Specializace nám pomáhá poznat problémy i příležitosti našich zákazníků

říká Petr Boháč, ředitel společnosti ITeuro

ITeuro je česká konzultační a softwarová společnost, která se specializuje na podnikové aplikace, související služby a optimalizaci procesů ve výrobních firmách. Na českém a slovenském trhu informačních systémů pro výrobní podniky má jeden z největších implementačních týmů, který pro firmy v oborech automotive, strojírenství, elektrotechniky, nábytkářství a dalších odvětví realizoval desítky projektů. Společnost ITeuro byla založena v roce 2000 a v letošním roce tak slaví kulaté, dvacáté výročí. Při této příležitosti jsme požádali o rozhovor Petra Boháče, ředitele společnosti.

Pane řediteli, vzhledem k okolnostem nemohu začít náš rozhovor jinak než otázkou na to, jak letos pandemie COVID-19 zasáhla do vašich aktivit. Jak jste se vypořádali s omezeními při realizaci projektů u vašich zákazníků? Spousta věcí se jistě dá realizovat na dálku, ale přesto v některých fázích projektu nelze osobní kontakt se zákazníkem plně nahradit.

Myslím, že přímá odpověď by asi nikoho nepřekvapila. To, jak ovlivnila naši práci, jste vystihl, ale není to nic s tím, jak zasáhla jiné firmy v oboru. Můj velký respekt a obdiv patří firmám, které se snaží i v tom brutálním likvidačním chaosu najít nové výzvy, brát vše s humorem a když kleknou, tak se znovu postaví. Co jsou proti tomu naše „komplikace“. Ze začátku na jaře se všichni lekli, všechno zrušili, pozastavili, nikam jsme nesměli. Postupně se to pomalu rozjíždělo. Pro nás to může být spíše inspirace, jak pomoci druhým v rámci našich systémů. Ano, jak správně říkáte, je osobní kontakt nenahraditelný. Lidé jsou schopni daleko lépe spolupracovat, když se znají a mají vztah. Pokračovat se pak dá na dálku. Komplikace byly spíše v dostupnosti lidí ve smyslu karantén, nemocenských, ošetřovných a podobně. A to znají všichni.

Vaše společnost letos slaví 20. výročí působení na trhu, což je jistě příležitost se ohlédnout a zavzpomínat. Které milníky byste vyzdvihl jako zásadní pro další směřování společnosti? Na které okamžiky či období rád vzpomínáte a které byly naopak obtížné? Jaká rozhodnutí byla klíčová a jaké zkušenosti jste za ty dvě dekády nasbírali?

Jednoznačně bych vyzdvihl vhodný výběr ERP řešení SyteLine hned při vzniku naší společnosti. Zatímco jiné firmy sázely na produkty, které se daly nasadit do každého podniku bez ohledu na odvětví, v ITeuro jsme zvolili specializovaný produkt pro výrobní firmy, které do této země neodmyslitelně patří. Smyslem bylo podpořit naše „zlaté české ručičky“, například ve strojírenství, ale i v jiných výrobních oborech. Snad v tom byla i trocha patriotizmu, protože v Česku umíme tvořit, vymýšlet, vypočítat, vyrábět a nikoliv „jen“ montovat.

Čas ukázal, že tato volba klíčového produktu byla velmi dobrá. Tehdy ještě nebyl pod značkou Infor, která dnes patří mezi trojici největších výrobců podnikového softwaru. Ta si jej vybrala v roce 2005 do svého portfolia jako jeden ze základních pilířů produktů pro výrobní firmy. Převzetí Inforem bylo zároveň dalším milníkem v historii naší firmy. Také se to ukázalo jako zásadní pro náš další vývoj. Na nové potřeby našich zákazníků jsme mohli reagovat dalšími produkty od Inforu, například konfigurátorem Infor CPQ. Tím jsme poměrně brzy položili základy konceptu end-to-end řešení, který dnes pokládáme za zásadní a jsme rádi, že máme v Inforu s jejich produktovým portfoliem takovou podporu.

Dalším zásadním rozhodnutím bylo ponechat si v průběhu času naši oborovou specializaci. Máme díky tomu velmi zkušený tým odborníků, který je v IT řešeních pro diskrétní výrobu jedním z největších u nás.

Co vás odlišuje od ostatních dodavatelů ERP na českém a slovenském trhu a co považujete za nejsilnější stránky vašeho týmu a řešení, které dodáváte?

