fb
IT Systems 5/2019 Plánování a řízení výroby 17. 6. 2019 8:52

Průmysl 4.0 není technologie - Průmysl 4.0 jsou lidé

Průmysl 4.0Česká ekonomika, kvůli nedostatku přírodních zdrojů a ne zcela významnému postavení ve světě vědy a výzkumu, je mimořádně závislá na faktoru práce.  I proto dnes nenajdete firmu, zvláště pak ve výrobním sektoru, která by konstatovala, že má naprostý dostatek kvalifikovaného personálu.

Intuitivně by si člověk řekl, kde nejsou lidé, instalujeme roboty, kteří chybějící pracovní sílu nahradí. Řekl by si, že robotizace je klíčovou myšlenkou termínu Průmysl 4.0.

Opak je pravdou. Schopnost vést, motivovat a vzdělávat pracovníky v efektivním využívání digitálních technologií na pracovišti je základní myšlenkou, formující veškeré úsilí implementace strategie Průmysl 4.0.

Toto tvrzení v zásadě potvrzuje i poslední studie EY, která říká, že firmy od Průmyslu 4.0 očekávají hlavně zvýšení produktivity (57 %), vyřešení nedostatku pracovní síly (50 %) a dosažení větší flexibility výroby (36 %).

Průmysl 4.0 je hlavně o lidech

Tím, že pojmenujeme klíčová úskalí výrobních firem dnes, identifikujeme ambice celé čtvrté průmyslové revoluce. Mezi hlavními to jsou: minimalizace rozdílů ve vnímání a schopnostech používat digitální technologie z pohledu různých generací, potřeba mobility, tlak na vyšší efektivitu a nižší dlouhodobé náklady, ovšem při současném dosažení vyšší výrobní kvality a samozřejmě vyšší flexibilitě. Toto jsou kritéria pro úspěch inovací v rámci Průmyslu 4.0. Toto jsou požadavky na nové a moderní pracovní místo.

Pracovnímu místu, které by mělo splňovat a postupně rozvíjet veškeré uvedené aspekty, se již vcelku ustáleně říká „digitální pracovní místo“, anglicky Digital Workspace.

Digital Workspace je prostředí, které umožňuje díky technologiím a jejich vzájemnému provázání efektivně:

  • zvyšovat produktivitu práce jednotlivce,
  • dále provázat jednotlivá pracoviště mezi sebou do lépe fungujících výrobních celků a sestav,
  • snižovat chybovost výroby, a tím doručovat vyšší kvalitu finálních produktů,
  • lépe komunikovat,
  • optimalizovat výrobní procesy,
  • zefektivnit řízení, a to jak výroby, tak jejích byznys aspektů,
  • ale hlavně podpořit motivaci a atraktivitu jednotlivých pracovních pozic pro samotné zaměstnance.

Nehledě na to, že neexistují pevná a jasná pravidla pro definování digitálního pracoviště, je možné specifikovat jeho určující vlastnosti.
Budoucí digitální pracoviště musí poskytovat účinný nástroj, který umožní identifikovat pracovní úlohy a procesy, v nichž je možné mnohem efektivněji digitálně podporovat přípravu pracovníka, vést ho výrobním procesem, řídit ho a důsledně kontrolovat výslednou kvalitu dílčí a následně i cílové produkce.

Digitální pracoviště 4.0

Jako příklad moderní koncepce digitalizace výrobních provozů lze uvést Digitální pracoviště 4.0 společnosti Unicorn. Jedná se o produkt, jehož klíčovým parametrem je zefektivnění výrobního procesu skrze člověka – např. operátora výroby. Hlavní orientací řešení je sledování a podpora aktivit jak samotných pracovníků, tak výrobních strojů, a to s důrazem na jejich vzájemnou provázanost a interakci. Tento přístup k digitalizaci výrobního pracovního místa lze označit až za systemický.

Proč tak široké provázání? Když analyzujete poslední výzkumy sektoru výroby, zjistíte, že zahraniční firmy přistupují k digitalizaci výrobních provozů mnohem komplexněji a strategičtěji než ty české. Zjistíte, že vedoucí a progresivní světové výrobní společnosti využívají digitalizaci k radikální změně obchodního modelu nebo k výraznému kvalitativnímu zlepšení vlastní produkční kapacity. Naopak české podniky v rozhodující většině řeší a testují jen parciální témata a nevyužívají potenciál nových technologií pro skutečnou transformaci a generační rozvoj. Tento dílčí přístup bude, bohužel, dříve či později velmi limitující v jejich celkové konkurenceschopnosti.

