fb
IT Systems 7-8/2019 Veřejný sektor a zdravotnictví 19. 9. 2019 8:30

Aktuální stav eHealth v ČR

ARBES TechnologiesO elektronizaci zdravotnictví se v České republice vážněji mluví již od roku 2013. Zavádění probíhá pomalu, ale v loňském roce došlo na tomto poli ke zvýšené aktivitě v pokusech o lepší využití. Šlo zejména o zavedení eReceptu a nařízení GDPR. Už v příštím roce se přidá eNeschopenka. Děje se toho však hodně i v pozadí.

Nastupuje koordinované řešení

Už v roce 2012 bylo Evropskou komisí rozhodnuto o vytvoření eHealth interoperability Framework (eHealth EIF) – mimo jiné i o přeshraniční výměně informací o pacientech, které jsou určené pro občany EU cestující po Evropě. Obsahují informace o vydaných receptech (ePreskripce), o vydání léků (eDispensation), pacientský souhrn (patient summary) a poskytuje celkové informace o pacientovi (alergie, léky, prodělané operace atd.). V České republice tuto činnost zastřešuje Národní kontaktní místo (NKM) pro elektronické zdravotnictví, které je spravováno Ministerstvem zdravotnictví a vlastní realizace je řešena krajem Vysočina. Po auditu Evropské komise byl NKM ze strany eHealth Network umožněn vstup do evropské infrastruktury pro eHealth.

Ostrý provoz tohoto řešení byl zahájen 21. června 2019 a aktuálně je do něj zapojena Česká republika a Lucembursko. V brzkých měsících se očekává, že se k projektu připojí Malta, Portugalsko a Chorvatsko. Do řešení eHealth v Evropě jsou také aktivně zapojeny Finsko a Estonsko, které službu využívají především k předávání elektronických receptů. V České republice spadá realizace eHealth pod Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCeZ) zřízeného pod Ministerstvem zdravotnictví, které se v lednu 2019 stalo samostatným odborem.

Na pořadu dne je zákon o elektronickém zdravotnictví

Nejdůležitějším krokem pro uskutečnění eHealth v České republice je však realizace zákona o elektronickém zdravotnictví (EZ), který je v současné době ve fázi paragrafového znění zákona a upravuje elektronizaci zdravotnictví. V případě bezproblémového přijetí by měl vstoupit v platnost v polovině roku 2020. Hlavními kapitolami věcného zákona o EZ jsou Služby poskytování autoritativních údajů, Řízení identit zdravotnických pracovníků a pacientů, Institucionalizace elektronického zdravotnictví, Sdílení zdravotnické dokumentace, Standardy elektronického zdravotnictví, Portál elektronického zdravotnictví a Národní zdravotnický informační systém a integrované datové rozhraní resortu, jehož součástí je Katalog služeb elektronického zdravotnictví a Registr práv a mandátů.

Je potřeba zdůraznit, že nejde o vytvoření nového, centrálně řízeného projektu, ale spíše o vytvoření kombinace konstrukčních prvků, které dovolí vznik projektů podporujících strategické záměry a principy. Připomeňme také, že absolutním základem v elektronizaci zdravotnictví, vzhledem k citlivosti dat, je vytvoření digitální důvěry. To řeší projekt Elektronické identity v resortu zdravotnictví. Bylo vybráno řešení garantované státem, a to vydávání elektronických identifikačních průkazů, tedy profesních karet. Výhodou je, že je možné využít stávající infrastrukturu státu pro vydávání občanských průkazů. Výrobu zajistí Státní tiskárna cenin a distribuci obce s rozšířenou působností, kterých je aktuálně 205.

Středobodem se stává integrované datové rozhraní resortu

Dalším článkem digitální důvěry jsou autoritativní registry – registr poskytovatelů zdravotních služeb, národní registr zdravotnických pracovníků a registr pacientů. Pro registr pacientů byly ve hře dvě varianty, buď plné převzetí registru od současného provozovatele systému veřejného zdravotního pojištění a integrace do registru pacientů, nebo zachování centrálního registru pacientů a následné předávání dat do registru pacientů. Vybrána byla první varianta s tím, že pojišťovny budou editovat data o pojištěncích přímo v registru pacientů přes svou infrastrukturu a navíc bude zároveň propojen přes informační systém základních registrů s registrem obyvatel.

Aby všechny tyto i další činnosti bylo možné naplnit, je nutné vytvořit integrované datové rozhraní resortu (IDRR). Jde o ambiciózní projekt pod záštitou Ústavu zdravotnických služeb a statistiky (ÚZIS), který má vytvořit jednotnou komunikační platformu mezi státem, pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními. Jeho součástí bude také například index zdravotnické dokumentace. Milan Blaha, zástupce ředitele IT v ÚZIS, v tomto řešení vidí jasné výhody: „V ideálním světě to bude fungovat tak, že lékař vypracuje a podepíše ve svém informačním systému propouštěcí zprávu, ona se automaticky zaindexuje do centrálního registru, že vznikla. Lékař se o nic nestará, jen o vystavení zprávy jako doposud a její podepsání.“ Uvedená indexace se ale bude týkat jen vybraných typů zpráv.

Pilotní projekty digitalizace zdravotnictví v rámci IROP

České zdravotnictví zatím v oblasti elektronizace v mezinárodním srovnání propadá. Využití chytrých technologií ve zdravotnictví je jednoznačný trend, zatím se ale převážně odehrává na individuální úrovni – vznikají jednotlivé zajímavé aplikace, lidé využívají chytré přístroje pro sledování svého zdravotního stavu. Koncepční rozvoj elektronizace zdravotnictví má za cíl projekt eHealth v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), jehož první pilotní projekty již běží v jednotlivých krajích.

eHealth je moderní koncept využívající informační a komunikační technologie k podpoře prevence, diagnostiky, léčby i veřejného zdraví a zdravého životního stylu. Zahrnuje tedy několik rovin, v současné době je primárním cílem zajistit efektivní předávání informací mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními nebo například záchrannou službou a nemocnicí.