V ITeuro nám naše specializace umožnila mnohem lépe poznat problémy, ale i příležitosti, se kterými můžeme našim zákazníkům pomoci. Co si budeme říkat, když implementační firma jednou dělá řešení pro výrobce dílů pro automotive, podruhé pro prodejce koberců a potřetí pro zpracovatele mléka, tak si o nějaké specializaci může nechat leda zdát. Stačí se podívat na reference. Takové zoo u nás nenajdete. Konzultantům to umožňuje lépe využívat zkušenosti a best practice napříč projekty našich zákazníků. Zároveň máme v týmu konzultanty z praxe, kteří působili „na druhém břehu“ ve výrobních firmách jako uživatelé ERP. Sami tedy vědí, jaké to na druhé straně je, a pomohli nám pochopit, co jsme v minulosti jako „typický IT dodavatel“ dělali „blbě“. Pohled z druhé strany je hrozně důležitý a nedá se nahradit. Každý uživatel není IT specialista a nemůžeme po něm chtít, aby rozuměl naší hatmatilce. Zároveň očekává, že jsme špičkoví nákupčí, účetní, technologové a podobně. To nejsme, tedy někteří z nás ne, ale je potřeba rozumět tomu, co našim zákazníkům přináší zisk a čím jako uživatelé a pracovníci přispívají, aby jejich firma byla úspěšná.

Také jsme přesvědčeni, že takový mix kvalitních nástrojů pro podporu a vylepšení procesů ve výrobních firmách naší specializace, které jsou přímo v ERP nebo integrované výrobcem, na trhu prakticky nikdo jiný nenabízí. Produkty jako konfigurátor Infor CPQ, business intelligence Infor Birst, vývojová platforma Infor Mongoose nebo integrační platforma Infor OS patří ke špičkám ve světě. A to vše je pěkně „zacvaknuté“ do ERP systému Infor CSI (SyteLine) od stejného výrobce. Ostatní výrobci softwaru teprve přemýšlejí, jak to začít vyvíjet, nebo – aby se neřeklo – vylepšují náznaky, které mají k dispozici, případně si pomáhají produkty třetích stran. To s sebou zase obnáší problémy s propojením, náklady na vývoj a údržbu interface a podobně.

Neměli jste nikdy pokušení využít vaše zkušenosti z výrobních podniků a oslovit i jiná odvětví?

Pokušení se objevují. Kontaktovaly a kontaktují nás podniky i z jiných oborů. A přestože například výbava našeho ERP i plánování APS by si dokázala poradit třeba s výrobcem těstovin, který nás oslovil, odkazujeme tyto zájemce na jiné produkty Inforu, implementované jinými partnery. Nabídka specializovaných produktů Inforu je skutečně široká a vedle výrobních firem pokrývá i například ERP pro potravinářský průmysl, hotelnictví nebo zdravotnictví.

Myšlenky na rozšíření samozřejmě přicházejí, ale určitě by to bylo s novými lidmi v nové divizi nebo sesterské firmě. V ITeuro chceme zůstat experty v určitém segmentu. Tady směřujeme své úsilí. Zároveň jsme se zapojili jako odborný garant do platformy sdružující evropské zákazníky a partnery tohoto ERP, abychom na jedné straně mohli naše zkušenosti předat i za hranice Česka, na druhé straně abychom i pro naše klienty zprostředkovali poznatky z praxe v jiných zemích.

Jak se za dobu existence ITeuro proměnil trh informačních systémů pro výrobní podniky? Jaké jsou dnes požadavky a očekávání zákazníků ve srovnání s tím, co bylo poptáváno dříve?

Jestliže jsme před 20 lety dostávali poptávky hlavně s důrazem na pokročilé plánování a rozvrhování APS, dostáváme je i dnes, ale je k nim přibalena řada dalších požadavků. Práce s daty se přesunuje z kanceláří do míst, kde data ve skutečnosti vznikají – například skladu, výroby. Kvalitář data zadává přímo u měřeného výrobku, servisní technik zvládne vše zadat na mobilním zařízení, ať už u zákazníka nebo při údržbě vlastního stroje. Stroje si dokážou přivolat „pomoc“ nebo díky sběru údajů systém navrhne preventivní údržbu. Pár drobných příkladů, čemu všemu se dnes říká digitální transformace a Průmysl 4.0. V zásadě jde o jednoduchou myšlenku nahradit nějakým nástrojem zbytečnou práci, která se může dělat sama, nebo ji alespoň výrazně urychlit a zároveň ušetřit. Ještě dnes se spousta firem bojí dát kompetenci zadání dat skladníkům nebo výrobním dělníkům, přitom s aplikací, jako je náš InduStream, prakticky nemohou udělat chybu. Je to předsudek středního managementu, který má pocit, že s těmito daty musí ztrácet čas nákupčí nebo výrobní mistr přepisováním z odškrtaného papíru. To je jeden z velkých rozdílů tolik skloňované produktivity naší a vyspělejších států. Není to ani tak o tom, že by to naše firmy neuměly dodat, ale že se tomu zákazníci stále úspěšně brání, nebo se bojí investovat.

