fb
IT Systems 6/2020 Logistika 20. 7. 2020 15:28

Jak na podnikovou logistiku v post-pandemickém světě

ANASOFTPodniky a dodavatelské řetězce prošly zatěžkávající zkouškou během pandemie. Zachování obchodní a provozní kontinuity v mnoha případech záviselo od míry digitalizace. A to nejenom z důvodu dodržování protiepidemiologických opatření, ale k rozšíření elasticity a reaktivity procesů a připravení provozu na nouzové a nestandardní situace a scénáře i mimo zdravotní krize.

Zatímco se život postupně vrací do normálu, podniky se ještě před úplným uvolněním opatření proti koronaviru musely pustit do sanace škod a začít rehabilitovat své provozy a procesy. Pandemie připravila pro mnohé firmy intenzivní zatěžkávající zkoušku. Mimořádná situace zároveň načrtla, čemu by měly prioritně podniky v rámci svých procesů věnovat pozornost, aby provozuschopnost svého podniku zabezpečily i do budoucnosti.

Koronakrize rozdělila podniky na dvě skupiny. V jedné se nacházely podniky, které své provozy musely zastavit z nedostatku zásob, jakož i z obav, že by se jejich zaměstnanci mohli během výkonu práce nakazit. V druhé se nacházejí podniky, kterým se povedlo pokračovat ve výkonu, přičemž zejména v odvětví elektronické komerce zažívaly dokonce nebývalý růst.

Nejvýrazněji se to projevilo u obchodně-distribučních společností podnikajících s rychloobrátkovým spotřebním zbožím a potravinami. Zvýšená poptávka se u mnohých společností dostala do vysokých obrátek porovnatelných s ročními maximy, což se také projevilo ve větší zátěži na řízení zásob, skladovou logistiku a fulfillment.

Pandemie odhalila v přímém přenosu, jak je ekosystém globálních dodavatelských řetězců křehký. Etablované procesy a zaužívané modely řízení zásobování nejsou dostatečně agilní na to, aby se dokázaly vypořádat s omezeními, která krize vyvolala, přičemž se podepsala pod největší narušení poptávky a nabídky od druhého světové války. Proto i během koronakrize hrály digitální technologie prim. A jejich postavení se v post-pandemickém světě jenom posilní.

Právě krizová situace v mnohých podnicích odkryla slabá místa a poukázala na oblasti a funkce, jež je nutné zabezpečit proti podobným výpadkům. Nouzová situace tak přinejmenším poskytla náměty na priority, které procesy a postupy by měly podniky přehodnotit, aby zabezpečily jejich udržitelnost, ale také efektivnost.

Pandemie bude mít navíc dalekosáhlé a přetrvávající důsledky v podobě decelerace globalizace. Ta způsobí důraz na regionalizaci a diverzifikaci dodavatelů, co opět v společnostech vyvolá potřebu adaptovat své obchodní a procesní modely a fungování. Řešení mohou podniky téměř univerzálně najít v digitální transformaci a inteligentní automatizaci.

V případě řízení odběratelsko-dodavatelských řetězců se hodně diskutovalo o „end-to-end“ visibilitě jako nástroji pro správné řízení dodávek během nestandardních situací. Kromě vytvoření transparentnosti v logistických tocích pro flexibilní řízení v reálném čase se do popředí dostávají také strategický sourcing a sekvenční plánování, které rovněž souvisejí s přístupem firem ke správným a adekvátním datům a informacím z nich vytěženým.

Revize podnikových a provozních strategií bude nutně souviset s přehodnocením postupů získávání a vyhodnocování dat, jež budou posléze využívána pro další operace včetně automatizace řízení práce, alokace zdrojů a zvyšování elasticity procesů.

Mnoho podniků následkem epidemie COVID-19 zjistilo, že nemají včasný přístup k potřebným datům, což mělo negativní dopad na jejich krizový management. I když vytváření dat již ve většině podniků problém není, včasný přístup k nim, jakož i jejich využití k relevantnímu vytěžení informací nebyly dostatečné pro, vzhledemk situaci, přiměřené fungování během nouzové situace.

