fb
IT Systems 1-2/2020 Trendy ICT Logistika 10. 3. 2020 6:00

Trendy v oblasti řízení skladů

KODYSPohled na fungování skladu se postupně proměňuje, což souvisí s řadou faktorů, jako je růst ekonomiky, vývoj nezaměstnanosti, příchod nových generací „tech-friendly“ pracovníků, nebo dostupností technologií a jejich vývojem. Dříve převládal názor na sklad jako na nutné zlo, které firmě v podstatě jen generuje náklady a je třeba optimalizovat jeho chod především z tohoto pohledu. Nyní je situace výrazně lepší a sklad je vnímán jako jedno z důležitých míst, kde výrobce i distributor získává konkurenční výhodu, pomáhá mu držet dobré jméno firmy a je stěžejní pro jeho podnikání. Na druhou stranu z toho plyne, že jsou na sklad kladeny vysoké nároky z mnoha pohledů. Je nutné, aby dynamicky reagoval na změny ve výrobě, podporoval flexibilitu co do skladování různého sortimentu. A je vyžadováno, aby se dokázal přizpůsobit změnám skladovacích strategií a umožňoval podporu různým distribučním kanálům.

Jedním z důležitých vnějších vlivů a tlaků na modernizaci skladu je extrémně nízká nezaměstnanost. Dnešní situace velmi znesnadňuje najímání nových pracovníků a sklad není žádnou výjimkou. Práce s moderním skladovým systémem využívajícím aktuální technologie tak může být i jedním z motivačních faktorů, proč nastoupit na pozici pracovníka skladu právě k dané firmě. S nízkou nezaměstnaností souvisí i tlak na efektivitu skladových procesů a postupné zavádění automatizace, která dokáže zajistit úsporu lidských zdrojů. Jde například o dopravníkové a třídicí tratě, automatizované skladovací věže a dále i řadu mobilních technologií, které automatizují skladové procesy a umožní přijmout, připravit, zabalit a vydat více zboží při stejném počtu pracovníků skladu, a přitom neinvestovat desítky milionů do plně automatizovaného řešení. Moderní Warehouse management systémy je možné napojit nejen na nadřízený ERP systém, ale i na další řešení a technologie, jako jsou moduly pro podporu expedice, řízení dopravy a uvnitř skladu pak technologie pro měření rozměrů, automatizované baličky a aplikátory etiket.

V oblasti mobilních technologií se ve skladech používá kromě terminálů se snímačem čárového kódu i technologie „pick-by-voice“. Není vhodná úplně do každého skladu, ale tam, kde ano, snižuje chybovost a zvyšuje produktivitu práce. Navíc poskytuje komfortní ovládání i pro agenturní pracovníky, kteří nehovoří českým jazykem. Zjednodušeně si můžeme představit fungování hlasového řešení ve skladu jako práci dvojic skladníků. Jeden pracovník manipuluje se zbožím a druhý mu k tomu dává povely, kontroluje, zda je na správné lokaci, bere správné zboží a přitom mu poskytuje volné ruce a volné oči pro práci. Druhého pracovníka ovšem nahrazuje hlasový systém, který generuje hlasové instrukce a rozpoznává hlasové povely obsluhy. Ve chvíli, kdy pracovník není vyrušován displejem mobilního terminálu, přirozeně dělá méně chyb a nezdržuje se odkládáním tohoto zařízení. Typickým problémem pro tuto technologii jsou sklady, kde je jediná priorita dostat co nejvíce zboží na co nejmenší plochu skladu. Ale v takových skladech se jakákoliv optimalizace hledá jen velmi obtížně. Pokud je potřeba hlasový proces doplnit i o snímání čárového kódu, je to možné. Hlasové terminály mohou být vybaveny integrovaným snímačem čárového kódu, nebo je k nim možné připojit i bezdrátový snímač (obvykle ve formě malého bluetooth snímače na prst).

I přes neustálý rozvoj skladových systémů platí, že základem efektivního řízeného skladu je automatická identifikace, nejčastěji pak v podobě čárového kódu. Podle dostupných studií stále více než 90 % implementovaných systémů využívá jako metodu identifikace právě čárový kód. A zřejmě tomu tak bude ještě velmi dlouho, a to především s ohledem na poměr přínosů a pořizovacích nákladů na označení, ale i robustnosti vůči vnějším vlivům. V souvislosti se změnou legislativy například v oblasti ochrany léčiv proti padělkům se ve skladové logistice rozšiřuje využití dvoudimenzionálních kódů – Datamatrix, QR, PDF417 a dalších. Mají větší hustotu informace a jsou lépe uzpůsobené vůči fyzickému poškození. Při kódování je totiž využito redundance, a tudíž některé 2d kódy můžeme i z poloviny poškodit, zmačkat či ustřihnout, a kód je stále čitelný. Dvoudimenzionální kódy navíc mají dostatečnou kapacitu pro uchování informace o produktu, jeho exspiraci, výrobci a sériovému číslu. Ve specifických případech nachází uplatnění i technologie radiofrekvenční identifikace. Nejčastěji se jedná o označení odolných obalů, které kolují v uzavřeném oběhu (například plastové přepravky). RFID technologie se používá i pro téměř bezobslužnou kontrolu expedice. Nicméně vždy je nasnadě otázka, jaké jsou pořizovací i provozní náklady. Často lze ale podobného efektu dosáhnout i s využitím stacionárních kamerových systémů na bázi čtení čárových kódů bez použití násobně dražší RFID tagů.

