Digitální transformace pohltila i tradiční offline odvětví
Jaké trendy nastolí pandemie do budoucna?
Pokud by měla nějaká slova krátce vystihnout dosavadní vývoj roku 2020, hlasoval bych všema deseti pro digitální transformaci. Ta totiž dokonale pohltila i odvětví, která ještě v lednu bezelstně spoléhala na offline, a stala se často naprosto klíčovým předpokladem pro elementární přežití podniků. Bleskové inovace pak předznamenaly řadu trendů, se kterými budeme mít rozhodně co do činění i po skončení pandemie.
Skousnout remote work office a přesunout celý tým na dlouhé týdny na Google Meet, Slack nebo jiné videokonferenční řešení - to je zkouška, které čelily firmy zvyklé na pravidelnou pracovní dobu „nine“ to „five“. Jde přitom jen o špičku obrovského ledovce změn, na které se musely firmy adaptovat. A adaptoval se i trh: v STRV jsme v posledních měsících zaznamenali nečekaně silnou poptávku po nových produktech v oblastech od fitness, zdravotnictví, školství, e-sportu až po aplikace, které mají upozorňovat na blížící se hrozby a katastrofy. Je třeba ovšem připomenout, že se jedná především o severoamerický trh, kde máme podstatnou část klientů.
Virtuální fitness v obýváku
Fitness centra sice svá studia zavřela, ale o sport je evidentně zájem i v dobách karantény. Obrovskou popularitu zaznamenala například aplikace Peloton, díky které si můžete dát do těla se zkušeným trenérem kdekoliv, kde máte dobrý internet a obrazovku. Počet jejích uživatelů narostl za poslední dobu téměř čtyřikrát. Na podobné vlně se přitom svezla i spousta fitness center, která přesunula lekce do virtuálního prostoru, většinou za pomoci sociálních sítí.
Ukázalo se, že virtuální trénink nabízí řadu výhod: jednak je méně náročný na čas, odpadá potřeba dostat se do fitka a z fitka. Koho baví cvičit třeba ve dvě noci, může si najít profíka v jiném časovém pásmu a cvičit s ním podle libosti. S pomocí kamery se snadno upravují cvičební pozice a v neposlední řadě se nabízí prostor pro měření fyzické aktivity pomocí různých zařízení, jako jsou chytré náramky. To vše lze spojit do nové user experience a poskytnout tak uživateli přehled o tom, jak se postupem času zlepšuje. Virtuální fitness se tím ocitá na seznamu nadějných odvětví, která by se mohla uchytit i mimo pandemickou situaci.
Doktor vždy v kapse
Řada nových virtuálních produktů začala narychlo vznikat také ve zdravotnictví, které se ocitlo snad pod největším náporem pandemie. Tady se pak objevil dlouhodobý potenciál: online zdravotnické konzultace by v budoucnu mohly vyřešit potíž se spoustou přeplněných čekáren. V USA už to do jisté míry takto funguje, o prevenci zdraví se starají aplikace Forward, Teladoc nebo MedAnswers.
Pokud bude chtít člověk mluvit se specialistou, může to provést na jedno kliknutí. Zároveň není ani třeba fyzického vyšetření: doktor díky ucelenému souboru informací získává vhled do toho, jak dotyčný žije, jak se hýbe, jak se vyvíjí některé jeho zdravotní hodnoty, jako je krevní tlak. Jak tyto údaje získá? Především díky technologiím: že si pacient denně stoupá na váhu, která automaticky ukládá informace v cloudu, nebo také díky wearables, které sledují a ukládají jeho tepovou frekvenci, kvalitu spánku a další faktory. Tyto informace pak mohou také odhalit onemocnění dříve, než vypuknou vážnější příznaky.
Monitorování těchto každodenních maličkostí otevírá dveře i pro další odvětví, například pro výživové specialisty, kteří mohou díky takto získaným informacím sestavit opravdu efektivní plán pro udržení dobré fyzičky klienta. Pandemie navíc ještě podnítila potřebu dobře se o své zdraví a kondici starat, lidé jsou dnes mnohem ochotnější tyto osobní informace sdílet. Díky tomu nebude ani problém pro startupy v oblasti zdraví sehnat investory, protože právě tam nyní vzniká spousta inovací.
Do lavic, nebo za laptop?
Díky dlouhodobé spolupráci s aplikací ClassDojo, která propojuje učitele, děti a rodiče, víme, že se v posledních měsících zdvojnásobil počet jejích aktivních uživatelů. Očekávám tedy, že i poměrně tradiční odvětví, jakým je vzdělávání, se tímto dostává do pozornosti širší veřejnosti. Digitalizace by mohla tak pohlit i toto odvětví, které dodnes bylo spojeno výhradně s výukou v lavicích.
Ve vzdělávání dosud chybělo porovnání, nyní vzniká příležitost čerpat z více zdrojů. Už dnes řada učitelů dává svá videa na YouTube a ti, kteří jsou dobří, mají miliony shlédnutí. A nyní budou ještě známější, protože jsou schopní látku prezentovat tak, aby ji člověk pochopil. Tím mohou inspirovat i ostatní, jak správně informace podávat. Vyučující také získají lepší zpětnou vazbu, projdou si své hodiny procházet zpět v čase a postupně je budou vylepšovat.
Celkově ve vzdělávání vidím prostor pro podporu živě streamovaných hodin, sdílení a prezentaci materiálů. Už nebude nutné přijít do školy v 8 hodin a odejít ve 3 odpoledne každý den v týdnu. Daleko víc se budou studenti učit z domu a budou k tomu užívat nástroje typu Zoom. Případně se bude kombinovat živá výuka a streamování.
Nemusí přijít zemětřesení, je ale dobré být připraven
V neposlední řadě získávají na významu projekty, které připravují uživatele na katastrofy a nepředvídané události. Na jednom takovém jsme začali spolupracovat a je zajímavé, že vznikl ještě před pandemií koronaviru. O spoustě hrozeb totiž člověk běžně neví a může se s nimi setkat jen jednou za život. Projekt má za cíl tyto hrozby, které by se mohly v dané lokalitě stát, identifikovat. V Praze asi nemusíme čekat zemětřesení, nebo výbuch sopky, ale například povodně mohou udeřit v budoucnu s celkem vysokou pravděpodobností. Stejně tak požár je běžné nebezpečí, na které je dobré být doma připraven. To, že se mohou tyto hrozby stát, si lidé nyní o to více uvědomují - existence podobné aplikace je tak velkou přidanou hodnotou pro bezpečí nás všech.
Někomu se může zdát, že koronavirová krize znamenala průlom v digitalizaci firem. Ona však pouze skutečně nastartovala vývoj, který byl neodvratný. Obrovský posun přišel zejména v tom, jak se změnil přístup té části veřejnosti, která byla dosud k digitálním změnám skeptická - ta nyní v přímém přenosu sleduje, že inovace mohou být skutečně užitečné i v tradičních offline světech jako je školství nebo zdravotnictví. Do budoucna proto vidím velký potenciál v dalším rozvoji digitálních produktů, které se budou týkat stále širšího spektra uživatelů, služeb a odvětví.
 |
Lubo Smid Autor článku je CEO technologické společnosti STRV, kterou spoluzaložil a která stojí za významnými světovými mobilními i webovými aplikacemi. Magazín Forbes v roce 2016 zařadil Lubo Smida na seznam 30 nejvýznamnějších podnikatelských osobností mladších 30 let. |
