Bez investic do inovací to nepůjde
České firmy nevyužívají všechny možnosti, jak inovovat, což v budoucnu může negativně ovlivnit jejich konkurenceschopnost. Aby český průmysl zůstal úspěšný na evropském i globálním trhu, nesmí omezovat investice do výzkumu a vývoje. Nedostatek potřebných IT odborníků přitom sílí s tím, jak po nich roste poptávka v ne-IT oborech.
O jaké IT dovednosti je zájem
Z americké studie Burning Glass Technologies 2019 vyplývá, že zatímco v informačních technologiích vzrostl počet inzerovaných IT pozic mezi lety 2013 a 2018 o 40 procent, v oborech mimo IT jich bylo dokonce o 65 procent více. Tento trend pokračuje i nadále a je ještě zesílen současným rozmachem digitalizace. Studie Burning Glass označila za obory s největší poptávkou po IT specialistech expertní a podnikové služby (24 %), finance (14 %) a výrobu (14 %). V České republice obor podnikových služeb dle asociace ABSL registruje meziroční růst počtu IT specialistů o 20 %. Místní centra poptávají například RPA inženýry, specialisty na umělou inteligenci či Big Data a celkem v nich působí již 1500 expertů na robotizaci.
Přes technologickou rozmanitost se hlavní poptávka v oblasti softwarového vývoje soustředí na zaběhlé a ověřené technologie Java, JavaScript a SQL. Vedle toho roste poptávka po znalosti technologií se zaměřením na Machine Learning a AI – Python, BigData (Hadoop, noSQL) a také cloudové technologie AWS, Azure nebo Google s využíváním kontejnerizace. Průmyslová R&D centra pak mají samozřejmě specifické požadavky. Základem stále zůstává matematika, analytické a algoritmické uvažování, odpovědnost a kvalita produktu. Bez ohledu na technologii nebo obor. Tedy v případech, kdy potřebujete reálný vývoj a ne jen kódování.
Externisté
Vysoce efektivním řešením tohoto nedostatku z pohledu dostupnosti, rychlosti i financí je využívání externistů. Ti firmám poskytují také potřebnou flexibilitu v oblasti HR. Koronavirová krize přinesla do mnoha firem nejistotu, dlouhodobé plánování nahrazuje operativní řešení situací, které s sebou může nést například i nutnost redukce týmů. A to je v případě spolupráce s externisty snazší.
Externisty využívají zejména zahraniční firmy, které s tímto modelem spolupráce mají zkušenost z jiných zemí. Místní firmy o této možnosti buď vůbec nevědí nebo o ní neuvažují, protože nemají k dispozici dostatek informací a nemohou se seznámit s výsledky a zkušenostmi z realizovaných projektů. Zahraniční firmy si totiž know-how, které se týká toho, jak přistupují k výzkumu a vývoji bedlivě střeží. V Evropské unii i v USA jsou přitom externí odborníci i celé vývojové týmy běžnou praxí.
Míra využívání IT externistů se liší obor od oboru. V řadě vývojových center dnes pracuje polovina externistů, najdou se však i taková, kde se jejich podíl blíží 100 procentům. Zajímavý je také nárůst externích specialistů v centrech podnikových služeb, kde se podle studie ABSL jejich podíl v roce 2019 zvýšil na bezmála dvojnásobek oproti předchozímu roku. Značná míra externích IT specialistů je vidět ve finančním sektoru, kde je potřeba flexibilně dodávat inovační projekty, což je důsledkem značné konkurence na tomto trhu.
V České republice proběhly desítky zajímavých inovačních projektů z mnoha oborů za významného přispění externích R&D vývojářů i celých týmů. Důvodem využívání externistů je skutečnost, že firmy jednoduše nejsou schopny zvládnout vývoj samy v požadovaném čase a kvalitě, nemají totiž k dispozici dostatek expertů s patřičnou kvalifikací. Projekty jsou navíc časově omezené, a proto není pro firmy efektivní tento typ expertů zaměstnávat.
Globální průzkum Oxford Economics a SAP Fieldglass ukázal, že více než dvě třetiny podniků považují externí pracovníky za důležité pro vývoj a zlepšování produktů a služeb. Hlavním hnacím motorem najímání externí pracovní síly přitom již dávno nejsou náklady, ale spíš snaha zlepšit a zrychlit inovace.
Výdaje na výzkum a vývoj
Z hlediska celkových výdajů na výzkum a vývoj jako procento HDP na tom ČR byla s 1,79 % za rok 2017 nejlépe ze zemí V4 se zhruba dvojnásobkem toho, co na Slovensku. Průměr EU byl přitom 2,06 %, což je méně, než vykázalo Japonsko (3,2 %), USA (2,78 %) i Čína (2,13 %).
