Cloudová euforie končí
Hledejte zlatou střední cestu
V době, kdy digitální transformace nabírá na obrátkách, se cloud computing stal ústředním tématem pro podniky všech velikostí. Osobně pozoruji zajímavý vývoj – zatímco některé firmy teprve potenciál cloudu objevují, u jiných se začínají hýbat ledy a přehodnocují strategii. Ve kterých tržních segmentech může cloud firmám pomoci? Jak ho používat a jakých chyb se vyvarovat? A proč cloud kombinovat s jinými možnostmi na trhu?
Cloudové technologie prošly za posledních pět let významným vývojem. Firmy hromadně přecházejí do cloudu, protože tuší, že pokud to neudělají, konkurence je brzy předběhne. Pak jsou tu ale společnosti, které už mají s cloudem zkušenost – jsou v něm přibližně dva až tři roky a začínají zjišťovat, že přestože je pohodlný, nese s sebou i stěžejní problémy. To vede k poměrně paradoxnímu jevu – zatímco některé podniky teprve plánují, že do cloudu vstoupí, jiné zvažují návrat k tradičnějším řešením. Nabízí se tedy otázka, která cesta je ta správná.
Říká se, že nejlepší volbou je zlatá střední cesta. A přesně taková se dnes začíná rýsovat. Představa, že do cloudu přejde naprosto vše, je totiž nesmyslná. Je logické, že některé firmy budou chtít mít určité systémy stále u sebe. Na obzoru se proto objevují první hybridní řešení, která kombinují jak cloud pro škálovatelné a specializované služby, tak on-premise řešení pro specifické potřeby i privátní cloud v lokálních datových centrech pro kritické aplikace.
Cena až na prvním místě
Prvním problémem je zpravidla cena. Například firma Košík začala před několika lety využívat cloud od Microsoft Azure. Když zjistila, že za něj platí měsíčně podstatně více, než bylo původně v plánu, obrátila se na privátní cloud. Společnost Rohlík řešila podobný problém – po migraci produkce do cloudu totiž zjistila, že výpočetní kapacita je v poměru cena/výkon zhruba čtyřicetkrát dražší, než v privátním cloudu – dedikované infrastruktuře. Tehdy se rozhodla ponechat svůj vývoj na původním řešení.
Nevýhodou cloudu je také netransparentnost nákladů. Firma si sice myslí, že podepíše smlouvu, na které černé na bílém uvidí, kolik v následujících letech za řešení zaplatí. To však u hyperscalerů často není možné a částky se nakonec vyšplhají do závratných výšin. Vidím to proto u našich zákazníků stále častěji – zatímco nové produkční systémy přesouvají do nástrojů Google, AWS nebo Azure, vývojové a testovací prostředí si ponechávají v privátním cloudu. Některé tradiční služby, např. lokální Active Directory postupně mizí a v budoucnu bude stále více nahrazováno cloudovou verzí. Zatímco konzervativní aplikace, například ERP, finanční, skladové nebo logistické systémy, zůstanou ještě dlouhou dobu v lokálních privátních cloudech nebo dokonce na on-premises serverech.
Ano, lokální infrastruktura vám nikdy nepřinese tak širokou paletu produktů a služeb jako cloudové platformy. Ty nabídnou pokročilé technologie: rozpoznávání obrazu, OCR, čtení textů, umělou inteligenci a podobné, které si uživatel může snadno aktivovat. Realita je ale taková, že většina firem tyto specifické služby nepotřebuje. Přibližně 80 až 90 % požadavků se týká tradičních databází a aplikací založených na Java nebo .NET. Kromě toho, že je privátní cloud v lokálním datovém centru levnější, si ho společnost může přizpůsobit vlastním potřebám. To naopak u hyperscalerů jako Azure nebo AWS vzhledem k pevným kategoriím není možné.
Druhým problémem, který firmy od cloudu odrazuje, je ztráta kontroly nad daty. V cloudu je totiž složitější zajistit, aby data byla plně pod kontrolou, na konkrétním místě a vždy přístupná. Cloudová řešení mohou přinést nejistotu ohledně umístění a správy dat, což může firmám ztížit jejich plnou kontrolu. Víra, že cloud vyřeší všechny bezpečnostní problémy, je spíše přáním než realitou. Ransomware útoky mohou ohrozit špatně zabezpečený cloud stejně jako lokální infrastrukturu nebo privátní cloud. Proto se firmy stále častěji obracejí na lokální zálohovací zařízení, která nedovolují jejich změnu ani smazání.