Částečná digitalizace, například prostřednictvím ERP nebo jiných evidenčních systémů, má v mnoha podnicích za následek vznik datových jezer (data lakes). K nedostatečné efektivitě přispívá i fakt, že jednotlivé procesy jsou v podniku od sebe navzájem datově a funkčně izolovány.

Pro vhodnou odezvu na nečekané události je nevyhnutelné propojení dat a procesů k zabezpečení mezi-funkčních rozhodovacích procesů a řízení. Ty by měly spadat do adaptací na nový standard fungování po pandemii.

Řízení sociální distance a skladové logistiky

Podniky, jejichž provozy zůstaly aktivní během koronakrize, musely přijmout proti-epidemiologická opatření, aby ochránily zdraví svých zaměstnanců a zabezpečily fungování před dalšími výpadky, které by také nedostatečná pracovní sila mohla způsobit. Součástí nouzové situace se stalo přijetí preventivních opatření, jakými jsou kontroly teploty zaměstnanců a zvýšená sanitace prostor, technologických a pracovních zařízení a nástrojů.

Protiepidemiologická opatření se přirozeně vztahují také na práci. Distribuční centra a maloobchodní, jakož i velkoobchodní sklady postrádající automatizované procesy čelily výzvě dodržování sociální distance svých zaměstnanců v provozech.

V takové situaci nabízí řešení WMS/WES systémy (Warehouse Management System /Warehouse Execution System), které umožňují realizaci adekvátních naskladňovacích a vychystávacích postupů. Vychystávací metody se standardně volí podle několika klíčových kritérií, jakými jsou celkový objem zboží, míra obrátkovosti, typy SKU, rozložení skladu a struktura objednávek. Když se mezi kritéria přidá také podmínka sociální distance zaměstnanců, vhodné metody vychystávání se zúží na zónové (sekvenční nebo paralelní), vlnové nebo klastrové vychystávání:

  • Zónové vychystávání je nejvhodnější pro sklady se širokým a rozmanitým sortimentem. Jednotlivé druhy skladovacích jednotek (SKU) jsou přerozděleny do samostatných zón. Ke každé zóně jsou obvykle přiřazeni vlastní operátoři, kteří mají na starosti vychystávání položek v dané zóně. Když operátor vychystá přiřazené položky, objednávku postupuje v sekvenci dalšímu operátorovi v následující zóně. Zónové vychystávání zvyšuje výkonnost, jelikož každý skladník je vytrénovaný na jednu konkrétní zónu, což zároveň eliminuje zbytečný pohyb mimo ni a rovněž redukuje míru interakce s ostatním skladovým personálem. Tato vychystávací metoda si ale vyžaduje existenci kompletizačního pracoviště, jež je také řízeno skladovým systémem. Mezi nevýhody zónového vychystávání patří nevyvážené rozdělení práce, například když se nadprůměrně zvýší obrátka na jednom druhu zboží.
  • Při vlnovém vychystávání se sdružuje několik druhů skladových jednotek do společného vychystávacího seznamu pro jednoho konkrétního skladníka. Vychystávací cykly jsou následně uspořádány do „vln“ během pracovních změn v stanovených časových intervalech. Vlnové vychystávání se nasazuje především ve skladech, kde jsou objednávky vázány na konkrétní časy, například v závislosti na vyzdvižení přepravci nebo kvůli zamluveným dodacím lhůtám. Jelikož jde o sekvenční proces vychystávání, nové objednávky nelze vychystat dříve, než se dokončí právě probíhající „vlna“.
  • Klastrové vychystávání je specifickým typem dávkového vychystávání, které je založeno na slučování vícera různých objednávek do jedné dávky – vychystávacího seznamu. Při klastrovém vychystávání WMS/WES systém vytváří pro skladníky vychystávací seznamy, kde jsou objednávky slučovány do tzv. vychystávacích klastrů na základě podobnosti objednaných položek. Skladníci proto z jedné skladové pozice mohou vychystat více zboží, méně procházejí jednotlivými částmi skladu, přičemž řídící systém navíc generuje seznamy tak, aby se skladníkům vzájemně nepřekrývaly vychystávací trasy. Klastrové vychystávání se proto vyznačuje nižší mírou chození a většími objemy vychystaných objednávek. Efektivní klastrové vychystávání je již závislé od sofistikovaných inteligentních algoritmů, které generují vychystávací seznamy na základě analýzy přicházejících objednávek, dostupnosti zboží a vytížení vychystávacího personálu.

