Česko v rámci EU zaostává v digitalizaci veřejných služeb a pokrytí vysokorychlostním internetem
V mezinárodním srovnání a hodnocení digitalizace a infrastruktury se Česko meziročně propadlo o 6 příček. Ukazuje to analýza Indexu prosperity a finančního zdraví, která hodnotí země unijní sedmadvacítky na základě různých kritérií. Česko mezi nimi zaostává vinou pomalé digitalizace veřejné správy i slabého pokrytí vysokorychlostním internetem, které je dostupné jen v 53 % domácností, menší podíl pokrytí má pouze Řecko.
Česko se v letošním pilíři Indexu prosperity a finančního zdraví zaměřeném na úroveň digitalizace a infrastruktury umístilo na 16. místě v unijní sedmadvacítce. Oproti předchozímu roku si tak pohoršilo o 6 příček. Nadprůměrně si Česko vede v investicích státu do dopravy, kde s 3,9 % HDP obsadilo druhou příčku. Pozici vylepšuje i využívání internetbankingu, se kterým operuje 80 % Čechů. Na lepší místa se naopak nedostáváme i kvůli horší úrovni digitalizace státní správy.
V hodnocení zaměřeném na úroveň digitalizace a infrastruktury se i letos nejlépe umisťují země Beneluxu. Prvenství si drží Lucembursko s téměř univerzální dostupností internetu v domácnostech nebo vysokou hustotou platebních terminálů v přepočtu na obyvatele. Na konci žebříčku se umístily balkánské státy Rumunsko a Bulharsko. Na podprůměrném 23. místě se ale umístilo také Německo.
Infografika: Digitalizace a infrastruktura
Infografika Digitalizace a infrastruktura: rozpad indikátorů
Vysokorychlostní internet zůstává českou slabinou
Česko se v indikátorech reflektujících stav pokrytí internetem nedostává na přední příčky EU. Internet je u nás dostupný v 92,8 % domácností, meziročně tuzemsku zůstala 16. příčka. Česku se nicméně nedaří v pokrytí vysokorychlostním internetem. Takový typ připojení má k dispozici pouhých 53,2 % českých domácností, čímž se Česko propadlo na předposlední příčku nad Řecko. Překvapivě na 4. příčce se umístilo Rumunsko, které si v rámci pilíře Digitalizace a infrastruktura vede celkově nejhůře, a je zde rychlým internetem pokryto 95,6 % domácností.
Internetové bankovnictví si Češi oblíbili
Až 80 % Čechů využívá internetové bankovnictví. S takovým podílem jde v podoblasti digitalizace o indikátor, ve kterém se Česku vede nejlépe, v rámci EU je na osmé příčce. S čím dál vyšší oblibou internetového bankovnictví souhlasí také Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. „V současnosti již více než tři čtvrtiny našich klientů pravidelně využívají mobilní aplikaci. Do banky v mobilu se v průměru přihlásí každý den v měsíci, přičemž si nejčastěji kontrolují zůstatek na účtu, zadávají jednorázové platby nebo nastavují limit na kartě. Klienti si použití mobilního telefonu oblíbili rovněž při placení u obchodníků,“ říká Hrtúsová.
Podle dat Evropské centrální banky mají Češi méně možností platit bezhotovostně než většina jiných národností v Unii. Na 1 000 obyvatel u nás připadá 23,5 platebních terminálů. Na Maltě přitom na každé 3 obyvatele připadá přibližně jeden terminál.
Podíl Čechů využívající eGovernment se zvýšil na 77 %
Přibývá Čechů, kteří záležitosti s veřejnou a státní správou řeší digitálně s pomocí služeb eGovernmentu. Jak uvádí srovnání DESI 2024 dalo šanci řešení byrokracie po internetu téměř 77 % Čechů využívajících internet. Podle Jana Hainze z Digitální a informační agentury (DIA) stojí za vyšší mírou využívání postupný nárůst služeb, které online vyřídit lze: „Jedná se například o rozvoj uživatelsky přívětivého Portálu občana, jehož mobilní verzi jsme letos představili. Díky BankID se zase zjednodušil a rozšířil přístup k elektronické identifikaci, kterou se občané mohou k online službám přihlašovat,“ vyjmenovává Hainz.
V celkové úrovni digitalizace státní správy se ale Česko umisťuje jako druhé nejhorší. Zaostává v množství dat, která jsou předvyplněná v online formulářích veřejných služeb; nízké skóre má také v přístupu k elektronickým zdravotním záznamům. V cestě za efektivnější digitalizací správy ale stojí několik hlavních problémů: „Největší překážky vidíme ve svazujícím legislativním prostředí, složitosti veřejných zakázek, nebezpečí tzv. vendor lock-inu, a v palčivém nedostatku IT odborníků ve státní správě,“ říká Jan Hainz z DIA. Pomoci zlepšit úroveň digitalizace státní správy má do budoucna Zákon o právu na digitální služby; soubor opatření pro veřejné orgány, který se bude vztahovat na desítky informačních systémů jednotlivých resortů. Platit má od 1. února 2025.
