fb
IT Systems 5/2021 ERP systémy Plánování a řízení výroby 9. 6. 2021 8:45

Digitalizace výroby v roce 2021

Uplynulý rok udělal pro digitalizaci našich životů daleko více než všechny předešlé. Dokonce i ve školách, kde se věnovali informačním technologiím jen okrajově, se zapojili téměř všichni učitelé do on-line výuky. Osahali si speciální komunikační SW, začali využívat elektronické prezentace, animace, sdílení dokumentů. Můj syn se nevyhnul ani on-line výuce tělocviku. Mezi školami jsou však přesto propastné rozdíly. Ty lepší od samého začátku zvolili společnou komunikační platformu, své učitele zaškolili a žáci to pak mají jednodušší a jsou při výuce efektivnější. Ty horší školy nechaly vše bez koordinace. Každý učitel zvolil jiný přístup. A žáci a jejich rodiče se pak mohou zbláznit: Něco přichází mailem, něco Skypem, Teamsy, tyto úkoly je potřeba poslat tam, jiné uložit jinam… Proč ale píšu o školách v článku o digitalizaci výroby?

I mezi výrobními podniky jsou totiž v digitalizaci velké rozdíly. Podniky se strategií se dají přirovnat k přístupu lepších škol a podniky bez strategie jsou zmítány aktivitami jednotlivců. Vedoucí dílny si koupí SW pro řízení vybraných tří strojů, plánovač divize B svůj izolovaný plánovací SW, nákupčí si pořídí SW pro komunikaci s dodavateli, prodejci své CRM… A výsledek? Zmínění jednotlivci jsou ve svých oblastech spokojeni. Vždyť si vypiplali své děti a jsou na ně pyšní. „Zbývá už jen, aby to vše začalo komunikovat, abychom nemuseli pořád přepisovat údaje z jednoho SW do druhého…“. Ale kdo tu komunikaci má zařídit? Široko daleko neexistuje dodavatelská firma, která by se specializovala na propojováním cizích SW. Takže je nutné žádat o spolupráci jednotlivé dodavatele těch již implementovaných SW. A kdo to bude koordinovat? Jaké technologie budou použity? Kdo vyjde více vstříc tomu druhému? Kdo bude zodpovědný za případné vícepráce? Kdo to všechno zaplatí?

Již deset let se mluví o univerzálních rozhraních mezi systémy a vznikly i speciální technologie pro integraci SW. Ale stojí to peníze, vždy to vyžaduje ochotu ke spolupráci dodavatelů všech integrovaných SW a ta není zdaleka samozřejmá. Často se setkáváme např. s potřebou napojit do ERP systému výrobní linku nebo obráběcí centrum s vlastním řídícím SW. Dodavatel stroje a řídícího systému je však jen zřídka ochoten předat dokumentaci ke komunikačnímu rozhraní. Důvodem je jeho snaha prodat ke stroji ještě další své SW a ty by integrací s podnikovým informačním systémem začaly být zbytečné.

Takže kudy z toho ven? Jeden integrovaný SW, který by pokryl všechny potřeby výrobního podniku neexistuje a nikdy existovat nebude. Přesto se však musí firmy snažit minimalizovat počet SW, které budou vedle sebe provozovat. Jádrem bude vždy podnikový ERP systém. Musí pokrýt všechny klíčové procesy od prodeje s EDI komunikací se zákazníky, přes nákup, výrobu, plánování až po ekonomiku a měl by být spojnicí i pro všechny specializované systémy. Je tedy velmi důležité, aby šlo o otevřený ERP systém, který je schopen pro integraci využít více technologií. Pak se dokáže přizpůsobit okolním SW, které mohou být ve schopnostech komunikace omezenější. A dodavatel ERP systému musí mít specialisty, kteří umějí a chtějí ERP systém propojovat s dalšími SW.

Na jaké SW v rámci digitalizace výroby nejčastěji narážíme? Můžeme je rozdělit do tří skupin:

  • roboty a manipulátory,
  • řídící SW strojů a výrobních linek,
  • specializované SW zlepšující dílčí části podnikových procesů.

Roboty a manipulátory jsou z hlediska integrace s podnikovým systémem obvykle nejméně náročné, často je vůbec není potřeba napojovat. Pracují autonomně, snímají své okolí a provádějí předdefinované úkony. Náš klient z potravinářství např. nahrazuje několik lidí ve výrobě roboty, kteří budou obracet zrající sýry.