Další příklad jsou produkty jako konfigurátor Infor CPQ. Proč ztrácet drahocenný čas obchodníka s vytvářením nabídky, když vše může udělat zákazník nebo distributor sám? Firmy, které to pochopily ještě dříve, než jsme ho před 15 lety začali nabízet, mají dnes téměř nedostižný náskok. Podstatné je téměř, protože právě tento produkt je tak vydařený, že jeho zavedení posune firmu o těchto 10 až 15 let dopředu. Dokonce umožní předběhnout firmy, které si vyvíjejí pro sebe tyto nástroje na míru.

A takových příkladů „novinek“ z naší dílny nebo z dílny Inforu je celá řada. Všichni pošilhávají po DMS, reportingu nezávislém na lidové „excelentní“ tvorbě. Obrovský potenciál rovněž leží v portálech, například B2B e-shop, dodavatelský portál, elektronická výměna dokumentů a podobně. Prostě když už jednou musí někdo někam něco napsat, například dodavatel nabídku, proč by si ji měl někdo jiný někam přepisovat. Stejně tak může „probublat“ kusovník z CADu nebo PLM, aby jej konstruktér nebo technolog nemusel „přeťukávat“.

Promítá se nějak uvedená změna i do průběhu implementace informačního systému ve výrobním podniku a jeho následném rozvoji?

Samozřejmě. Na jednu stranu je perfektní, že všechny tyto potřeby už mají podporu v existujících produktech. Na druhou stranu si firmy často neuvědomují, že musejí změnit myšlení, procesy a naučit všechny pracovat a využívat svůj čas trošku jinak. A to je něco, co některé firmy obrovsky podceňují. Tento díl manažerské a personalistické práce za ně nikdo neudělá. Pokud se setkáme se zákazníkem, který si to neuvědomuje, tak se nám vždy rozsvítí varovná kontrolka, protože taková změna myšlení v managementu není jednoduchá a dosáhnout přínosů se samotným nástrojem prostě nejde. Proto musíme i s tímto faktorem od začátku pracovat, trpělivě vysvětlovat, propojovat s našimi referencemi, které již tyto zkušenosti mají. Pokud vidíme před sebou zákazníka, který dává najevo, že chce koupit jen hotové „krabicové řešení z e-shopu“, jde mu o nejnižší cenu a dopředu deklaruje, že jeho lidé nemají na nic čas, nemá smysl pokračovat. Nechceme jen prodat licence a školení. Chceme za sebou vidět spokojeného zákazníka, který si pochvaluje, že mu změny, ke kterým jsme mu pomohli, přinášejí konkurenční výhody.

S tím souvisí, že je mnohdy lepší implementace rozfázovat na menší celky, protože firmy tolik změn a tolik nových myšlenek absorbují velmi těžko. V konečném důsledku jsou tři menší projekty včetně následných přínosů zrealizovány celkově rychleji než jeden velký projekt.

Dodáváme samozřejmě i velice rozsáhlé komplexní projekty. Ty pak vyžadují mnohem větší důraz na vedení a koordinaci. Když ITeuro začínalo, ERP systém nasadili dva až tři konzultanti a jeden programátor. Dnes týmy čítají 8 a více lidí.

Jaké problémy dnes nejčastěji řeší výrobní podniky z hlediska IT? Jaká bývá výchozí situace v projektech, které realizujete? A jaké jsou typické přínosy, kterých podniky mohou dosáhnout nasazením komplexního informačního systému?

Tady bych navázal na předchozí úvahu. Stále existuje řada firem, kde mají pocit, že si stačí „koupit MES“, ve firmě se objeví „zázračná KPIčka“ a všichni se sami od sebe začnou koukat na obrazovky a chovat jinak. Zmetkovost půjdou dolů, produktivita nahoru, stroje se budou méně kazit. Tenhle dojem ještě přiživují někteří dodavatelé. Je to samozřejmě nesmysl. V každé firmě i v každé technologii jsou malinko jiné procesy, řada detailů se liší, a to dělá firmy jedinečné, na tom stavějí svou konkurenční výhodu. Proto je potřeba počítat se zapojením lidí ve firmě a dostatečně je motivovat, aby tuto změnu chtěli, nebo aspoň rozuměli, proč se musí provést. V neposlední řadě pak záleží, jak a kdo s výstupy pracuje. To je pro přínos jedna z nutných podmínek, stejně důležitá jako kvalita systému a zkušenosti implementátora.

