fb
IT Systems 11/2018 Banky a finanční organizace 12. 12. 2018 10:32

Blockchain ve financích

Jsou některé vlastnosti Bitcoinu přenositelné?

11-xixoio-01Koncem října jsme oslavili 10 let od zveřejnění tzv. Bitcoin white paper – základního dokumentu popisujícího teoretickou funkčnost P2P platební sítě, Bitcoinu. Co během 10 let Bitcoin – a jeho podkladová technologie ve formě databáze blockchain – změnil a co ještě změnit dokáže?

Bitcoin s velkým B označuje celý systém a technologii; bitcoin s malým b označuje jednotku, která je v rámci sítě Bitcoinu evidována a obchodována

Tvůrce Bitcoinu známý pod pseudonymem Satoshi Nakamoto je dodnes obestřen tajemstvím. Kromě uvedeného White Paper publikoval na počátku roku 2009 i původní zdrojový kód Bitcoinu a následně pomáhal několik let s opravou četných bugů, které se v průběhu času bitcoinovým nadšencům dařilo objevovat. V prosinci roku 2010 Satoshi nicméně definitivně mizí ze scény a Bitcoin odkazuje do rukou globální komunity programátorů a snílků o světě peněz bez prostředníka. Málokdo v těchto dřevních dobách tušil, jak velkou díru do světa udělá Satoshiho dílo během pouhé jedné dekády.

Bitcoin byl od počátku koncipován jako decentralizovaná, digitální alternativa státních peněz. Všechny předchozí pokusy o digitální peněžní alternativu tragicky selhaly – provozovatelé projektů jako Liberty Reserve či e-gold skončily po pár letech ve vězení, typicky za údajné praní špinavých peněz a provoz nelicencované peněžní směnárny. Uživatelé těchto alternativ často přišli o veškeré vložené prostředky. Bitcoin na druhou stranu od počátku nemá žádný centrální bod selhání – Bitcoinovou síť provozuje celosvětová komunita dobrovolníků, kteří provozují transakční uzly (nodes).

Jinými slovy, tentokrát již není koho a jak zavřít, a proto je Bitcoin nepřetržitě funkční alternativou státních peněz již 10 let. Během roku 2017 se jeho tržní kapitalizace poprvé přehoupla přes sto miliard dolarů a v této decentralizované síti se denně provedou transakce a obchody v řádu milionů dolarů.

Digitální vzácnost

Vzhledem k tomu, že Bitcoin patrně jen tak nikam nezmizí a již i velcí hráči na poli financí jej začínají pozvolna uznávat, vyvstávají stále častěji otázky, zda se dá využít technologií tvořících Bitcoin i k jiným účelům, než jen coby alternativní formu peněz.

Peníze samozřejmě nejsou jediným finančním instrumentem. Kromě peněz potřebuje svět akcie, dluhopisy, futures, směnky, deriváty atd. Další velkou oblastí jsou pak nástroje umožňující evidenci vlastnictví těchto instrumentů, jako jsou účetní knihy, depozitáře a nástroje k vypořádání obchodů.

Snahy o inspiraci Bitcoinem a inovaci v oblasti tradičních financí probíhaly zatím zejména ve formě implementace samotné podkladové databáze Bitcoinu – blockchainu. Tyto experimenty jsou nicméně často odsouzeny k neúspěchu, jelikož vycházejí z nepochopení skutečné podstaty blockchainu. Blockchain coby sdílená účetní kniha bez centrálního správce má význam, dochází-li s jeho pomocí k evidenci a převodu určitého vlastnictví.

Blockchain totiž umožňuje existenci tzv. digitální vzácnosti. Standardním způsobem sdílení digitálních statků je kopírování – proto koneckonců od počátku internetu bojují mediální společnosti s tzv. pirátským obsahem, který se šíří právě formou kopií. Jediným způsobem, jak bylo možné zachovat digitální statek vzácným, bylo neumožnit mu styk s internetem (což, jak se přesvědčily nahrávací společnosti, je téměř nemožné). S příchodem Bitcoinu (a blockchainu) je nicméně možné otevřeně pracovat s digitálním statkem a přitom uchovat jeho vzácnost. Bitcoinů nikdy nebude více, než 21 milionů a jednotlivé bitcoiny lze utratit pouze nevratným převodem na jinou adresu – zajišťuje to protokol, nad jehož dodržováním bdí decentralizovaná síť uzlů, jejichž provozovatelé mají finanční zájem na tom, aby pravidla byla dodržována (jinak by se hodnota jimi držených či těžených bitcoinů vytratila).

Kromě decentralizované sítě uzlů je podmínkou digitální vzácnosti i dostatečný výpočetní výkon (hashrate), který zabezpečuje, že transakce zaznamenané na blockchainu jsou zpětně nezměnitelné a nikdo nemůže manipulovat či zastavit budoucí transakce.

