Zdravotnictví směřuje k digitální budoucnosti
Platba v restauraci, kontrola bankovního účtu nebo volání taxi? V každé z těchto činností vám dnes pomůže mobilní aplikace. Ačkoli se může zdát, že se digitální technologie dotýkají všech oblastí našeho života, existuje jedna, která se s nimi teprve začíná seznamovat. Na mysli mám současné zdravotnictví. Přestože byl tento segment ještě před několika lety k inovacím poměrně chladný, dnes jsme svědky masivního vývoje digitálních technologií různého druhu. Ty se také těší rostoucímu zájmu nejen ze strany odborníků, ale i investorů nebo laické veřejnosti. Jaké technologie takzvaný healthtech zahrnuje? Co si pod tímto termínem představit? A co od něj můžeme v blízké budoucnosti očekávat?
Vyjmenovat vše, co lze dnes zahrnout pod digitální zdravotnickou technologii, tedy zmiňovaný healthtech, není zrovna snadné. Pomyslný ekosystém těchto nástrojů je nesmírně rozsáhlý a moderní medicíně pomáhá na několika úrovních. Možná vás překvapím, když řeknu, že je řada z vás sama používá. Na mysli nemám nic jiného než různé mobilní aplikace jako Apple Health nebo osobní technologie typu Oura Ring, které se pro řadu z nás staly každodenním společníkem. I takové technologie totiž můžeme za healthtech považovat, protože jejich smyslem je maximální posílení osobní prevence, díky níž byste vůbec neměli práh ordinace či nemocnice překročit a mít tak své zdraví především ve vlastních rukou.
Lepší a levnější péče
Pokud prevence selže a pacient musí vyhledat odbornou pomoc, přicházejí na pomoc další digitální nástroje. Mobilní aplikace a spotřební hardware střídají komplexnější systémy, které lékařům a zdravotním sestrám pomáhají maximalizovat kvalitu péče a zároveň zajistí, aby byla nákladově efektivní. V tomto směru si bere hlavní slovo umělá inteligence. Ta se zcela jistě stane motorem, který bude v následujících letech pohánět největší změny ve zdravotnictví. Ukazuje se totiž, že má mimořádný potenciál usnadnit lékařům práci, stát se jim užitečnou pravou rukou a ušetřit drahocenný čas i finance.
Do této kategorie spadá i naše technologie HAIDI. Ta lékařům a dalším zdravotnickým pracovníkům v nemocnicích pomáhá analyzovat tisíce stránek zdravotnických dat, které denně produkují, a upozorňuje je na výskyt nemocničních infekcí. Ty jsou často spojeny s rezistencemi vůči klinicky používaným antibiotikům, jejich léčba je dlouhá a nákladná. Zatímco kvalifikovanému pracovníkovi může tato práce zabrat desítky hodin, technologii pouhé vteřiny. Personál tak může tento čas věnovat péči o pacienty a zároveň mít výskyt infekcí pod kontrolou.
Umělá inteligence ale nachází uplatnění i v dalších zdravotnických odvětvích, například v detekci nádorů. V této oblasti dělají pokroky jak velké firmy typu Google nebo Microsoft, tak i menší startupy jako contextflow či Enlitic. Ty vyvinuly takové nástroje a metody, které dovedou životu nebezpečné nálezy v lidském těle snáze a včas detekovat. Na webových stránkách mnohých zahraničních ordinací se už dnes setkáte i s inteligentními chatboty, které vám poskytnou základní informace o různých onemocněních a předají praktické rady, jak v konkrétní situaci postupovat, aniž musíte opustit domov. Podobně specialistům pomáhají i fyzičtí roboti, kteří je zbavují každodenní rutiny – sterilizují nástroje, asistují při operacích a podobně. Lékaři se tak mohou soustředit na práci, ve které je lidský faktor nenahraditelný.
Léčba z pohodlí domova
Jiným zajímavým odvětvím, které se v posledních letech značně rozrůstá, je telemedicína. Ta například umožňuje, aby lékař monitoroval váš zdravotní stav na dálku. Nemocnice díky tomu výrazně ušetří čas a především náklady, které by vaše vyšetření stálo. Ve světě si tento přístup rychle získává fanoušky – v průzkumu Future of Healthcare Report z roku 2021 uvedla více než polovina dotázaných pacientů, že pokud by se jim dostalo řádné péče, takovou léčbu by upřednostnili.
Ledy se začínají hýbat také u nás. Od 1. července začala platit novela zákona o poskytování zdravotních služeb na dálku. Ta telemedicínské postupy v českém zdravotnictví upravuje tak, aby se léčba na dálku svou kvalitou rovnala běžnému ošetření. Upřesňuje také, které technologie je nutné například pro vzdálený monitoring životních funkcí používat, a připravuje datovou infrastrukturu pro rozšíření telemedicíny do dalších nemocnic a ordinací.
