IT Systems 7-8/2022 Trendy ICT 14. 9. 2022 9:24

Je Bitcoin připravený vyhovět globálním požadavkům na udržitelnost?

O potřebě udržitelnosti se hovoří všude, jasně a naléhavě. Musíme snížit emise, máme-li mít vůbec nějakou šanci nepřekročit hranici potenciálně katastrofického oteplování planety. Téměř všech­na odvětví – dokonce i ta, která tradičně patří k největším znečiš­ťovatelům – aktivně zavádí změ­ny ve svém fungování. Vždy však existuje anomálie, která se svým chováním vymyká. V tomto případě se jedná o Bitcoin.

Bitcoin, vnímaný mnohdy jako symbol digitálních inovací, stojí na špici kryptoměnové revoluce, která se rozběhla, aby podpořila finanční inkluzi a od základu změnila způsob, jakým mezi sebou lidé obchodují. Problém je, že Bitcoin narušuje zavedené principy takovou měrou, že mu uniká otázka změny klimatu. Množství energie, které spotřebovává, je značné, a pokud to svět myslí s řešením klimatických změn vážně, ale zároveň nechce potlačit rozvoj digitálních měn, něco se musí změnit.

Zásadně nesmyslný způsob využití energie

Sir Tim Berners-Lee, chlapík, který o digitálních inovacích něco ví, zašel tak daleko, že popsal „těžbu Bitcoinů“ jako „jeden z nejnesmyslnějších způsobů využití energie“. Při pohledu na čísla je těžké s tím polemizovat. Cambridgeský index spotřeby energie Bitcoinem odhaduje, že Bitcoin, což je nejrozšířenější kryptoměnová síť, spotřebuje každý rok přibližně 136,38 terawatthodin elektřiny – více než Nizozemsko, Argentina nebo Spojené arabské emiráty. Jiný zdroj, server Digiconomist zaměřený na analýzu kryptoměn, odhaduje spotřebu na 204,5 terawatthodin. To vychází zhruba na 2 145 kilowatthodin elektřiny na transakci, což je stejné množství energie, jakou spotřebuje průměrná americká domácnost za 73,52 dne.

Bitcoin však není ve své bezohlednosti vůči životnímu prostředí sám. Odhaduje se, že Ethereum, druhá největší kryptoměnová síť, spotřebuje 112,6 terawatthodin elektřiny ročně – tedy více než celé Filipíny nebo Belgie. Existuje mnohem více kryptoměn. Za předpokladu, že jejich hodnota poroste a bude je přijímat stále více uživatelů, bude pravděpodobně stoupat i množství energie spotřebovávané jejich těžbou.

Dopad na životní prostředí není prioritou

Před negativními dopady růstu Bitcoinu na životní prostředí není úniku. Zakladatelé Bitcoinu udělali naivní chybu když budovali kryptoměnu na principu blockchainu, kde uživatel dokazuje hodnotu platebního prostředku pomocí vynaložené práce – proces je založený na „těžbě“ a vyžaduje nesmírné množství výpočetního výkonu. Tento proces navíc vyžaduje spolehlivý, levný a nepřetržitý přísun energie, který naneštěstí nejlépe poskytují energetické zdroje, které jsou neustále v provozu, jako jsou elektrárny spalující fosilní paliva.

Systém byl navržen tak, aby i pro aktéra s rozsáhlými finančními zdroji bylo nepřiměřeně nákladné (byť ne nemožné) převzít kontrolu nad celou kryptoměnovou sítí. Zmírněním jednoho rizika pro svoji kryptoměnu zakladatelé Bitcoinu stvořili jiný, svým globálním dopadem nesrovnatelně závažnější problém. Nesmírně vysoká spotřeba energie celého systému je důkazem toho, že při inovacích nebo zavádění nových technologií někdy nemívá aspekt dopadu na životní prostředí dostatečnou prioritu, je-li vůbec brán v potaz. A dnešní energetická a ekologická krize ukazuje, že je nutné neprodleně tento způsob myšlení změnit. Co je tedy potřeba udělat?