Dalším typickým nedostatkem je roztříštěnost aplikací, takový informační „NE-systém“ vzniklý časem. Firma nejprve nasadila nějaký účetní balík, a protože na nové požadavky z různých oddělení nestačil, doplňovaly se k němu další a další programy od jiných výrobců a nedostatky se lepily modifikacemi. Některá data se pak zadávají duplicitně, vznikají rozdíly. Z těchto důvodů řadu agend uživatelé přestanou používat, nebo jim nevěří. Unifikovaným řešením, kde jsou jednotlivé agendy propojeny v rámci ERP nebo jsou již připraveny výrobcem k propojení mezi specializovanými nástroji, tento problém odpadá. Zažili jsme několik situací, kdy měl zákazník na míru vyvinuté nebo oddělené řešení například pro údržbu a když viděl, o co jednodušší život může mít v rámci ERP, velmi rychle se rozhodl předchozí investice odepsat a začít využívat i tento modul v ERP. V tomto směru se projevuje výhoda uceleného end-to-end řešení, kde se data zadávají jen jednou.

Firmy dnes chtějí konfigurovat výrobky, využívat portály, řešit efektivně konstrukční data, TPV a změnové řízení, plánovat, pořizovat data a mít ta potřebná k dispozici přímo na dílně a ve skladu, celkově zvýšit tok informací co kde je a v jakém stavu. Stejně tak firmy potřebují servisovat výrobky a mít pod kontrolou údržbu strojů a obecně majetku, potřebují efektivně distribuovat informace zákazníkům, zjednodušit práci s dokumenty. Postupně roste význam elektronické výměny dokumentů, kdy se stále více prosazují moderní formy proti dnes již překonanému EDI. Samozřejmě firmy potřebují plánovat rozpočty a takto bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho.

Typickým přínosem nasazení komplexního řešení pak je, že lidé ve firmách daleko více vědí, co je v jakém stavu, místo aby doufali a neustále mrhali časem k zjišťování skutečného stavu. Daleko lépe a přesněji plánují, mohou zrychlit průběžnou dobu, snížit neefektivní zásoby.

Kde je podle vás největší skrytý potenciál výrobních podniků, který by bylo možno „odemknout“ pomocí IT? V plánování výroby, v analýze výrobních dat, nebo v prediktivní údržbě...?

Každá firma jej bude mít někde jinde, protože má jinou výrobu, jiné procesy, jinou strukturu přidané hodnoty. Uvedu pár příkladů. Třeba využitím konfigurátoru pro tvorbu nabídky se u většiny výrobních firem může průběžná doba tvorby nabídky zkrátit z týdnů na hodiny nebo minuty. Ušetří se komunikace s nákupčími, technology, konstruktéry. A hlavně zákazník má informaci hned, za což si v dnešní době řada zákazníků ráda připlatí. A není to jen informace o ceně, ale i kdy bude jeho konkrétní produkt vyroben, pokud je to produkt konfigurovatelný, protože se rovnou zaplánuje kompletní kusovník.

Dobře naimplementovaný a využívaný MES systém ve výrobě skutečně vede k odhalení příčin nízké efektivity, zmetkovosti, a tím dává možnost firmám dosáhnout zvýšení produkce v řádech až několika desítek procent, bez investic do strojů a lidí. Podobně je to s údržbou, která, když je podpořena správným nástrojem a přejde z reaktivní na preventivní nebo dokonce prediktivní, dokáže vykouzlit hodně produktivního času navíc.

Některé firmy mají vysoké marže, protože dělají zakázky na míru, přesto jsou schopné dosáhnout dodacích dob podobným prodeji hotových výrobků ze skladu. Takový byznys se bez kvalitní podpory systémem prakticky nedá dělat. Jsme hrdí na to, že nás a námi dodávaný systém Infor CSI (SyteLine) takoví zákazníci s takovouto konkurenční výhodou spojují.

