájem a zároveň roste komplexita regulace. Firmy se tak dostávají pod tlak a hledají, jak zajistit kapacitu i kvalitu svých služeb. „Firmy dnes neřeší, zda AI využít, ale jak rychle ji dokážou implementovat, aby byly schopny dlouhodobě fungovat,“ říká Marcela Hrdá.
Jednou z největších překážek širšího využití AI není samotná technologie, ale kvalita vstupních dat a úroveň standardizace procesů. Firmy často pracují s nejednotnými formáty dokladů, rozdílným účtováním obdobných transakcí a nedostatečně nastavenými interními pravidly. „Bez standardizace dat a procesů AI nepřináší očekávaný efekt. Pouze zrychlí stávající neefektivitu,“ upozorňuje Marcela Hrdá.
Umělá inteligence zároveň umožňuje posun účetnictví směrem k aktivnímu řízení firem. Díky rychlejší dostupnosti dat, průběžnému reportingu a lepšímu přehledu o cash flow se účetnictví stává důležitým nástrojem pro rozhodování managementu, nikoli pouze nástrojem zpětné evidence.
V následujících letech lze očekávat další prohlubování tohoto trendu. Trh účetních služeb už dnes prochází konsolidací, dále poroste význam technologických platforem a firmy budou nuceny přizpůsobit své obchodní modely. „Úspěšné budou ty společnosti, které zvládnou kombinovat technologii, standardizaci a odbornou expertizu. AI není jen nástroj, ale změna celého fungování oboru,“ uzavírá Marcela Hrdá.
Automatizace se přitom dnes neomezuje jen na velké ERP systémy. Například při správě bytového fondu dokáže specializovaný software pro správu pronájmu automaticky spárovat příchozí platby a generovat měsíční přehledy pro účetní bez nutnosti ručního přepisu.