Mobilní terminály nejen ve skladu postupně opouštějí mobilní verze OS Microsoft Windows a přechází na Android OS. S tím souvisí i častější využívání webového klienta a ovládání nejen pomocí fyzické klávesnice, ale stále více i prostřednictvím dotykového displeje. Výrobci se snaží vylepšit ergonomii zařízení, aby méně překážela v ruce, případně byla přímo uchycena na ruku. Malý snímač čárového kódu se v takovém případě připojuje pomocí kabelu nebo prostřednictvím bluetooth a je uchycen na prst operátora.

V souvislosti s obtížným hledáním nových pracovníků do skladu a neustálým tlakem na zvyšování efektivity skladových procesů se zvyšuje poptávka po hardwarových automatizačních prvcích v podobě dopravníků, třídicích tratí a karuselů. Automatizované sklady přináší skvělé řešení z pohledu rychlosti vychystání zboží, a navíc poskytuje úsporu lidských sil. Nevýhodou ale bývá svázanost chodu s navrženou dispozicí skladu a komplikovanější reakce na změny, navíc investice do takových řešení bývá extrémně náročná a zdaleka ne vždy se dokáže v akceptovatelném počtu let vrátit.

Zajímavou možnost do budoucna skýtají autonomní robotické nosiče, které dokážou převážet palety se zbožím bez lidské obsluhy, a celá řada jiných bezobslužných systémů, například ve formě autonomních vláčků zavážejících po pravidelné trase zboží na výrobní linky. Taková řešení obvykle neznamenají jen dokoupit moderní technologii, ale i naimplementovat WCS řešení a uzpůsobit takovému provozu i dispozice budov.

Dalším zajímavým faktorem je dostupnost velkého objemu statistických dat o fungování skladu a toku zboží. Svoje místo tak nachází pokročilé Business Intelligence nástroje, které usnadňují měřit práci jednotlivých pracovníků skladu, sledovat a měnit chod skladu a komplexně měnit intralogistiku v důsledku řady vlivů a predikovat potřebné změny v dostatečném předstihu. Zdaleka už nejde jen o sezonní vlivy. To nejobtížnější není vyvodit závěry, ale následně navržené změny aplikovat. Ne každé WMS řešení je dostatečně flexibilní a disponuje připravenou a otestovanou funkčností. Obtížné je to především pro systémy vyvíjené na zakázku, případně pro řešení vzniklá jako nadstavba ERP systému, která nejsou tak rozšířená a nemají připravenou funkčnost plynoucí z dlouholetého vývoje a reflektující na požadavky stovek či tisíců různých zákazníků.

Přehled o materiálových tocích skladem i o pohybu pracovníků a skladové techniky pomáhají přinést i Real Time Location Systémy. U RTLS systémů se může jednat o přesnost od desítek centimetrů po desítky metrů. Sklad je obvykle nutné pokrýt poměrně hustou sítí vysílačů. Lze využít i klasické wifi, ale přesnost je v tomto případně podstatně horší a jedná se pak spíše o systémy odhadující přibližnou polohu. RTLS řešení mohou využívat od zmiňované wifi triangulace, přes bluetooth a aktivní RFID, ultra-wide-band technologii, Zigbee až po řešení na bázi infračerveného světla nebo ultrazvuku. Jedním z důvodů využití RTLS technologie ve skladu může být i zvýšení bezpečnosti pohybu osob a manipulačních technologií, ale obvykle se ve skladech nasazuje pro získání dokonalého přehledu o pohybu předmětů v prostoru v reálném čase za účelem optimalizace rozmístění zboží a změn v skladových procesech.

Z pohledu IT infrastruktury se začínají skladové systémy nasazovat i v cloudu. Umožňuje to především zvýšení kvality datových přenosů a dostupnost cloudových služeb. Je to velmi oblíbený způsob nasazení u menších firem, které nemají vybudované IT oddělení, a tudíž hostovaný, z pohledu zákazníka bezúdržbový provoz serveru velmi vítají.

Často se též mluví o praktickém využití rozšířené reality v oblasti skladových systémů. Může se jednat o chytré brýle, nebo interaktivní rukavice usnadňující manipulaci. Zatím se ale jedná, až na výjimky, spíše jen o pilotní testování či PR projekty. Jejich hlavním účelem je tak vyzkoušet si technologii v reálném prostředí, či zvýšit publicitu dané firmě. Podobné je to většinou i s využitím dronů pro inventarizaci zboží ve skladech.

Více na www.kodys.cz.

Ing. Luboš Doležal Ing. Luboš Doležal
Autor článku je obchodním ředitelem společnosti KODYS. Automatickou identifikací a řízením skladů se zabývá již od roku 2003 a od roku 2004 je členem Pracovní skupiny RFID-EPC při GS1 Czech Republic.

Kalendář akcí
Konference - Semináře - Školení
Časopis IT Systems/Speciál
Aktuální číslo časopisu IT Systems Aktuální číslo časopisu příloha #1
Archív časopisu IT Systems
IT Systems 1-2 IT Systems 12 IT Systems 11 IT Systems 10
Archív časopisu IT Systems Special
Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1