Situace je v současné době taková, že nedochází k žádné elektronické komunikaci mezi nemocnicemi a zdravotnickou záchrannou službou. Ta je však plně vybavena tablety a tiskárnami přímo ve výjezdových vozidlech i ve vrtulnících. Ve chvíli, kdy sanitka přiváží pacienta do nemocnice, musí lékař do tabletu zaznamenat veškeré potřebné údaje k tomu, aby při předání pacienta předal také vytištěnou a podepsanou lékařskou zprávu, kterou si přebírá nemocnice. Logickým cílem je tedy stav, kdy lékař v sanitce napíše lékařskou zprávu a uloží ji do centra, odkud se automaticky přenese v elektronické podobě do informačního systému dané nemocnice. Nemocnice tak bude mít tuto zprávu přístupnou stejně jako všechny ostatní (např. ambulantní, laboratorní) zprávy o daném pacientovi. Sníží se tak byrokratická zátěž, ale především možnost pochybení a lékaři budou mít okamžitě k dispozici důležité informace.

„Evropská unie podporuje rozvoj elektronického zdravotnictví mimo jiné v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), kde přispívá částkou 239 mil. Kč. V první řadě jde o vybudování základní resortní infrastruktury,“ říká Helena Miškovičová, ředitelka Sekce administrace programů IROP Centra pro regionální rozvoj ČR a dodává: „Pilotní projekty v současné době běží ve dvou krajích. V Jihomoravském kraji se jedná o vybudování nového systému pro výměnu zdravotnické dokumentace. V Praze pak o projekt Informačního a datového resortního rozhraní a také projekt IRIS, systém integrované psychiatrické péče.“

DASTA bude v budoucnu nahrazena

S tím souvisí také standardizace v oblasti zdravotnictví. A to nejen v komunikačních protokolech mezi jednotlivými subjekty na národní i nadnárodní úrovni, ale i například ve zdravotnické dokumentaci. V ČR je nejpoužívanějším protokolem pro komunikaci mezi informačními systémy nemocnic protokol DASTA, který je ale čistě národním standardem a může být komplikací pro komunikaci se zahraničím. V budoucnu by protokol DASTA měly nahradit profily IHE založené na protokolu HL7 (Health Level 7 z roku 1987). O standardizaci elektronické zdravotnické dokumentace (eZD) se stará Národní centrum elektronického zdravotnictví, konkrétně Národní centrum medicínských klasifikací a nomenklatury, které je garantem standardizace a je jednou z hlavních priorit věcného záměru zákona. Tato standardizace se netýká jen názvosloví pro zdravotnickou dokumentaci, ale i způsobů komunikace a předávání eZD, a definuje tedy soustavy používaných jednotek, pojmy, kódy, formáty, protokoly a rozhraní a umožňuje tak propojování různých zařízení, komunikačních a informačních systémů.

Stejně tak bude autoritou, která bude vydávat standardy, vč. dálkového přístupu a metadat, koordinovat standardizaci jak na národní, tak mezinárodní úrovni a zároveň vykonávat dohled (za spolupráce s dalšími certifikačními autoritami) a ověřovat shodu softwarových produktů se standardy a ty zveřejňovat v seznamu. Využívat jej budou také externí výrobci a dodavatelé softwaru, či subjekty, které se identifikují jako SDO (organizace vytvářející standardy – Standard Development Organisation). Tato aktivita je velmi důležitá, protože se aktuálně Národní centrum elektronického zdravotnictví potýká s mnoha problémy, jako je nekoordinované zveřejňování standardů jednotlivými subjekty SDO, nejasnost původu standardu (u standardu není uveden zdroj) nebo neexistence centrální terminologie.

eHealth využije pokročilé IT prvky

I přes uvedené úkoly můžeme říct, že zavádění Národní strategie elektronického zdravotnictví postupuje, a to i přes to (pomineme-li již zmíněnou neexistující jednotnou infrastrukturu pro vytvoření komunikace a důvěry v eHealth), že jej provází mnoho otázek. Martin Zeman, ředitel NCeZ, na setkání s SDO a dodavateli IT konaném v listopadu loňského roku poukázal i na kriticky nedostatečné personální zajištění a velmi pomalý náběh legislativní podpory. I přesto všechno na letošní konferenci Digitální medicíny „Future is Now“ zněla jeho slova velice pozitivně, když jednak zhodnocoval úspěšně zajištěné projekty a zároveň odhaloval svou vizi budoucnosti digitální medicíny, jako je nástup umělé inteligence, praktickou aplikaci modelů sdílených záznamů či využití technologie BlockChain a oblasti big data. Jeho vize je optimistická i v přechodu od vyplňování bílých míst na architektuře národního systému elektronického zdravotnictví k rozvoji digitálních služeb a skrz ně k přechodu k podpoře zdraví a prevenci nemocí. Nezbývá tedy než doufat, že se tyto vize v blízkém čase naplní.

Zuzana Jakubová Zuzana Jakubová
Autorka článku je ředitelkou divize HealthCare & FEIS v ARBES Technologies.

Kalendář akcí
Konference - Semináře - Školení
Časopis IT Systems/Speciál
Aktuální číslo časopisu IT Systems Aktuální číslo časopisu příloha #1
Archív časopisu IT Systems
IT Systems 7-8 IT Systems 6 IT Systems 5 IT Systems 4
Archív časopisu IT Systems Special
Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1