Řídící SW strojů jsou pro integraci s ERP systémem daleko větší příležitostí. K tomu, aby začaly správně pracovat, potřebují vědět, co mají vyrábět, kolik toho mají vyrobit, jaký program mají použít apod. Všechny tyto informace obsahuje ERP systém ve výrobních příkazech. A ERP naopak potřebuje zpětnou informaci o tom, jak výroba probíhala. Implementujeme nyní paralelně 4 výrobní firmy s takovou integrací. Elektrotechnická firma má 170 různorodých strojů pro automatické osazování plošných spojů a jejich kontroly. Komunikace je obousměrná a čas odezvy na vyhledání údaje a zpětnou vazbu se musí pohybovat pod 200 ms. V japonské automotive firmě napojujeme do řízení s elektronickým kanbanem 250 strojů. Cílem je úkolovat stroje údaji z výrobních příkazů a nahlašovat práci automaticky snímanými údaji. Ve firmě na výrobu tlakových lahviček pro spreje se zase napojujeme na komplexní výrobní linky hned v několika výrobních bodech. Na stejném terminálu kombinujeme pokyny pro řídící systém linky s údaji ERP systému. V lisovně zase zavádíme MES s dotykovými obrazovkami, kde operátoři vybírají z naplánované fronty výrobních příkazů aktuální příkazy k realizaci, tahem dávají pokyny na mobilní terminály skladníkům k závozu strojů svitky, hlásí práci pouhým potvrzováním předvyplněných množství ze snímačů zdvihů, tisknou paletové štítky s QR kódy a skladníci pak jednoduchými skeny vyrobené artikly zaskladňují nebo posouvají na další pracoviště. Velké dotykové displeje motivují operátory vyhodnocováním ukazatelů z ERP systému, zobrazují výkresy a dokumentaci a zajišťují efektivní spolupráci s mistry a údržbou. U dalších klientů jsme zase pomáhali s automatizací skladových operací. Nejde jen o optimalizaci umístění, ale je potřeba přímo komunikovat s automatizovanými skladovacími systémy. U klienta vyrábějícího nábytkové hrany řídíme z ERP vysokozdvižné vozíky při vyskladňování. Skladník naskenuje vyskladňovací seznam a stiskne plyn vozíku. Ten sám najede do správné regálové buňky a zobrazí skladníkovi množství artiklu k vychystání. Skladník provede manipulaci a smáčkne plyn. Vozík se posune do další buňky dle seznamu a opět zobrazí pokyny k manipulaci … Podobně napojujeme i KARDEXy – skříně s pohyblivými regály. Příležitostí je mnoho a každý stroj či mechanismus pro nás představuje jiné možnosti komunikace, řízení a připojení.

A co specializované SW zaměřené na dílčí části podnikových procesů?

Sem bych určitě zařadil APS plánování. Každý solidní ERP systém obsahuje sofistikované MRPII plánovací mechanizmy s optimalizací množství k výrobě a nákupu v čase napříč zakázkami. Ale jakmile zabrousíme do podrobného rozvrhování operací do omezených kapacit pokročilými metodami, dochází ERP systémům dech a musí nastoupit specializovaný APS. Ale ten nemůže fungovat izolovaně. Musí převzít optimalizované výrobní příkazy z ERP systému, včetně kusovníků, postupů, strojů a jejich kapacitních kalendářů, nákupních objednávek a zakázek, případně sekundárních omezení a dalších údajů dle specifik výroby. Teprve pak je APS schopen rozvrhovat a kvalita rozvrhování je závislá na kvalitě rozvrhovacích metod. Často vyvíjíme speciální rozvrhovací metody na míru konkrétním zařízením. A frontu operací je pak nutné vrátit do ERP systému pro vizualizaci na jednotlivých pracovištích a pro evidenci reality. Nedávno jsme dokončili implementaci v jedné z výrobních továren SIEMENSu. Podle slov plánovače je efekt ohromující. Zatímco dříve plánovali s rezervami mezi příkazy a operacemi v hodinách až dnech a polotvary museli ukládat do meziskladů, dnes navazují operace mezi pracovišti jedna na druhou tak, že mohli mezisklady minimalizovat a díly se převážejí rovnou z pracoviště na pracoviště. Úspora manipulace, skladových prostor, časů přestavení, snížení průběžných dob výroby, rozpracovanosti… To všechno jsou efekty kvalitního APS plánování a jeho integrace s okolím.

Dalším specifikem je vytěžování faktur a dokumentů. Dlouho omílané téma považuje většina čtenářů laiků za dávno vyřešené, ale v praxi to tak jednoduché není. Je potřeba mít kvalitní skenovací a vytěžovací SW, který dokáže nejen převést grafiku na znaky s minimální chybovostí, ale dokáže i vzniklý text rozebrat do strukturovaných informací. O jakého jde v dokumentu zákazníka, jaký výrobek, množství, částku, co je variabilní symbol, co jsou daně… To správně identifikovat vyžaduje samoučící se SW. Dokud je chybovost nad 3 %, efekt vytěžování je minimální. Účetní vám řekne, že je pro něj jistější údaje přepsat do ERP systému než je nahrát a pak kontrolovat položku po položce a hledat chyby očima. Takové řešení včetně efektivní integrace stojí kolem 350.000,- Kč a vyplatí se firmám, které zpracovávají velké množství dokladů a zároveň nemají možnost strukturovaného předávání dokumentů s ERP systémy partnerů např. pomocí EDI elektronické komunikace, jako je to běžné v automotive průmyslu nebo u řetězců.

A jak jste na tom vy? Máte informační strategii směřující k úspěšné digitalizaci vaší firmy nebo spíše nakupujete dílčí SW a zalepujete nedostatky jednoho systému systémem jiným? Máte podnikový systém a dodavatele, který je schopen a připraven integrovat do něj další systémy nebo budete řešit komunikaci ručním přepisováním údajů?

Vladimír Bartoš Vladimír Bartoš
Autor článku je ředitelem pro strategii společnosti MINERVA ČR a.s.

Kalendář akcí
Konference - Semináře - Školení
Časopis IT Systems/Speciál
Aktuální číslo časopisu IT Systems Aktuální číslo časopisu příloha #1
Archív časopisu IT Systems
IT Systems 7-8 IT Systems 6 IT Systems 5 IT Systems 4
Archív časopisu IT Systems Special
Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1