Využití WMS/WES systému při řízení zásob nebo skladu není efektivní jenom z pohledu managementu skladového personálu, ale v celkové optimalizaci procesů včetně zvýšení produktivity, kontroly kvality a synchronizace vychystávacích cyklů s cílem dodržení dodacích lhůt. Kromě minimalizace interakce pracujícího personálu bez negativních dopadů na produktivitu a kvalitu vybavování objednávek ve skladu má nasazení WMS/WES další nesporný přínos v digitalizaci veškeré papírové agendy (průvodky, vratky, protokoly, celková komunikace s ERP systémem).

Řídící systémy zabezpečují radikální zkrácení zaučení nového zaměstnance na skladové procesy, protože se nemusí detailně obeznamovat s jednotlivými druhy skladových jednotek, skladovými zónami a pracovními postupy. Systém disponuje všemi informacemi a pracovníkovi je postupuje přes mobilní zařízení, které ho ve skladu a při výkonu práce zároveň také naviguje.

Datová transparentnost a adaptabilnost zásobovacích toků

Metodu řízení sociální distance ve skladu bez snižování produktivity je principiálně možné aplikovat také do výrobních provozů. Současnými MES/MOM systémy (Manufacturing Execution System / Manufacturing Operation Management) je možné řídit výrobní procesy v reálném čase i v provozech s nižší mírou nebo žádnou technologickou automatizací. Díky dynamickému operativnímu řízení je možné také zachovat štíhlý materiálový tok.

Desetiletí ověřený nástroj představuje Kanban ‒ metoda zpopularizovaná v automobilovém odvětví v rámci konceptu just-in-time (JIT). Tradiční Kanban systém využívá kartičky a tabule k podpoře hladšího procesu zásobování výrobních pracovišť a linek. Rovněž i tenhle systém prošel digitalizací a v současnosti se využívá pro podporu řízení a urychlení toku zásob mezi dodavateli, výrobci a sklady. Vzhledem k možnostem optimalizace, jež do procesů vnáší, se jeho využívání rozšířilo také mimo výrobní provozy, například do sektorů e-Commerce a retailu.

Digitální Kanban, nebo e-Kanban, umožňuje efektivní řízení příslušných procesů bez toho, že by nutně mezi zaměstnanci docházelo k interakci. Stav zásob na jednotlivých pozicích nebo při výrobních pracovištích může být sledován prostřednictvím různých senzorů. Také při manipulaci se zásobami se využívají mobilní terminály, které evidují skladové pohyby prostřednictvím snímatelných identifikátorů materiálu (čárový kód, QR, RFID). Nasazením uvedených technologií dochází k dematerializaci a automatizaci datového toku a vytvoření transparentnosti v řízení zásobovacího řetězce.

Rostoucí dostupnost senzorů a mobilních terminálů způsobuje, že e-Kanban jako nástroj synchronizace a koordinace vnitropodnikového zásobování a výrobního provozu je již vhodný i do prostředí malých a středních firem. Digitální Kanban, kromě umožnění vzdálené komunikace mezi skladem a příslušným výrobním pracovištěm, přináší rovněž včasné a přesné dodávky zásob a vede ke snížení přítomnosti množství skladových zásob na jednotlivých výrobních pracovištích.

Ve větších provozech s komplexnějšími zásobovacími trasami a cykly, kde jsou pro manipulaci s materiálem většinou využívány tahače, se digitální Kanban stává součástí Milk-Run systému. Nové technologie umožňují transformaci tradičního Milk-Run systému na flexibilní formu zásobování řízeného poptávkou (řízení materiálového toku tahem).

Propojením skladu, Milk-Run tahačů a výrobních pracovišť (odběrných míst) prostřednictvím kyberneticko-fyzikální platformy, jakou jsou kupříkladu Smart Industry systémy, lze vytvořit automatizovaný systém řízení vnitropodnikových materiálových toků.

V digitálním prostoru jsou skladovým pozicím, tahačům a výrobním pozicím přiděleny inteligentní autonomní agenti – digitální dvojčata, která se mezi sebou navzájem koordinují a synchronizují. Na základě přicházejících odběratelských objednávek a monitorování dostupnosti materiálových zdrojů ve skladu posléze zabezpečují vykonávání zásobovacích činností metodou „just-in-time“.