Udržitelnější zdroje

Bitcoin a další měny založené na blockchainu musí přejít na udržitelnější zdroje energie. To se nestane ze dne na den – a v plném rozsahu nejspíš nikdy – ale začínáme zde pozorovat určitý pozitivní posun. Například Paraguay pokrývá své energetické potřeby téměř výhradně vodními elektrárnami. To znamená, že bitcoiny těžené v Paraguayi, která má také nejvyšší procento obnovitelné energie na obyvatele, budou mít nižší uhlíkovou stopu než bitcoiny těžené v zemích závislých na fosilních palivech. Paraguay proto věří, že by se mohla stát centrem kryptoměn pro Latinskou Ameriku.

Podíváme-li se do budoucna, snaha o masovější rozšíření Bitcoinu pravděpodobně také urychlí výzkum zaměřený na snížení nákladů na skladování obnovitelné energie. Kromě toho by předběžné kroky některých států směřující k zavedení Bitcoinu jako zákonného platidla mohly potenciálně vést k dobře promyšleným pravidlům pro těžbu kryptoměn a penalizaci porušování ekologických norem.

Zelená z podstaty

Ne všechny kryptoměny mají stejně nepříznivý dopad na životní prostředí jako Bitcoin. To, co potřebujeme, je kryptoměna, která bude „zelená“ ze své podstaty. Proto je důležité, abychom kladli důraz na budování udržitelnějšího blockchainového ekosystému, který bude ekologicky i finančně stabilní. A zde vstupují na scénu blockchainy založené na principu prokázání vlastnictví.

V tomto systému je těžba nahrazena tzv. stakingem – sítí „validá­to­rů“, kteří přispívají, nebo „vkládají“ – své vlastní kryptoměnové pro­střed­ky výměnou za šanci být vybráni k ověření nových transakcí, aktualizaci blockchainu a získání odměny. Vzhledem k tomu, že zde není zapotřebí těžba a neprobíhají zde duplicitní procesy (kde několik zdrojů soupeří o vyřešení stejného problému), nespotřebovává tato metoda zbytečně velké množství energie. Zaznamenali jsme obrovské pokroky u měn jako Etherium, které se snaží převést celý svůj ekosystém z důkazu o práci na systém důkazu o vlastnictví Etherium 2.0. Nadace Ethereum Foundation, což je organizace, která stojí za kryptoměnou Ethereum, tvrdí, že energetickou náročnost každé transakce by bylo možné snížit o 99,95 %.

Mnoho hráčů v tomto odvětví chce zajistit, aby veškerá spotřebovávaná energie byla zcela bezuhlíková. V dubnu 2021 tři vlivné organizace (Energy Web Foundation, Rocky Mountain Institute a Alliance for Innovative Regulations) připravily Klimatickou dohodu pro kryptoměny, kterou podporují instituce zabývající se klimatem, finanční ústavy, nevládní organizace a energetické firmy. Cílem dohody je „dekarbonizovat celé odvětví v rekordně krátkém čase“ a dosáhnout nulových čistých emisí v globálním kryptoměnovém průmyslu do roku 2030.

Ekologická zátěž Bitcoinu

Ekologická zátěž Bitcoinu a dalších blockchainů založených na důka­zu o vykonané práci ukazuje, proč nikdy nesmíme pohlížet na inova­ce pouze v krátkodobém horizontu. Nyní nám nezbývá než se snažit řešit zásadní problém udržitelnosti způsobený člověkem, kterému bývalo bylo možné se s trochou předvídavosti zcela vyhnout.

Ale stejně jako technologie pomohla stvořit problém, může ho pomoci i odstranit. Energie z obnovitelných zdrojů, blockchainy na bázi důkazu o vlastnictví a další nově vznikající nástroje přichází na pomoc. Otázkou je, zda je Bitcoin připravený vyhovět globálním požadavkům na udržitelnost.

Joe Baguley Autor článku je viceprezident a CTO společnosti VMware v regionu EMEA.