fb
IT Systems 12/2019 Trendy ICT 3. 2. 2020 9:10

Fenomén blockchain a jeho základní vlastnosti

blockchainBlockchain je nepopiratelně důmyslný vynález, a to člověka nebo skupiny lidí známých pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Od té doby se však vyvinul v něco většího a hlavní otázkou mnoha lidí je: Co je vlastně blockchain? A přesně na to se podíváme v dnešním článku.

Blockchain není jen bitcoin

Blockchain ‒ revoluční technologie, která zázračně ovlivňuje různá průmyslová odvětví, byla na trh uvedena s úplně první kryptoměnou bitcoin. Bitcoin není nic jiného než forma digitální měny (kryptoměna), kterou lze použít místo placení s klasickými penězi (fiat měnami). A základní technologie, která stojí za úspěchem kryptoměn, se nazývá blockchain. Mezi lidmi je běžná mylná představa, že bitcoiny a blockchain jsou to samé, nicméně tomu tak není. Vytváření kryptoměn je jednou z aplikací technologie blockchain, avšak existuje řada dalších aplikací, které jsou vyvíjeny na základě technologie blockchain.

Jak funguje blockchain?

Zjednodušeně řečeno, blockchain lze popsat jako datovou strukturu, která uchovává transakční záznamy a zároveň zajišťuje bezpečnost, transparentnost a decentralizaci.

Můžete tuto technologii také považovat za záznamy uložené ve formě bloků, které nejsou kontrolovány pouhým jediným oprávněním. Blockchain je typ databáze ve formě distribuované knihy, která je zcela otevřena všem v síti. Jakmile je informace uložena do blockchainu, je velmi obtížné ji změnit.

Každá transakce na blockchainu je zabezpečena digitálním podpisem, který prokazuje její pravost. Kvůli použití šifrování a digitálních podpisů jsou uložená data v blockchainu chráněna proti neoprávněné manipulaci a nemohou být změněna.

Technologie blockchain umožňuje všem účastníkům sítě dosáhnout dohody, obvykle známé jako konsenzus. Všechna data uložená v blockchainu jsou zaznamenávána digitálně a mají společnou historii, která je k dispozici všem účastníkům sítě. Tímto způsobem je vyloučena šance na jakoukoli podvodnou činnost nebo zdvojení transakcí.

Příklad použití blockchain technologie

Abychom lépe porozuměli blockchainu, zvažte příklad, kdy hledáte možnost poslat nějaké peníze svému příteli, který žije na jiném místě.

Obecnou a nejčastěji využívanou možností může být banka nebo prostřednictví aplikací pro převod plateb, jako je PayPal nebo Revolut. Tato možnost zahrnuje třetí strany za účelem zpracování transakce, kvůli které se odečte další část vašich peněz jako poplatek za převod a také se transakce stává časově náročnější.

Navíc v takových případech nemůžete zajistit bezpečnost vašich peněz, protože je vysoce možné, že hacker může narušit síť a ukrást vaše peníze. V obou případech trpí zákazník. Zde však přichází blockchain.

Namísto použití banky k převodu peněz, pokud v takových případech použijeme blockchain, je tento proces mnohem jednodušší a bezpečnější. Kromě toho je databáze blockchainu decentralizovaná, což znamená, že není omezena na jediné místo a zároveň všechny informace a záznamy vedené v blockchainu jsou veřejné. Protože informace nejsou uloženy na jednom místě, neexistuje žádná šance na poškození informací hackerem.

Blockchain technologie podrobněji

Blockchain je řetězec bloků, které obsahují nějaká konkrétní data. Přestože byl objeven už dříve, první úspěšná aplikace technologie blockchain vznikla v roce 2009. Pomocí technologie blockchain vytvořil Satoshi Nakamoto první digitální kryptoměnu zvanou Bitcoin. Pojďme pochopit, jak blockchain skutečně funguje.