Proto Digitální pracoviště 4.0, již ze samotné podstaty, sbírá maximum veškerých výrobních dat a propojuje je s daty z ostatních podnikových informačních systémů (např. ERP, MES). Veškerá data analyzuje a inteligentně je interpretuje zpět pracovníkům srozumitelnou formou. „Srozumitelně“, to znamená i skrze nejvhodnější koncová zařízení (tedy nejen přes dotykové displeje umístěné u stroje výrobní linky, ale stále častěji i prostřednictvím tabletu nebo chytrých brýlí).

Díky zpětné vazbě individuálně podané pro danou roli pracovníka se zásadně zvyšuje kvalita informací, kterou operátoři výroby dokáží efektivně využít pro maximalizaci svého výkonu. Individuálně přizpůsobené informace ale využívají i vedoucí pracovníci pro lepší plánování, odměňování, kontrolu pracovních postupů a dále i vedení firmy, pro strategická rozhodnutí k chodu výroby, resp. celé výrobní jednotky, případně celé firmy.

Vnější podoba Digitálního pracoviště 4.0 poskytuje moderní, uživatelsky příjemné a ergonomické prostředí a dokáže nabídnout každému typu a roli uživatele (např. operátorovi výroby, vedoucímu výroby nebo řediteli) informace, které jsou pro něj relevantním podkladem pro kvalifikované rozhodování přímo na místě – u konkrétního stroje, linky, ve skladu, v přípravně výroby atd.

Koncepce a základní moduly Digitálního pracoviště 4.0
Koncepce a základní moduly Digitálního pracoviště 4.0

V tomto pojetí je Digitální pracoviště 4.0 vlastně platformou. Platformou, která je modulární, a dovoluje tak postupné nasazování dílčích řešení podle situace a strategie pro daný provoz. Je to koncepce, která umožňuje postupnou, i několikaletou realizaci vytěžování benefitů při současném snižování rizika neúspěchu implementace celého inovačního projektu ve srovnání s tím, kdyby se realizovala digitalizace výroby jako celku.

 Taková řešení patří do tzv. Manufacturing Operations Management (MOM) oblasti. MOM jsou typicky soubory systémů pro řízení výrobních procesů typu „end-to-end“ s cílem optimalizovat efektivitu. Existuje mnoho typů softwaru MOM včetně řízení výroby, analýzy výkonu, kvality a shody a uživatelského rozhraní stroje.
Pokud se díváme na Digitální pracoviště 4.0, pak toto řešení zároveň integruje i kolaborační platformu, která zprostředkuje efektivní komunikaci jak mezi pracovníky, tak mezi dílčími technologiemi výroby a nadstavbově i mezi dalšími souvisejícími nevýrobními jednotkami ve firmě, např. skladovým hospodářstvím, financemi, obchodními systémy, systémy pro správu lidských zdrojů apod.

„Competitive advantage for 30 % of organizations will come from the workforce’s ability to creatively exploit emerging technologies,“ tvrdí studie Gartner zaměřená na roli nových technologií ve firmách. Gartner předpovídá, že v příštích několika letech bude největší zdroj konkurenční výhody pro 30 % organizací plynout ze schopnosti pracovníků využívat nových technologií, a to včetně využití umělé inteligence (AI), internetu věcí (IoT) a extenzivní datové analýzy.

Holistický přístup řešení Digitálního pracoviště 4.0, včetně zapojení technologie IoT a umělé inteligence, si lze dovolit realizovat díky Mobile-First IoT-Ready Cloud Architecture, která je součástí platformy Unicorn Application Framework. Na technologické úrovni představuje softwarovou architekturu, umožňující vytvářet moderní aplikace tak, aby se tvůrci soustředili zejména na funkčnosti, které zákazníkům přímo přidávají hodnotu. Výsledné aplikace pak podporují business procesy zákazníků, a tím přispívají ke zvýšení efektivity práce jednotlivce, podpory individuálních pracovníků a jejich skutečných pracovních rolí.

Ondřej Švihálek
Autorem článku je Ondřej Švihálek, senior konzultant pro inovativní digitální služby a mobilní technologie, který pracuje ve společnosti Unicorn Systems.

Kalendář akcí
Konference - Semináře - Školení
Časopis IT Systems/Speciál
Aktuální číslo časopisu IT Systems Aktuální číslo časopisu příloha #1
Archív časopisu IT Systems
IT Systems 1-2 IT Systems 12 IT Systems 11 IT Systems 10
Archív časopisu IT Systems Special
Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1