Jiní zákazníci potřebují zvýšit produktivitu ve výrobě, aby byli konkurenceschopní. A zase jsme rádi, že máme top řešení, které můžeme nasadit v řádech dnů, pokud už ho samozřejmě náš zákazník nevyužívá. Úsměvné pak bývá, když je zákazník překvapený, že se mu kromě očekávané produktivity objevil svatý grál v podobě nalezených kusů, které zaměstnanci potají šrotovali, aby naplnili kvóty nízkých zmetků. Stačilo nechat promluvit stroj.

Každá oblast, o které jsme už mluvili, nebo ji ještě zmíníme, v sobě skrývá větší nebo menší potenciál, jinak by ji v podstatě nemělo smysl implementovat.

Dokončili jste v poslední době nějakou implementaci, která může být inspirací a ukázkou pozitivního přístupu k inovacím?

Před rokem jsme pro našeho dlouholetého zákazníka CZG – Česká zbrojovka group SE, který dlouhodobě těží například z pokročilého plánování APS, nasadili náš konfigurátor Infor CPQ v rámci jejich webu na adrese www.czconfigurator.com. Tím se stali první zbrojařskou firmou na světě, kde si přímo na webu můžete nakonfigurovat, koupit a zaplatit svou jedinečnou zbraň. Tento způsob prodeje je velice neobvyklý, zbraně si obvykle nechávají uživatelé na míru upravovat zbrojíři ze základních modelů. Kromě rozšíření portfolia a služeb touto moderní formou má tak Česká zbrojovka možnost sledovat preference svých zákazníků napřímo, ne zprostředkovaně přes distributory, kteří jsou omezeni svou zásobou. Náš partner AITOM Digital, který pro zákazníka tvoří jejich web a na projektu spolupracovat dodávkou front-endu, přihlásil řešení do soutěže WebTop100, kde uspělo v kategorii Digitální transformace a získalo první místo. Z pohledu zákazníka dnes čtvrtina prodejů modelu CZ P-10 prochází právě přes konfigurátor a řešení se postupně nasazuje i pro zahraniční trhy.

Jaké jsou podle vás nyní hlavní technologické trendy, které se vyplatí sledovat? Kterým technologiím patří budoucnost? Nejčastěji jsou dnes skloňovány umělá inteligence a internet věcí. Zapadají i do vaší vize výrobního podniku budoucnosti?

Jedním z trendů je bezesporu cloud. Spousta programů už dnes běží v cloudu a lidé ani nevědí, že to tak je. U nás jsou firmy v souvislosti s ERP zdrženlivější, ale je to jen otázkou času. Ono to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Výhody skutečného cloudu jsou až v případě, že je ERP systém prakticky bez modifikací. A to je pro řadu firem velký problém. Ze svých individualit skutečně těží, a proto je potřeba je zachovat. V tom zase vidíme nadčasovost cloudových řešení Inforu, které umožňují základní customizace a modifikace i v cloudu, aniž by byly ohroženy průběžnými updaty, které provádí výrobce. Zároveň s cloudovým ERP Infor dodává platformu Infor OS, která umožňuje postavit zcela specifické řešení tak trošku mimo jádro ERP, aby nemohlo dojít ke konfliktu. Z pohledu uživatele se ale nic nemění, pracuje v jednom uživatelském prostředí.

Naše vize jde ale dál. Chceme postupně budovat plně propojené informační řešení, do kterého už uživatel ideálně nemusí vkládat data, nebo jen minimálně, s maximální automatizací s využitím umělé inteligence. Těším se, že lidé budou osvobozeni od „otrocké“ práce a budou mít více času tvořit, konstruovat, vylepšovat. Některým to může nahánět strach, protože stejně jako u průmyslové revoluce se budou bát o svou pozici, tentokrát o pozici přepisovače a tvůrce tabulek. Jakmile však využijeme jejich potenciál lepším způsobem, budeme možná moci všichni pracovat kratší dobu při stejném nebo vyšším příjmu a svůj čas rovnocenně využívat i pro rodinu, své zdraví a zábavu.

Petr Boháč vystudoval systémové inženýrství na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava a oboru se profesně věnuje od roku 2000. Do společnosti ITeuro nastoupil v roce 2006 a postupně prošel pozicemi konzultanta ERP systému, vedoucího implementace a produktového manažera. Členem představenstva ITeuro je od roku 2011, ředitelem společnosti od roku 2017. Je specialistou na pokročilé plánování a rozvrhování výroby – APS. Ve firmě vedl řadu důležitých projektů, mezi jinými zavádění produktu InduStream v České zbrojovce, implementaci ERP Infor CloudSuite Industrial (SyteLine) v Krnovských opravnách a strojírnách nebo nasazení APS ve Strojírnách a stavbách Třinec.