Miliony skryté v personálních papírech
Firmám často chybí konsolidované informace o mzdách v digitální podobě
O kolik mohou české firmy přidat svým zaměstnancům? Dorovnají růst platů státních zaměstnanců? Otázka, která zajímá 5,5 milionu tisíc zaměstnaných Čechů, má překvapivou odpověď. Firmy samy nevědí a pravděpodobně půjdou metodou pokusu a omylu. V mnohých z nich totiž účtárny často fungují podobně jako v devadesátých letech a chybí jim konsolidované informace o mzdách v digitální podobě.
České firmy se pohledem své mzdové politiky dostaly do kleští. Na jedné straně na trhu přetrvává nedostatek pracovní síly a obsadit jedno místo není o nic levnější než loni, firmy ale zároveň potřebují udržet své kvalifikované pracovníky, kteří pro ně budou klíčoví ke snadnému zdolání očekávané krize a zachování konkurenceschopnosti.
Na straně druhé jsou tu růsty takřka všech vstupů, s extrémním zdražením energií v první řadě, které mají zásadní dopad na firemní hospodaření. Řada firem má problém ufinancovat provoz za stávajícího stavu a zvyšovat mzdy jednoduše nedokážou.
Mnoho českých firem navíc netuší, jestli vůbec a případně o kolik a komu může mzdy zvednout. Stejně jako má problém vypočítat, co s provozem firmy udělá propouštění části zaměstnanců a rozdělení jejich mezd mezi zbývající. Odpovědi totiž namísto odpovídajících programů a aplikací často leží v šanonech na personálním oddělení nebo účtárně. A co jednou skončí svázané v archivu, k tomu se kdokoli při plánování dostává jen těžko.
„Nebudu přehánět, když řeknu, že až polovina českých firem je v tomto ohledu ‚zcela slepá‘ ve svém rozhodování. Chybí jim konsolidovaná a přehledá data, na základě kterých by se mohly rozhodovat. Nedokáží namodelovat, jak postupovat v různých situacích. Což je pochopitelně velký problém pro následující měsíce. Firmy se vystavují riziku, že na mírné kroky bude už brzy pozdě a zbydou jen ty radikálnější scénáře,“ uvádí Jiří Šrámek, obchodní ředitel společnosti RSM Payroll Solutions CZ, která vyvíjí jeden z nejrozšířenějších českých mzdových softwarů Nugget SW.
Scénáře mohou nastat dvojí – buď firmy nepřidají a začnou přicházet o své klíčové lidi, které bude přetahovat vitálnější konkurence, nebo se budou snažit dorovnat v odměnách inflaci, ale bez odpovídajícího modelu. To může mít významný dopad na jejich cash-flow, opoždění ve výplatách a pravděpodobně následný radikální řez spojený s propouštěním. Tento model je zejména ve středních firmách, které však v Česku vytváří 40 % HDP, podle poradenské společnosti RSM bohužel nejpravděpodobnější.
„Je třeba přiznat, že situace, jako je dnes, tu v době moderního Česka nebyla. Na jedné straně máme výhled na stagflaci, na druhé straně nepřestává být pracovní síla drahá a nedostatková. Je tedy logické, že firmy se budou snažit nejprve vyjít lidem vstříc, ale v praxi mohou narazit na problém, že na to nemají,“ domnívá se Jiří Šrámek.
Firmy dohání domácí úkoly, zájem o digitalizaci mezd roste
Nutno dodat, že tisíce firem si při přechodu na krizové plánování svůj nedostatek uvědomilo a nyní se snaží slepá informační místa pokrýt. Na trhu je proto patrná zvýšená poptávka po digitalizaci mzdové agendy a vyšší zájem o implementaci mzdových programů, které umí poskytnout přehledná data právě pro manažerské rozhodování. Tedy především pro tvorbu scénářů dalšího vývoje s ohledem na mzdovou politiku firmy.
„Je poznat, že firmy si jsou vědomy toho, že v oblasti digitalizace mezd a HR něco zanedbaly. Personální ředitelé jsou pod tlakem, pokud nedokáží dát managementu data, která potřebuje k rozhodování,“ zmiňuje Jiří Šrámek. „Týká se to v podstatě firem všech velikostí – spojuje je to, že teprve nyní na ně dopadá situace na trhu plnou vahou. V této souvislosti se samozřejmě také řeší náklady spojené s případnou změnou nebo vůbec nasazením HRIS.“