Vybírejte pečlivě
Co tedy dělat, pokud vás migrace do cloudu v nějakém rozsahu čeká? Především si uvědomte, že se jedná o vysoce komplexní proces, který vás postaví před řadu rozhodnutí, při nichž můžete udělat zbytečné chyby. V praxi vidím, že firmy slepě důvěřují síle brandu poskytovatele. Tak jako u všeho, do čeho hodláte vložit kapitál, je vhodné nechytat se laciných marketingových slibů a udělat si vlastní průzkum trhu. Neignorujte reference – nebojte se kontaktovat současné klienty poskytovatele a zjistěte, jakou s ním mají zkušenost.
Seznamte se také s lidmi, kteří budou vaši infrastrukturu spravovat, a přímo se s nimi pobavte o konkrétních technických detailech. Tím zajistíte, že budete mít jasnou představu o tom, jak pružně poskytovatel dokáže reagovat na vaše požadavky a jaká bude technická podpora v reálných podmínkách. Také se zamyslete, které aplikace do cloudu přesunete, a důkladně je před migrací analyzujte. Firmy totiž velmi často do cloudu přesouvají zastaralé aplikace, které tam nepatří. Místo aby provedly revizi a optimalizaci aplikací, pokoušejí se přesunout celé své IT bez ohledu na to, zda jsou pro cloud vhodné.
V určitý okamžik také přijde otázka, zda zvolit spíše privátní, nebo veřejný cloud. Odpověď závisí na specifických potřebách každé firmy. Zatímco privátní cloud je na míru přizpůsobený konkrétnímu zákazníkovi, veřejný nabízí stejné možnosti pro všechny zákazníky. Spolehnout se na privátní řešení bych doporučil firmám svázaným přísnými regulacemi, předvídatelnou a stabilní zátěží a těm, které potřebují maximální kontrolu nad svými daty. Naopak veřejný cloud ocení rychle rostoucí startupy, které hledají škálovatelnost, firmy s kolísavou zátěží i organizace, které si přejí přístup k nejnovějším technologiím, ale nechtějí do nich tolik investovat. Než zvolíte jednu z možností, myslete především ekonomicky. To, co lze efektivně provozovat v privátním cloudu za rozumnou cenu, je zbytečné přesouvat na veřejný.
Pokud jde o bezpečnost, důrazně bych doporučil na ní nešetřit. Poskytovatel by vám měl doručit pokročilé prvky jako síťovou segmentaci, dvoufaktorové ověření, Zero Trust princip, Log Management a SIEM pro real-time monitoring. Dalo by se říct, že čím větší poskytovatel, tím více zákazníků potenciální problém zasáhne. U nás například využíváme takzvaný ostrůvkový režim, ve kterém má každá firma dedikovanou část infrastruktury. Pokud nastane problém, týká se to jen jednoho nebo dvou zákazníků. Řešení je tak rychlejší a škody minimální. Mohl bych to přirovnat k rozdílu mezi jednou velkou jadernou elektrárnou, zásobující celou republiku, a dvaceti malými reaktory. Když dojde k poruše, postihne to jen malý okruh zákazníků, nikoli celý systém.
Zajímavou alternativu, kterou na trhu pozoruji, je také infrastruktura jako služba (IaaS), která dnes oslovuje především velké firmy. IaaS znamená, že si zákazník pronajímá nejspodnější vrstvu, tedy fyzické servery a infrastrukturu. Takový model využijí především firmy, které mají vlastní týmy schopné postarat se o virtualizaci, operační systémy, databáze, zálohování a monitoring. Pokud má firma stovky fyzických serverů, může pro ni být taková varianta přínosná. Pokud však firma spravuje pouze deset zařízení a potýká se s omezenými kapacitami na správu IT, nedává to smysl. Takové společnosti by jen těžko zvládly provozovat zabezpečené zálohování a všechny důležité i další služby na úrovni poskytovatele. Pro menší firmy takové řešení zkrátka není ekonomicky výhodné.
Ať už máte v plánu inovovat své systémy jakýmkoli způsobem, nežeňte se za tím, co vyhovuje jiným firmám. Zvolte takové řešení, které sedne přímo vám – ať už velikostí, strukturou aplikací, nebo budgetem. Přestože cloud computing nepochybně zůstává klíčovým prvkem digitální transformace, důležitá je strategie, pečlivé plánování, analýza a neustálá optimalizace. Pokud alespoň část svých systémů hodláte do cloudu přesunout, zanalyzujte důkladně své potřeby ještě předtím, než migraci zahájíte. Nepodceňujte ani dostatečné zabezpečení. Především buďte otevření alternativám – pokud po čase zjistíte, že vám cloud pro nějaký účel nefunguje, poohlédněte se po jiném řešení. Cloudová revoluce stále pokračuje, mění se jen její podoba. A ti, kteří dokážou pochopit, v čem jim tyto platformy pomohou, budou mít ve stále konkurenčnějším digitálním prostředí silnou výhodu.
 |
Václav Svátek Autor článku je generálním ředitelem společnosti ČMIS. |
