Důležitost dokumentace procesů pro automobilový průmysl
Průmyslová výroba, a zvláště automobilní, je postavena na konkrétnosti, přesnosti a rychlosti. To vyžaduje zcela jednoznačné zmapování veškerých firemních procesů a toků v nich. Výrobci informačních systémů a technologií pro tato odvětví musí mít uvedené požadavky neustále na zřeteli a jejich zajištění a případné optimalizaci věnovat velkou péči a pozornost.
Starší z nás si velmi dobře pamatují léta, kdy důsledně pro každou pracovní činnost byly tvořeny podrobné dokumentace a pracovní postupy. Toto pravidlo samozřejmě platilo i v oblasti softwarového vývoje. Dnešní doba, a to nejen v oblasti IT, přešla do vyššího tempa. Nejenom že se daleko rychleji rodí nové postupy a technologie, ale existuje daleko větší tlak trhu na co nejrychlejší řešení, dle obligátního „včera již bylo pozdě“. Tento trend způsobuje, že je velmi obtížné zpracovávat přesné a úplné dokumentace – vývojářům a implementátorům na to prostě chybí čas. Navíc vypracovat dobrou a srozumitelnou dokumentaci znamená věnovat jí dostatek času. A čas, jak všichni dobře víme, znamená peníze. Toto samozřejmě platí i pro procesní management každé firmy. Z období rigorózních metodik se přešlo k metodikám agilním. Už se nelpí na rozsáhlých dokumentacích, které berou více času než vlastní technologický vývoj. Na druhé straně je však velmi nutné si uvědomit, že dokumentace má stále veliký smysl a úkol, neboť její zanedbávání konverguje k chaosu. Pokud nebudou k dispozici příslušné manuály, nebude příslušná technologie obsluhovatelná ani spravovatelná. Lidé odcházejí, noví přicházejí, klesá znalost aktuálního prostředí, roste riziko vzniku problému. Je zřejmé, že nastal čas určitého skloubení metodik a je třeba nalézt určitý kompromis. Jak tedy můžeme dostatečně dobře zmapovat a popsat všechny potřebné postupy a pravidla, avšak jednoduše, srozumitelně a rychle za co nejméně času? Odpověď na tuto otázku již není novinkou. Tu přináší syntaxe pod označením BPMN (Business Process Model and Notation) od společnosti OMG. Tento koncept se rozvíjí již od roku 2001 a má v současné době už rozsáhlý repertoár, se kterým je možno všechny potřebné podnikové procesy popsat.
Máme i jiné možnosti? Máme, znalci UML používají Activity diagram. Porovnáme-li BPMN s Activity diagramem syntaxe UML, BPMN se vyznačuje bohatším počtem elementů, které umožňují přesněji a snadněji potřebný proces vymodelovat a popsat. Každý, kdo se již rozhodl pro modelování podnikových procesů, tedy vytvoření procesní mapy své firmy, nutně řešil otázku, kterou školou (syntaxí) se vydat, aby procesy popsal plně a hlavně srozumitelně. Zodpovědět si tuto otázku je velmi důležité a zejména záleží na zvolené míře popisu. Pokud je cílem zcela přesný a podrobný rozbor, procesy jsou poměrně složité, je potřeba uvažovat nad cestou BPMN. Míra popisu pomocí této syntaxe je v mnoha směrech hlubší než syntaxe UML v Activity diagramu. Tento argument je zcela na místě, neboť syntaxe UML disponuje pouze omezeným počtem dílčích elementů (cca 25 kombinací) oproti syntaxi BPMN, která takovýchto kombinací vlastní okolo sedmdesáti. Již z tohoto faktu je jasné, že syntaxe BPMN výrazně převyšuje Activity diagram UML, a proto má daleko větší potenciál pro přesnější a komplexnější popis procesů. Ale pozor, tento první klad má svoji negativní stránku. Přílišná míra složitosti si vynucuje přesnější pravidla implementace. I když je škola BPMN bohatá, pro vlastní implementaci znamená více času, a také její plné pochopení přichází až po delší době a zkušenostech. Takový uživatel se pak stává odborníkem a do jisté míry jen on rozumí tomu, co vymodeloval. V této chvíli je velmi nutné si uvědomit, že vytvořenému modelu musí rozumět hlavně uživatel (zákazník), který takové znalosti primárně nevlastní. Naproti tomu syntaxe UML je graficky „prostší“ a po několika vysvětlujících detailech je lehce pochopitelná. Takže co použít? Na jedné straně BPMN, které je rozsáhlejší a přesnější, na straně druhé jednodušší a rychleji vstřebatelné UML (Activity diagram)? Na takto položenou otázku si musí každý odpovědět sám, zejména v souvislosti s tím, co jeho modelovací nástroj, pokud ho již má, umí. Pokud nástroj zatím nevlastní, je nutno si uvědomit, že bez něj to opravdu nejde. Navíc ne každý modelovací nástroj umí všechny možné varianty. Teprve ve chvíli, kdy nástroj máme, máme zvolenou syntaxi, která nám postačuje a vyhovuje, je možné přistoupit k modelování procesní mapy. Modely jsou elektronicky ukládány na zvoleném úložišti, případně archivovány. A vlastní dokumentace je jen otázkou stisku jednoho tlačítka a jejího vygenerování během několika okamžiků. Nepodceňujme potřeby existence procesní mapy, protože ji tvoříme nejenom pro sebe a své momentální potřeby, ale i pro kolegy, kteří přijdou po nás.
 |
Bc. Jan Nisler Autor článku působí jako vývojář OR-SYSTEMu ve společnosti OR-CZ, spol. s r. o. |
