Efektivní řízení lidských zdrojů vyžaduje nové přístupy a nástroje
V post-covidové době, kdy se mnoho firem přeorientovalo na hybridní nebo plně vzdálený režim práce, čelí manažeři novým výzvám. Důraz na efektivitu práce zaměstnanců je větší než kdykoliv předtím, což přináší otázku: Jaký je nejlepší způsob řízení lidských zdrojů v prostředí, kde není přímý dohled nad zaměstnanci? Současná doba, kdy je mnoho zaměstnanců odkázáno na práci z domova, klade na manažery nejen zvýšené nároky na sledování plnění úkolů, ale i na udržení motivace a morálky týmu. Jednou z metod, která se v tomto kontextu nabízí, je sledování činnosti zaměstnanců pomocí různých softwarových nástrojů. Ale je tento přístup opravdu efektivní, nebo spíše narušuje důvěru a soukromí pracovníků?
Existují dva základní přístupy k řízení lidských zdrojů v IT firmách: zaměření na efektivitu práce a sledování konkrétních činností zaměstnanců. První přístup se soustředí na výsledky a dosažení stanovených cílů, druhý pak na detailní sledování toho, jak zaměstnanci tráví svůj pracovní čas. Zatímco první metoda se jeví jako modernější a méně invazivní, druhá nabízí manažerům větší kontrolu, ale může narušovat důvěru mezi zaměstnanci a vedením.
Efektivita práce je klíčovým měřítkem úspěchu v mnoha firmách, zejména v IT sektoru. Manažeři, kteří preferují tento přístup, věří, že pokud zaměstnanci dosáhnou stanovených cílů, nezáleží na tom, jakým způsobem se k nim dostanou. Tento přístup však vyžaduje velkou míru důvěry v zaměstnance a jejich schopnost samostatně organizovat svůj čas.
Na druhé straně stojí přístup, který klade důraz na detailní sledování pracovní činnosti. Tento způsob zahrnuje použití softwarových nástrojů, které monitorují, jak zaměstnanci tráví svůj pracovní čas – jaké aplikace používají, jaké webové stránky navštěvují, jak dlouho jsou aktivní na svých zařízeních apod. Cílem je zajistit, že zaměstnanci skutečně věnují svůj čas práci, za kterou jsou placeni, a minimalizovat prostoje a neefektivitu. Tento přístup však může vést k pocitům nedůvěry a narušení soukromí, což může mít negativní dopad na pracovní morálku a spokojenost zaměstnanců.
Průzkum odhalil rozdíly v přístupu k řízení zaměstnanců
Společnost Gordic provedla průzkum mezi jednateli českých IT firem a vedoucími manažery IT vývojových týmů, který odhalil rozdíly v přístupu k řízení zaměstnanců. Manažeři se často soustředí na dosažení výsledků a akceptují situaci, kdy zaměstnanec po splnění úkolu v požadovaném čase a kvalitě využívá zbytek pracovního času na jiné, často i na mimopracovní aktivity. Naopak jednatelé, motivovaní vysokými náklady na zaměstnance, častěji požadují, aby pracovníci využili ušetřený čas na další pracovní úkoly, případně s nabídkou další finanční motivace. Tento rozdílný přístup je zásadní zejména v IT sektoru, kde jsou platy velmi vysoké. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ, 2023) vydělávalo v roce 2022 téměř 30 % vývojářů v soukromých firmách více než 100 tisíc korun měsíčně. Navíc, průměrná mzda v IT sektoru přesáhla dle dat z ČSÚ ve 2. kvartálu roku 2024 částku 81 000 Kč. Tato skutečnost jen podtrhuje potřebu efektivního řízení a sledování, zejména vzhledem k vysokým nákladům spojeným s těmito zaměstnanci.
Manažeři obvykle zastávají názor, že není důležité, kolik času zaměstnanec stráví na úkolu, nebo kdy přesně na něm pracuje, pokud je úkol splněn kvalitně a včas. Tento přístup snižuje tlak na zaměstnance, což může mít pozitivní dopad na pracovní spokojenost. Nicméně může také vést k mírnému nadhodnocování úkolů ze strany zaměstnanců, kteří vědí, že nejsou pod neustálým tlakem na čas a efektivitu. Naopak jednatelé vidí ušetřený čas jako příležitost k dalšímu produktivnímu využití a snaží se maximalizovat efektivitu pracovní doby, a to zejména vzhledem k vysokým mzdovým nákladům, které v tomto sektoru převládají.
Sledování zaměstnanců versus odborná kontrola
Sledování zaměstnanců přináší zvláštní výzvy v případě, kdy nadřízený není odborníkem na práci, kterou jeho podřízení vykonávají. V takových případech může dojít k tomu, že stanovené metriky a KPI (klíčové ukazatele výkonnosti) nejsou přesné nebo že jsou ovlivněny podřízenými, kteří mohou svou činnost mírně zkreslovat a nadhodnocovat. Tento problém může být zvláště výrazný v IT sektoru, kde jsou pracovní úkoly často složité a vyžadují specifické technické znalosti. Existují mechanismy, jak tuto skutečnost co nejvíce eliminovat (například společným hodnocením obtížnosti úkolů všemi členy týmu dle zkušeností), ovšem i přesto může docházet k dílčím prostojům.
