IT Systems 10/2025
AI a Business Intelligence
Včera 8:00
Od chatbotů k cenovým nabídkám
Příklad implementace AI do administrativních procesů
Umělá inteligence se v posledních letech stala jedním z nejdiskutovanějších pojmů nejen v technologickém světě, ale také v průmyslu, retailu a e-commerce. Často se mluví o chatbotových asistentech, o marketingových nástrojích či o generování textů a obrázků. Méně pozornosti se však věnuje tomu, jak AI mění samotné administrativní procesy firem. Pokud byla dříve její přirozenou doménou výroba a logistika, dnes se stále více ukazuje, že přínosy nachází i v kancelářích, účetních odděleních nebo obchodních týmech. Jde o významný milník, proto právě v tomto odvětví se tradičně kumulovalo velké množství rutinní práce, která sice byla nezbytná, ale často ubírala kapacity tam, kde by mohly vznikat strategické či kreativní úvahy.
Měsíc říjen byl letos Českou asociací umělé inteligence vyhlášen měsícem umělé inteligence, a je proto dobrým impulsem k zamyšlení, co pro nás tato technologie znamená. AI už dávno není jen experimentálním nástrojem, ale postupně se stává běžnou součástí firemního provozu. V průmyslu slouží k prediktivní údržbě, k řízení výrobních linek či k plánování kapacit. Tam, kde jsou k dispozici senzorová data a opakující se procesy, dokáže zásadně zvýšit efektivitu. Otázka ale zní: co když posuneme využití AI o krok dál a necháme ji zasáhnout do tak zdánlivě neautomatizovatelných oblastí, jakými je příprava cenových nabídek? Tedy do činností, které se dlouho považovaly za příliš komplexní, protože vyžadují kombinaci dat, zkušeností i obchodního citu.

Implementace AI do administrativních procesů
Právě na tuto oblast jsme se v poslední době zaměřili u nás v THIMMu. Ve spolupráci s technologickým partnerem Gauss Algorithmic jsme vyvinuli systém, který je schopen generovat cenové nabídky s využitím strojového učení. Dříve proces zabíral celé dny a vyžadoval zapojení několika oddělení. Každý krok přinášel prostor pro drobnou chybu a především prodlevu, která byla v konkurenčním prostředí nevýhodná a často nás stála zakázky. Zavedení AI kalkulačky celý postup dramaticky zrychlilo. Nabídka, která se dříve rodila několik dní, je dnes k dispozici během několika sekund, a to s vysokou mírou přesnosti. Nejde přitom o izolovanou aplikaci, ale o integrovaný nástroj, který se opírá o historická data, reálné výrobní parametry a aktuální cenové vstupy.
Zásadní je, že tato inovace nemění jen rychlost, ale i samotnou povahu práce. Lidé v obchodních a technických týmech se nemusí zabývat manuálním přepočítáváním a korekcemi. Získávají prostor věnovat se komplexnějším úlohám – konzultacím se zákazníky, hledání optimálních řešení nebo dlouhodobým strategiím. AI se zde nebere jako nepřítel, který by měl člověka nahradit, ale jako nástroj, jenž mu odlehčuje v nejméně atraktivní části jeho pracovní agendy. To je v kontextu současného vývoje na trhu práce zásadní, jelikož současná Generace Z obecně odmítá rutinní, monotónní úkoly, což víme z vlastní praxe. Pokud by průmysl nedokázal nabídnout práci s vyšší přidanou hodnotou, riskoval by, že pro nové zaměstnance ztratí atraktivitu a bude se potýkat s nedostatkem zaměstnanců. Digitalizace a automatizace proto už dnes nejsou volbou, ale v určité míře nezbytností.
Příkladem takové transformace je právě tvorba cenových nabídek. Umělá inteligence dokáže rychle a spolehlivě vyhodnotit obrovské množství parametrů – od spotřeby materiálu přes logistické náklady až po náklady na skladování. Do budoucna by měla automaticky počítat také s různými změnami na trzích.
Zatímco dříve se obchodník musel spoléhat na administrativně náročný ERP systém a komunikaci s několika dalšími kolegy, dnes má k dispozici model, který mu nabídne relevantní návrh. Zůstává mu možnost vstoupit do procesu tam, kde je třeba zkušenost, intuice nebo znalost specifického zákazníka. Výsledkem je kombinace rychlosti, přesnosti a lidského faktoru, která posouvá celý proces na novou úroveň.
Budoucnost AI: od B2B portálů po multimodální modely
Význam AI kalkulačky ale nekončí u výrobních firem. V širším pohledu na retail a e-commerce se otevírají zcela nové scénáře. Představme si zákazníka, který prostřednictvím B2B portálu zadá parametry obalu a obratem dostane personalizovanou nabídku. Nebo systém, který v reálném čase propojuje kalkulaci s výrobními daty, a podle aktuální vytíženosti linek či cen surovin nabídku automaticky upraví. To není vzdálená budoucnost, ale logické pokračování současného vývoje. Administrativní procesy se tak stávají aktivní součástí obchodní strategie a nikoliv jen podpůrnou činností v pozadí.
Z širšího pohledu je právě tato proměna charakteristická pro to, kam celý průmysl směřuje. Zákazníci požadují okamžitou reakci, trh se zrychluje, marže se stávají stále citlivějšími. Bez využití AI se proto firmy v konkurenčním prostředí neobejdou. A nejde jen o efektivitu. Je to také otázka udržitelnosti. Pokud model umí doporučit řešení, které šetří materiál, zkracuje výrobní čas a zároveň snižuje chybovost, přispívá nejen k ekonomice, ale i k ekologii. AI zkrátka umožňuje dělat víc bez potřeby více zdrojů.
Když se u nás v THIMMu díváme na horizont roku 2030, můžeme očekávat, že umělá inteligence pronikne ještě hlouběji do všech částí hodnotového řetězce. Bude pomáhat nejen s cenovými nabídkami, ale i s vizuálními návrhy, predikcemi trendů či s komplexním řízením marží napříč trhem. Vzniknou multimodální modely, které dokáží pracovat s textem, čísly i obrazem, a v reálném čase nabídnou řešení, která dnes vyžadují dny příprav. Člověk přitom zůstane důležitým partnerem – nikoliv jako vykonavatel rutiny, ale jako ten, kdo rozhoduje, kde má technologie limity a kam je třeba vložit kreativitu, intuici či strategické rozhodnutí.
AI kalkulačka je u nás jen první vlaštovkou. Ukazuje, že i ve zdánlivě pevně daných a „nepohyblivých“ administrativních procesech je možné dosáhnout revoluční změny. A ukazuje také, že budoucnost průmyslu i e-commerce není o tom, kdo nabídne nejlevnější produkt, ale kdo dokáže nejrychleji a nejefektivněji reagovat na potřeby zákazníků a držet krok s trhem.
![]() |
Tomáš Kumhera Autor článku je vedoucím IT oddělení ve společnosti THIMM Obaly k.s. |