Každý blok v síti blockchain ukládá některé informace spolu s hashem předchozího bloku. Hash je jedinečný matematický kód, který patří do určitého bloku. Pokud se změní informace uvnitř bloku, změní se také hash bloku. Spojení bloků pomocí jedinečných hash klíčů je to, co dělá blockchain bezpečným.

Zatímco transakce probíhají na blockchainu, v síti existují uzly, které tyto transakce ověřují. Transakce se uskuteční pouze, pokud je hash správný. Pokud se hacker pokusí zaútočit na síť a změnit informace jakéhokoli konkrétního bloku, změní se také hash připojený k bloku. A toto porušení pravidel bude detekováno, protože upravený hash nebude odpovídat původnímu.

Tím je zajištěno, že blockchain je neměnný, kdy jakákoli změna, která je provedena v řetězci bloků, se projeví v celé síti a bude snadno detekována a nebude přijata.

S použitím blockchainu lze interakcí mezi dvěma stranami prostřednictvím modelu typu peer-to-peer snadno dosáhnout bez požadavku jakékoli třetí strany. Blockchain používá P2P protokol, který umožňuje všem účastníkům sítě držet identickou kopii transakcí, což umožňuje schválení na základě strojového konsenzu.

A jako příklad, pokud chcete provést jakoukoli transakci z jedné části světa do druhé, můžete to udělat pomocí blockchainu sami během několika sekund.

Tři pilíře technologie blockchainu

Tři hlavní vlastnosti technologie blockchain, které pomohly získat široké uznání, jsou:

  • Decentralizace
  • Transparentnost
  • Neměnitelnost

Decentralizace

Blockchainy mají decentralizovanou povahu, což znamená, že žádná jednotlivá osoba ani skupina nemá pravomoc nad celou sítí. Zatímco každý v síti má u sebe kopii distribuované knihy, nikdo ji nemůže upravovat sám. Tato jedinečná vlastnost blockchainu umožňuje transparentnost a bezpečnost a zároveň dává uživatelům sílu. Než přišly Bitcoin a torrenty, byli jsme více zvyklí na centralizované služby. Myšlenka je velmi jednoduchá. Máte jednu entitu, která uložila všechna data, a budete muset komunikovat pouze s touto entitou, abyste získali veškeré požadované informace. Příkladem centralizovaného systému jsou banky. Ukládají všechny vaše peníze a jediný způsob, jak někomu zaplatit, je použít daný bankovní systém. Centralizované systémy mají však několik slabých míst.

Za prvé, protože jsou data centralizována, jsou uložena na jednom místě. Díky tomu jsou snadnými cílovými místy pro potenciální hackery. Pokud by centralizovaný systém procházel aktualizací softwaru, zastavil by tím celý systém. A co když se centralizovaná entita z nějakého důvodu odstaví? Nikdo tak nebude mít přístup k informacím, které obsahuje. Když dojde k poškození a zániku této entity, pak všechna data uvnitř budou ohrožena.

V decentralizovaném systému však nejsou informace ukládány jednou entitou. Ve skutečnosti informace vlastní každý v síti. Pokud jste v decentralizované síti chtěli komunikovat se svým přítelem, můžete tak učinit přímo, aniž byste museli procházet třetí stranou. To byla hlavní ideologie technologie bitcoinů.

Vaše peníze máte na starosti pouze vy sami. Můžete poslat své peníze každému, komu chcete, aniž byste museli procházet komunikací s bankou.

Transparentnost

Jedním z nejzajímavějších a nepochopených konceptů v technologii blockchain je transparentnost.

Někteří lidé říkají, že blockchain vám poskytuje soukromí, zatímco někteří tvrdí, že je transparentní. Identita osoby je skrývána složitou kryptografií a je reprezentována pouze její veřejnou adresou. I když je skutečná identita osoby v bezpečí, stále uvidíte všechny transakce, které byly provedeny podle její veřejné adresy. Tato úroveň transparentnosti v rámci finančního systému dříve nikdy neexistovala.