Jeden z možných přístupů k řešení tohoto problému je kombinace softwarových nástrojů pro sledování činnosti zaměstnanců s jasně definovanými úkoly a očekáváními. Software může například sledovat, kolik času zaměstnanci stráví na určitém úkolu nebo jaké nástroje a aplikace při práci používají. Tato data pak mohou být porovnána s očekávanými výstupy a termíny. Tímto způsobem mohou manažeři získat lepší přehled o efektivitě svých podřízených a identifikovat případné problémy nebo neefektivity.
Trendy v oblasti sledování činnosti zaměstnanců
Moderní trendy v oblasti sledování činnosti zaměstnanců ukazují, že tato praxe se neustále vyvíjí a adaptuje na nové technologické možnosti. V posledních letech se sledování zaměstnanců stalo komplexnějším a více zaměřeným na analýzu velkých objemů dat v reálném čase. Tento vývoj je umožněn především díky pokroku v oblasti umělé inteligence a strojového učení, které umožňují sofistikovanější a přesnější analýzu pracovních aktivit.
Jedním z významných trendů je integrace technologií internetu věcí (IoT) a umělé inteligence do sledovacích systémů. Tyto technologie umožňují nepřetržité sledování aktivity zaměstnanců pomocí různých senzorů, které mohou monitorovat například fyzickou polohu, srdeční tep nebo pracovní návyky. Tyto systémy mohou být využívány nejen k monitorování výkonu, ale také k prevenci zdravotních problémů spojených s nadměrným stresem nebo nedostatkem fyzické aktivity.
Dalším trendem je rostoucí využívání softwarových nástrojů, které umožňují detailní analýzu online aktivit zaměstnanců, včetně sledování času stráveného na jednotlivých úkolech, komunikace prostřednictvím e-mailu nebo chatovacích aplikací, a dokonce i návštěvnosti webových stránek. Tyto nástroje poskytují manažerům podrobný přehled o pracovních návycích zaměstnanců, což jim umožňuje lépe řídit pracovní procesy a optimalizovat rozdělení zdrojů.
Jedním z nejvýznamnějších dopadů těchto technologií je zvýšená schopnost predikce pracovního výkonu. Systémy, které kombinují velké množství dat o pracovních aktivitách s pokročilými analytickými nástroji, mohou například předvídat, které projekty budou mít problémy s dodržením termínů, nebo které týmy potřebují dodatečné školení či podporu. Tímto způsobem mohou organizace předcházet problémům a zlepšovat celkovou efektivitu.
S těmito trendy však přicházejí i nové výzvy, zejména v oblasti ochrany soukromí a etiky. Jak se systémy sledování zaměstnanců stávají stále sofistikovanějšími, roste i riziko, že budou zneužity k nepřiměřenému sledování nebo diskriminaci zaměstnanců. Firmy se proto musí zaměřit na to, aby jejich politiky sledování byly transparentní a respektovaly práva zaměstnanců na soukromí.
Další výzvou je nalezení správné rovnováhy mezi sledováním a důvěrou. Příliš intenzivní sledování může vést k tomu, že zaměstnanci budou pociťovat nedostatek důvěry a jejich pracovní morálka se sníží. Na druhé straně, absence jakékoliv formy monitorování může vést k poklesu efektivity a ztrátě kontroly nad pracovním procesem. Firmy musí pečlivě zvážit, jaké nástroje a metody používají, aby dosáhly rovnováhy mezi efektivitou a spokojeností zaměstnanců.
Shrnutí
Efektivní řízení lidských zdrojů v době, kdy se mnoho zaměstnanců přiklání k práci na dálku nebo hybridnímu modelu, vyžaduje nové přístupy a nástroje. Zatímco sledování pracovní činnosti může přinést cenné informace a zvýšit efektivitu, je nezbytné jej provádět s ohledem na soukromí a důvěru zaměstnanců. IT sektor, kde jsou mzdové náklady vysoké, představuje zvláštní výzvy, které vyžadují kombinaci technických nástrojů a odborné znalosti pro zajištění, že každý pracovník přispívá k dosažení cílů firmy maximálně efektivně.
Jak firmy pokračují v adaptaci na nové pracovní podmínky, budou muset najít rovnováhu mezi kontrolou a volností. Moderní technologie nabízí řadu možností pro sledování a zlepšování pracovních procesů, ale úspěch závisí na tom, jak jsou tyto technologie implementovány a jaký mají dopad na pracovní prostředí. Firmy, které dokážou sladit potřeby efektivity s ochranou soukromí a podporou důvěry, budou lépe připraveny čelit výzvám budoucnosti.
 |
Jakub Fiala Autor článku je ředitelem technologií třetích stran ve společnosti Gordic. Svou kariéru zde začal jako analytik v oblasti ITSM, ale postupně se zapojil i do vývoje, managementu a obchodu, a získal tak mnoho znalostí a zkušeností. Nyní zodpovídá za obchodní a technickou spolupráci s partnery společnosti, ale vede také pracovní skupinu zaměřenou na využití AI. |
