Geoanalýza a BI
Jak efektivně využít data a získat z nich maximum informací
Řešili jste někdy situaci, kdy jste měli mnoho dat z různých zdrojů a nemohli či neuměli jste je správně interpretovat a prezentovat? Chtěli jste ze svých dat získat více informací, ale nevěděli jste, jakým způsobem toho docílit? Zajímá vás, jak je možné u dat využít také informace o jejich umístění na zemském povrchu? Tak čtěte dále. Na následujících řádcích si přiblížíme pojmy geoanalýza a BI. Předvedeme si, jak lze s pomocí geoanalýzy a BI efektivně využít vstupní data a získat z nich maximum požadovaných informací.
Co je geoanalýza a BI
Pojem geoanalýza se používá zejména v oblasti geoinformačních systémů (GIS). Zahrnuje různé operace, které se využívají pro analýzu prostorových dat. Tedy dat obsahujících informaci o jejich poloze na zemském povrchu. Může se například jednat o prvky reprezentující liniové vedení elektrické sítě, polygonové objekty budov průmyslového areálu či bodové značky stožárů veřejného osvětlení. Analytické nástroje představují jednu z hlavních součástí GIS. A právě možnost využití analytických nástrojů bývá často jeden ze stěžejních důvodů, proč je GIS v organizaci nasazen.
Zkratka BI označuje pojem Business Intelligence. V tomto kontextu se jedná především o aplikace, jež lze použít pro získání lepšího pochopení obchodních souvislostí. V kombinaci s GIS představují aplikace BI jednoduchý nástroj, pomocí něhož lze snadno prezentovat složitější vztahy a souvislosti mezi daty. Zároveň je možno data jednoznačně intepretovat díky zobrazení na mapě. A právě možnost prezentace výstupů prostřednictvím kombinace mapy, grafů a tabulek zajišťuje přehlednost a čitelnost.
Jednou ze základních funkcionalit GIS je možnost využití silného analytického aparátu. Celá řada nástrojů však vyžaduje hlubší znalosti GIS a procesů, které se v pozadí odehrávají. S BI však přicházejí jednoduché aplikace, které mají intuitivní ovládání a často uživatele samy navádějí, jaký způsob geoanalýzy použít. Není proto nutné, aby měl uživatel pokročilé znalosti GIS (byl tzv. GIS profesionál), ale často stačí pouze znát dotazy na vztahy mezi daty. Například jaké je rozmístění dat, jaké jsou vztahy mezi daty, jaká data jsou v blízké vzdálenosti, jaké změny v datech proběhly. BI aplikace jsou schopny na základě těchto dotazů automaticky nabídnout sadu nástrojů určených pro geoanalýzu.
Data z různých zdrojů a jejich vizualizace
Představte si, že máte data uložena v různých zdrojích (databázové tabulky, sešity MS Excel, třídy prvků v GIS) a máte za úkol připravit pro poradu vedení prezentaci vztahu evidovaných žádostí pro vyjádření o existenci sítí ke správním oblastem ČR. BI aplikace umožňují kombinaci více datových zdrojů, takže lze všechna vstupní data využít pro provádění geoanalýz. Z GIS můžeme například vzít třídu prvků reprezentující správní oblasti, z tabulky Excel lokalizovat bodové události reprezentující požadovaný jev a z tabulky z databáze na základě vytvoření relace připojíme doplňující atributy. V rámci geoanalýzy provedeme například prostorové seskupení, které klasifikuje bodové události na základě správních oblastí. Prostorovým seskupením se zjistí počet událostí v každé správní oblasti a automaticky se provede vizualizace v mapě.
Za geoanalýzu je také možné považovat i způsob, jakým jsou data vizualizována. V případech, kdy máme velké množství bodových prvků, lze udělat zobrazení podle tzv. heat mapy (teplotní mapy). Na první pohled jsou tak vidět oblasti s nejvyšším výskytem bodových prvků, které mohou reprezentovat například výskyt žádostí pro vyjádření o existenci sítí či poruchy na vedení, viz obrázek 1.
Obr. 1: Vizualizace dat bez a s využitím teplotní mapy
Geoanalýzou lze nazývat také vzájemné provázání výstupu v mapě s vytvořením grafu a souhrnné tabulky. Tyto tři elementy můžeme vzájemně propojit, a opět tak jednoduše prezentovat daný jev. Výhodou je, že je lokalizován v mapě, zároveň jsou data zobrazena pomocí grafu, je tedy vidět jejich poměr, a navíc jsou uvedeny příslušné konkrétní číselné hodnoty v tabulce, viz obrázek 2.
Obr. 2: Prezentace pomocí mapy, grafu a tabulky
V rámci geoanalýzy je samozřejmostí i využívání nejrůznějších specializovaných analytických nástrojů. Jedná se například o tzv. obalové zóny, kdy je vytvořena polygonová vrstva okolo zvoleného prvku (například ochranné pásmo kolem elektrického vedení či oblast dojezdové vzdálenosti z daného bodu). Nabízí se také nástroje pro nalezení prvků v definované vzdálenosti od jiného prvku (například vyhledání poruch na vedení v definované vzdálenosti od obývaných budov).
Závěr
Geoanalýza zahrnuje různé možnosti, jak z existujících dat získat požadované informace, aniž by uživatel musel být GIS profesionál. Ať už se jedná o „pouhou“ změnu vizualizace, nebo o využití některého ze specializovaných analytických nástrojů. Pokud se dále využije BI aplikace ve vztahu ke GIS, pak lze jednoduchým způsobem analyzovat prostorová, ale i neprostorová data a prostřednictvím kombinace mapy, grafu a souhrnné tabulky docílit přehledné prezentace požadovaného jevu.
 |
Ondrej Chlup Autor článku působí na pozici konzultant GIS ve společnosti Unicorn Systems.Podílí se na vývoji, podpoře a rozvoji GIS projektů postavených na platformě Esri, a to pro střední i velké utilitní společnosti. Je držitelem certifikátu ArcGIS Desktop Associate. |