Automatizovaná forma řízení výrobní intralogistiky eliminuje nadbytečné fyzické předávání protokolů nebo jiné dokumentace, jelikož veškerá komunikace probíhá výhradně digitálně prostřednictvím mobilních terminálů. Vzhledem k pracovním postupům nedochází k bezprostřední interakci mezi logistickými a výrobními zaměstnanci.

Řídící systém automaticky vyhodnocuje jednotlivé operace a zároveň zabezpečuje tok dat a informací příslušnému logistickému a výrobnímu personálu, jakož i vedoucím zaměstnancům. Digitální Kanban a dynamický Milk-Run systém neautomatizují jenom proces podnikové intralogistiky, ale také zároveň i administrativní operace, jež jsou neoddělitelně svázány s materiálovým tokem (systémy inteligentního řízení jsou obyčejně integrované s podnikovými ERP systémy).

Zeštíhlení vnitropodnikového materiálového toku digitálním Kanbanem a agilním řízením dodávek zásob Smart Industry systémem vnáší do logistických procesů větší míru adaptability na neplánované okolnosti. Dynamické řízení také umožňuje promptnější reakce na vzniknuvší provozní omezení, například i takové, jež se objevily během pandemie koronaviru.

Post-pandemická nová norma

Koronakrize urychluje proces digitalizace a nasazování nových technologií ve víceru segmentů. Průzkum americké asociace výrobních podniků, National Association of Manufacturers, zjistil, že více než 53 % výrobních podniků očekává změny v provozech a fungování, přičemž až 35,5 % podniků konstatovalo, že pořád zažívají výpadky v dodavatelských řetězcích.

Dynamizace zásobovacích procesů a posilnění agilnosti logistických toků se bude kromě digitalizace realizovat také prostřednictvím zvýšené automatizace procesů. Na jedné straně se to týká rozhodovacích procesů (krizový management, prognózy poptávek, plány subdodávek), pro které je potřebné zajistit rychlý a spolehlivý datový management.

Na straně druhé stojí samotné technologické procesy, jejichž automatizace vede k zabezpečení flexibilního řízení v reálném čase. Podle platformy Thomasnet vedla opatření proti koronaviru ke zvýšení průmyslové automatizace v Severní Americe o 147 % v porovnání s minulým rokem (jde o 20% narůst ve srovnání s předcházejícím kvartálem). Očekává se, že míra automatizace ještě poroste poté, co se projeví celá šíře následků pandemie.

Zátěžový test podnikových procesů, způsobený pandemií, povede k revizi provozních a obchodních modelů nejenom z obavy z dalších vln nákazy, ale i jiných nepředvídatelných událostí, jež by mohly ohrozit výrobní a zásobovací procesy, a tím i obchodní a provozní kontinuitu podniku. Novou normou v post-pandemickém provozu nebudou primárně protiepidemiologická opatření, ale digitální transformace a inteligentní automatizace, již disponující nástroji na bezodkladné reakce na různé krizové situace včetně epidemie.

Trh budou měnit a formovat v blízké budoucnosti i jiné události nežli jenom zdravotní krize, zejména geopolitické události (kupříkladu brexit), ekonomické konflikty mezi velmocemi (čínsko-americká obchodní válka) nebo následky klimatických změn. Těmto různým formám krizových situací budou muset podniky přizpůsobit i své procesní a provozní modely, které by měly disponovat dostatečnou elasticitou. Jedním z klíčových zjištění následkem pandemie je, že provozy se již bez propojeného digitálního ekosystému v nadcházejícím období neobejdou.

Peter Bílik Peter Bílik
Autor je Smart Industry solution designer ve společnosti ANASOFT, kde se zaměřuje na digitalizaci, optimalizaci a inteligentní automatizaci průmyslu a logistiky novými technologiemi.

Kalendář akcí
Konference - Semináře - Školení
Časopis IT Systems/Speciál
Aktuální číslo časopisu IT Systems Aktuální číslo časopisu příloha #1
Archív časopisu IT Systems
IT Systems 9 IT Systems 7-8 IT Systems 6 IT Systems 5
Archív časopisu IT Systems Special
Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1