Proto nedávají experimenty v podobě tzv. privátních blockchainů či blockchainů bez tokenů valný smysl. Blockchain je vhodný pro umožnění digitální vzácnosti, na ostatní užití je patrně vhodnější jiná, efektivnější a levnější databáze.

 

11-xixoio-02

 

Blockchain a tokeny

Adekvátním využitím blockchainu je tudíž evidence vlastnictví a jeho změn – v prostředí blockchainu je vlastnictví reprezentováno tokenem. V případě kryptoměn jsou tokeny platebním nástrojem či peněžním prostředkem, které fungují samy o sobě. V případě tradičních finančních struktur jsou pak tokeny reprezentací některého z výše uvedených instrumentů – dluhopisu, akcie, derivátu atd.

Blockchain zkrátka spíše než interní databáze a logistické sledovací aplikace může nahradit depozitáře, centrální evidence cenných papírů a nástroje pro vypořádání obchodů s cennými papíry. Proto, aby v této funkci plnil skutečnou roli (ne jen pseudoinovativní pozlátko), je nicméně zapotřebí, aby byly uzly takového blockchainu provozovány nezávislou sítí (tj. může se jednat například o blockchain Bitcoinu či Etherea) a docházelo s jeho pomocí k evidenci a převodu tokenizovaného aktiva.

Tokenizace je proces převedení určitého aktiva či smluvního vztahu do podoby blockchainového tokenu. V rámci tokenizace emitent definuje, co přesně tokeny vyjadřují a při prodeji tokenů uzavírá s investory smlouvu dle platného práva, např. v podobě tzv. token holder agreement. Takový smluvní vztah je následně postupitelný převodem tokenu na nové držitele (např. při prodeji tokenu na sekundárním trhu).

Prozatím není možné tokenizovat všechny druhy aktiv - celý koncept tokenizace je experimentální a čekající na výsledky práce prvních průkopníků. Velkou neznámou je přístup jednotlivých regulátorů, kteří často pracují s tím, že cenný papír musí mít listinou podobu, což token z povahy věci nesplňuje - tokenizovat např. akcii tudíž není v současnosti možné. Další překážkou je požadavek na zaknihování cenných papírů v depozitářích. Je otázka, nakolik jsou tyto požadavky v 21.století udržitelné. Roli depozitářů coby důvěryhodné evidence vlastnictví mohou dnes stejně dobře (ne-li lépe) veřejné blockchainy s dostatečným hashrate (např. útok výpočetním výkonem v síti Bitcoin je prohibitivně drahý - stál by útočníka okolo 9 miliard dolarů).

Podaří-li se nicméně s regulátory navázat produktivní dialog a zároveň proces tokenizace profesionálně uchopit po technické a právní stránce, může dojít k evolučnímu kroku na poli kapitálových trhů, jenž by byl srovnatelný například s objevem konceptu venture kapitálu.
Tokenizace přináší následující výhody (přičemž předpokládáme, že časem se projeví i další přínosy):

  • globální blockchainový depozitář cenných papírů
  • 24/7 trhy
  • převoditelnost vlastnictví bez nutnosti prostředníků, pomocí tzv. peer-to-peer burz
  • automatické zasílání dividend
  • průběžné zasílání dividend, např. formou denních mikrotransakcí
  • transparentnost emise
  • statistiky ohledně držitelů předmětných tokenů
  • transparentnost pohybů, která odrazuje od insider trading
  • jednodušší implementace do národních i globálních kryptoburz, jelikož tokeny fungují na stejném technologickém základě, nedochází ke vzniku prostředí typu „walled garden“
  • okamžitý settlement obchodů

Tokenizací se v současnosti zabývá množství projektů a firem, které navazují dialog s regulátory a postupně představují světu svá řešení. Některé projekty (Polymath, Neufund) se zabývají pouze regulatorní a technickou stránkou, jiné (české XIXOIO) pak usilují o vybudování plnohodnotného ekosystému, který firemní zájemce o tokenizace provede celým procesem od posouzení záměru, emise a prodej tokenů, až po úpis na regulované burze a dohled nad plněním závazků vyplývajících ze vztahu mezi tokenizovanou firmou a držitelem tokenů.

Prvních deset let blockchainu se neslo ve znamení internetových peněz; příštích deset let nicméně bude ve znamení evolučního kroku na poli firemního kapitálu - tokenizace aktiv.

11-xixoio-03 Richard Watzke
Autor článku je ředitelem společnosti XIXOIO, která se specializuje na vyvíjení řešení a produktů na bázi technologie blokchain.

Kalendář akcí
Konference - Semináře - Školení
Časopis IT Systems/Speciál
Aktuální číslo časopisu IT Systems Aktuální číslo časopisu příloha #1
Archív časopisu IT Systems
IT Systems 1-2 IT Systems 12 IT Systems 11 IT Systems 10
Archív časopisu IT Systems Special
Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1