Když mluvíme čistě z pohledu kryptoměny, pokud znáte veřejnou adresu nějakého subjektu, můžete ji jednoduše spustit v průzkumníku a podívat se na všechny transakce, které byly přijaty i odeslány.

Neměnitelnost

Neměnitelnost jako vlastnost blockchainu se týká skutečnosti, že žádná data, jakmile jsou jednou zapsána do blockchainu, nelze změnit. Chcete-li pochopit neměnitelnost, zvažte jako příklad odeslání e-mailu. Jakmile pošlete e-mail skupině lidí, nemůžete ho vzít zpět. Takto funguje neměnitelnost. Jakmile jsou tedy data zpracována, nelze je v podstatě změnit. Data uložená v blockchainu proto nejsou náchylná ke změnám nebo útokům hackerů právě díky vlastnosti neměnitelnosti.

Typy blockchainů

Ačkoli se blockchain od počátku vyvinul na mnoha úrovních, existují dvě široké kategorie, ve kterých mohou být blockchainy převážně klasifikovány, tj. veřejné a soukromé blockchainy.

Podívejme se na podobnosti, které mají veřejné i soukromé blockchainy:

  • Veřejný i soukromý blockchain mají decentralizované sítě typu peer-to-peer
  • Všichni účastníci sítě udržují kopii sdílené účetní knihy
  • Síť udržuje kopie knihy a synchronizuje nejnovější aktualizaci pomocí konsenzu
  • Pravidla pro neměnitelnost a bezpečnost účetní knihy jsou rozhodována a uplatňována v síti tak, aby se zabránilo škodlivým útokům

A nyní se podíváme na detailní rozdíly mezi těmito dvěma typy:

Veřejný blockchain

Jak už název napovídá, veřejný blockchain je bez povolení a je přístupný každému. Kdokoli s přístupem na internet je způsobilý ke stažení a přístupu k němu. Kromě toho lze také zkontrolovat celkovou historii blockchainu spolu s případnými transakcemi. Veřejné blockchainy obvykle odměňují své účastníky sítě za provedení těžebního procesu a zachování neměnnosti knihy. Příkladem veřejného blockchainu je zmíněný bitcoin.

Veřejné blockchainy umožňují komunitám po celém světě otevřenou a bezpečnou výměnu informací. Zjevnou nevýhodou tohoto typu blockchainu je však to, že může být ohrožen, pokud nebudou pravidla kolem něj striktně prováděna. Kromě toho pravidla, o nichž bylo rozhodnuto, mají v pozdějších fázích velmi malý rozsah úprav.

Soukromý blockchain

Na rozdíl od veřejného blockchainu jsou soukromé blockchainy ty, které jsou sdíleny pouze mezi důvěryhodnými účastníky. Celková kontrola sítě je v rukou majitelů. Kromě toho lze pravidla soukromého blockchainu měnit podle různých úrovní oprávnění, expozice, počtu členů atd. Soukromé blockchainy mohou běžet nezávisle nebo mohou být integrovány s jinými blockchainy. Obvykle je používají podniky a organizace. Úroveň důvěry vyžadovaná mezi účastníky je proto v soukromých blockchainech vyšší.

To bylo vše z dnešního článku o blockchain technologii. Rozšířené znalosti ohledně této technologie již máte, více se dozvíte v dalších článcích, které aktuálně připravujeme. Pokud jste netrpěliví a chcete se o této technologii a kryptoměnách obecně dozvědět více, přečtěte si tento článek.

finex.cz

Článek vznikl ve spolupráci s finančním magazínem Finex.cz.

Kalendář akcí
Konference - Semináře - Školení
Časopis IT Systems/Speciál
Aktuální číslo časopisu IT Systems Aktuální číslo časopisu příloha #1
Archív časopisu IT Systems
IT Systems 1-2 IT Systems 12 IT Systems 11 IT Systems 10
Archív časopisu IT Systems Special
Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1