Češi k rozvoji telemedicíny přispívají i po technické stránce. Studio Applifting se v loňském roce pustilo do vývoje hned několika aplikací pro healthtechovou divizi kanadské telekomunikační společnosti Telus. Součástí projektu je například virtuální sestřička nebo dálkový monitoring pacientů. Applifting přitom do vod healthtechu nezavítal poprvé. Už v roce 2013 představil aplikaci FOEDUS, která umožňuje rychlou mezinárodní výměnu orgánů k transplantaci. Najít dárce a příjemce orgánů je totiž velmi náročný proces, který vzhledem k omezené životaschopnosti orgánů vyžaduje rychlé reakce všech zúčastněných stran. A to se daří – FOEDUS českého Appliftingu již pomohl zachránit přes 200 životů.
Stále větší pozornosti se dostává také internetu zdravotnických věcí. Podobně jako někteří z nás propojují jednotlivé části své domácnosti, propojují lékaři zdravotnické přístroje, senzory a další technologie. Díky tomu mohou snadno a rychle sdílet informace o vašem zdraví a mít v reálném čase k dispozici velké množství dat. V budoucnu bychom s touto sítí mohli propojovat i své chytré hodinky a mobilní aplikace, které mnohým z nás den co den snímají životní funkce. Že je tento trend na vzestupu, dokazuje průzkum společnosti Deloitte, podle kterého využívá tyto technologie k monitorování svého zdraví každý pátý Australan.
Pravá ruka výzkumu
Pomyslná „pyramida“ healthtechu zasahuje rovněž do oblasti výzkumu. Vyvinout v dnešní době nový lék může trvat i desítky let. Aby se totiž nový přípravek dostal na pulty lékáren, musí projít roky trvajícím výzkumem, odhalováním slepých uliček a následnými testy. V mnoha případech se nakonec ukáže, že nové léčivo není dostatečně účinné nebo je dokonce toxické.
Pokud ale vědci využívají moderní nástroje, mohou pracovat efektivněji a novou pilulku dostat na trh výrazně rychleji a levněji. Tomu by v blízké budoucnosti mohly pomáhat například pokročilé cloudové platformy. Již dnes mohou laboratoře po celém světě s jejich pomocí snadno a rychle sdílet a analyzovat velké objemy dat. Výhodou takového přístupu však nemusí být jen potenciálně rychlejší vývoj léků, ale i samotná léčba. Například britský projekt Our Future Health s pomocí těchto nástrojů analyzuje obrovské objemy biomedicínských dat s cílem vyvinout nové terapeutické metody v boji s řadou vážných onemocnění.
Opomenout bych neměl ani další technologie, které se dnes vědcům stávají pomyslnou pravou rukou. Stále častěji jsou využívány různé simulační nástroje a matematické modely, které dokážou vytvářet struktury potenciálních léčiv. Vzpomeňme na rok 2020, kdy umělá inteligence poprvé navrhla syntetické antibiotikum a pomohla tak vědcům přeskočit roky, které by strávili hledáním vhodných látek s možným terapeutickým účinkem.
Revoluce ve zdravotnictví
Healthtech byl jako segment technologií donedávna poměrně neznámý. Nyní se mu ale dostává pozornosti jak ze strany odborníků, tak i investorů a široké veřejnosti. Že je důležité, aby naše zdravotnictví dokázalo pružně reagovat na krizové situace, nám koneckonců připomněla nedávná pandemie.
Nebudu přehánět, řeknu-li, že nás ve zdravotnictví v blízké budoucnosti čeká skutečná revoluce. Jestliže se podíváte na objem investic, které vývoj digitálních zdravotnických technologií spolykal, zjistíte, že jde o poměrně zajímavá čísla. Podle zprávy Rockhealth Digital Health Venture Investment byl rok 2020 prvním rokem, kdy investice do těchto technologií poprvé přesáhly 10 miliard dolarů. Ve stejném roce se také zrodilo celkem 32 nových healthtechových jednorožců. Mezi lety 2019 a 2020 tak financování vzrostlo o více než 45 %. K dalšímu nárůstu došlo v následujícím roce, kdy se výše investic vyšplhala na více než 21 miliard dolarů.
Pro nás, kteří se vývojem těchto technologií zabýváme, však bylo vždy nejdůležitější, aby v nich viděli přínos jak pacienti, tak zejména odborníci. Osobně sleduji, že se jejich využívání nebrání. Je ovšem třeba dbát na to, aby technologie řešila reálný problém. Pokud vyvíjíte nástroj, který nemá v každodenní agendě odborníka uplatnění, těžko v ní nalezne přínos.
Je také na nás, abychom dokázali odborné i laické veřejnosti přesvědčivě vysvětlit přínos digitálních nástrojů. Jejich smyslem totiž není erudovaného specialistu nahradit, ale zbavit každodenní, často manuální rutiny a umožnit mu, aby svou práci vykonával lépe a efektivněji. Pokud budeme v tomto směru úspěšní, vyvstává jedinečná šance ukázat, že IT má ve světě vědy a medicíny své důležité místo a může tyto oblasti zásadním způsobem posouvat kupředu, šetřit drahocenný čas a zdroje, ale především zachraňovat lidské životy.
 |
Jakub Kozák Autor článku je spoluzakladatel a CEO společnosti Datlowe, zaměřující se na pokročilou analýzu dat v nemocnicích. |