Z výdajů privátního sektoru na výzkum a vývoj směřuje do ICT sektoru v ČR méně prostředků než v sousedním Německu. V ČR došlo mezi lety 2009 až 2017 k poklesu z 0,44 % na 0,33 %, přičemž Německo v tu dobu oscilovalo kolem 2,3 %.
Fakt, že české společnosti nevyužívají všechny možnosti, jak inovovat, může v budoucnu negativně ovlivnit jejich konkurenceschopnost a uvádění nových produktů. V době hledání úspor navíc patří často náklady na inovace často mezi první položky, které se škrtají.
Problémem také je, že Česká republika neumí dobře čerpat peníze z fondů EU na podporu inovací. Například z hodnocení projektů podpořených v rámci Horizon 2020 v oblasti ICT byly největšími příjemci Francie, Německo, Spojené království, Španělsko a Itálie, kam šlo 63 % prostředků a Kypr, Řecko a Slovinsko získali nejvíce prostředků v poměru k velikosti jejich ICT sektoru.
Česká republika je z hlediska prostředků 9. od konce a při přepočtu na velikosti ICT sektoru 5. od konce, kdy předstihla pouze Rumunsko, Slovensko, Litvu a Maltu. Přitom šlo o nemalé peníze, program Horizont 2020 rozdělil během 5 let přibližně 9,3 miliardy EUR a financoval přes 3 tisíce projektů.
Příkladem, jak Češi neumí investovat do inovací, může být případ pokrytí domácností vysokorychlostním internetem. Podle NKÚ nevyplatilo Ministerstvo průmyslu a obchodu během 5 let žádné dotace, ačkoliv na to mělo z prostředků EU 13,8 miliardy korun.
ČR v Indexu digitální ekonomiky a společnosti
Digital Economy and Society Index (DESI) zachycuje „digitální výkonnost“ jednotlivých zemí. Vývoj tohoto indexu ukazuje, jak se jednotlivé země EU vyvíjejí z hlediska digitální konkurenceschopnosti. Do DESI se započítávají 4 kritéria: konektivita, lidský kapitál, využívání internetových služeb, integrace digitálních technologií a digitální služby veřejného sektoru. Za rok 2020 se Česká republika v rámci EU umístila na 17. místě. Jak DESI naši zemi hodnotí?
Na základě údajů před pandemií je Česko nejsilnější v integraci digitálních technologií, kde jeho výsledky převyšují průměr EU. Skóre zde má vysoké díky dobrým výsledkům v oblasti elektronického obchodu. Podíl osob zaměstnaných v oboru informačních a komunikačních technologií a podíl absolventů v tomto oboru významně vzrostl. České firmy však stále udávají potíže při hledání digitálních odborníků, zejména v oblastech, jako je automatizace a analýza dat.
Podíl osob zaměstnaných jako odborníci v oblasti ICT stoupl na 4,1 %, což je více než průměr EU (3,9 %). Největší koncentrace odborníků v oblasti ICT je v Praze, kde představují 7,9 % celkové zaměstnanosti. Pouze 10 % všech odborníků v oblasti ICT tvoří ženy – to je druhé nejnižší skóre v EU.
Podle vládní zprávy by do pěti let mohly automatické technologie a umělá inteligence nahradit 1,3 milionu českých zaměstnanců, zejména při rutinních úkolech. S cílem reagovat na tento trend má národní strategie umělé inteligence nabízet rekvalifikační programy, podporovat začínající podniky a malé podniky a zavádět opatření pro pružné formy práce. Česko je patnáctým největším konečným uživatelem průmyslových robotů na světě. Podle Svazu průmyslu a dopravy plánuje více než polovina společností v průběhu příštích pěti let zvýšit investice do aplikací Průmyslu 4.0.
Pokud jde výhledově o ukazatele DESI, které jsou obzvláště důležité pro hospodářské oživení po krizi COVID-19, Česko zaostává v oblasti konektivity, zejména u sítí s velmi vysokou kapacitou. I přes slibné místní iniciativy by mohlo dojít k prodlevám při všeobecném zavádění sítí 5G. Na druhou stranu se zlepšuje úroveň digitálních dovedností a zvyšuje se podíl odborníků na informační a komunikační technologie, kteří mohou pomoci podnikům při digitalizaci. Díky popularitě elektronického obchodování by malé a střední podniky mohly prodávat více produktů a služeb na internetu.
 |
Illya Pavlov Autor článku je ředitelem společnosti Acamar, která pomáhá velkým firmám s rozvojem technologických a R&D center. |
