Technologie rozšířené reality pomůže zvýšit produktivitu nejen v prostředí skladů
Automatizace a průmysloví roboti by měli již v blízké budoucnosti nahradit lidskou práci v podstatně větší míře, než je tomu dnes. Tato stále rozšířenější představa analytiků ale nemusí být zdaleka tak přímočará. A nic na tom nemění ani odhady společnosti McKinsey, která tvrdí, že pomocí stávajících technologií lze automatizovat až 45 procent úkonů zajišťovaných lidskými zdroji. Všechny tyto prognózy totiž ignorují skutečnost, že schopnosti robotů jsou v mnoha oblastech stále velmi omezené a pro využití v komplikovanějších prostředích nedostatečné. Přecenění robotů a naopak podcenění významu lidských zdrojů nedávno přiznal jako jednu z hlavních chyb i Elon Musk, šéf společnosti Tesla.
Například sklady – běžně zahrnují nekonečné řady polic, na kterých může být mnoho předmětů různorodých velikostí a tvarů. Pokud jsou jejich podoba a rozměry předvídatelné, fungují roboti vcelku dobře. Situace se nicméně dramaticky změní ve chvíli, kdy je takřka každý předmět jiný, velikostí nebo tvarově. Tehdy flexibilita, přesnost i rychlost robotů značně klesá a lidská síla je mnohem efektivnější. A ta je tak za těchto okolností stále nenahraditelná. Jinými slovy, firmy musí pochopitelně i nadále využívat „tradiční pracovníky“ a ne hned bezhlavě vše robotizovat. V běžném světě ale nic není černobílé a stejně jako v dalších oblastech i zde může být nejlepší zlatá střední cesta.
Rozšířená realita
Jedním z řešení kombinujících výhody obou světů je tzv. rozšířená realita – Augmented Reality, AR. Tedy technologie, která umožňuje promítat vytvořené objekty do obrazu reálného světa, obvykle pak pomocí speciálních zařízení označovaných jako náhlavní displeje (Head Mounted Display, HMD). Patří sem digitální brýle, speciální helmy apod., velmi často pak doplněné o technologie snímání obrazu a pohybu. Využít se dají speciality s poloprůhlednými displeji i běžné počítače či mobilní telefony.
Podle průzkumu německého svazu digitálních technologií BITKOM bude trh hardwarového vybavení pro rozšířenou, smíšenou a virtuální realitu generovat do roku 2020 příjmy ve výši 88 milionů eur. A pro související řešení, zahrnující implementaci, aktualizace a nové verze, by mohla být tato hodnota dokonce mnohonásobně vyšší – více než 750 milionů eur. Svým způsobem jde o překvapení, protože u uvedených technologií zatím nedošlo k zásadnímu průlomu ve spotřebitelském ani průmyslovém prostředí (určitou, i když nijak přesvědčivou výjimkou je využívání rozšířené reality v podnikových mobilních zařízeních).
Vraťme se ale do prostředí skladů a představme si následující – a nutno říci typický – scénář: skladník musí procházet bludištěm policového systému, kde jsou jednotlivé skladové položky seřazené podle jasných algoritmů. Když skladník hledá něco konkrétního, musí získat informaci, kde daný předmět najde, a po jeho nalezení zkontrolovat, že jde skutečně o předmět jeho zájmu – tuto kontrolu musí mnohdy provádět vůči papírově vedené dokumentaci.
Najít nejkratší trasu je zpočátku velmi náročný úkol, na orientaci v prostoru i časově. V průběhu jeho plnění obvykle skladníka zdržuje ověřování, že jde správným směrem, ať již na mobilním zařízení, nebo pohledem do papírových map či plánků. Již v tento okamžik může rozšířená realita výrazně pomoci, stačí použít optický navigační systém, díky kterému bude mít skladník neustále před očima přesnou cestu k přesunu z bodu A do bodu B. Současně navíc doplněnou o seznam úkonů, které musí provést. Jasné přínosy a zvýšení efektivity, ale bohužel ne vždy. Zejména zkušení skladníci vykonávají svoji práci rychleji tehdy, pokud mají k dispozici textové informace místo vizuálních podkladů v náhlavním displeji, které je rozptylují. Řešením je možnost flexibilního přepínání mezi textem a obrazem.
Rozšířená realita eliminuje i potřebu rozsáhlého zaškolování, protože ve své podstatě funguje také jako virtuální průvodce. Každý krok lze dokonce kombinovat se zvukovými pokyny a celkově má skladník doslova volné ruce. A výsledkem je – podstatně vyšší produktivita.
Nejen sklady
Rozsah využití rozšířené reality není omezený pouze na problematiku skladů a výrazně může pomoci v řadě dalších odvětví, jak dokazují i následující příklady.
Logistika
Zařízení HMD v kombinaci se systémem senzorů a kamer umožňují optimalizovat naložení návěsu – pracovníci okamžitě vidí nejvhodnější místo k nakládce a mají tak automaticky k dispozici informace, které umožňují co nejefektivnější rozložení nákladu a zvyšují jejich produktivitu.
Zákaznický servis a práce v terénu
Servisním technikům v terénu, výrobě nebo na dílnách mohou zařízení HMD zobrazit přesné plány, popisy či servisní postupy u strojů, které aktuálně využívají. Tento přístup výrazně eliminuje potřebu náročných tréninků a školení nových pracovníků, snižuje chybovost a zvyšuje výkonnost. Díky možnosti komunikace a přenosu živého obrazu může rozšířená realita pomoci i se situacemi, kdy potřebuje technik konzultaci se zkušenějším kolegou – ten ho může virtuálně navádět a poskytnout přesný obrazový postup.
Pořádání akcí
Bezpečnostní pracovníci na festivalech nebo jiných velkých akcích mohou používat rozšířenou realitu pro sledování míst s vysokou koncentrací návštěvníků a identifikovat tak kritické lokality. Navíc díky systému pro určování polohy mají přesné informace o tom, kde se aktuálně nachází jejich kolegové, a mohou tak rychleji reagovat na potenciální hrozby.
Zdravotní péče
V oblasti zdravotní péče může rozšířená realita pomáhat například chirurgům při vysoce rizikových a obtížných operacích, které vyžadují přesné provedení v malém měřítku. Chirurg může sledovat životně důležité funkce pacienta na displeji a vidět živé obrazy přenášené kamerou umístěnou například ve střevech pacienta. Aniž by musel otáčet hlavou k místu, kde se dříve nacházela obrazovka.
Datové brýle použili při takové operaci – odstranění nádoru z dutiny břišní – poprvé chirurgové ve Fakultní nemocnici v Indianě, a to již v roce 2014. Díky zařízení ovládanému řečí měli během celé operace volné ruce a byli schopni přistupovat k důležitým údajům o pacientech prostřednictvím zobrazení snímků z magnetické rezonance a rentgenových snímků. Po celou dobu ale nemuseli spustit oči z operovaného orgánu.
Důležitá je ergonomie
Aby byly digitální brýle a další HMD zařízení pohodlné při nošení, musí být jejich design skutečně ergonomický. Současně musí být vybaveny lehkou, ale výkonnou baterií, která vydrží napájet takové zařízení po dobu i několika hodin. Důležité je také snadné zajištění hygienických podmínek včetně čištění – stejné HMD zařízení může nosit více pracovníků, což je problémem zejména v lékařském prostředí. Podstatou úspěchu je i snadné propojení s backendovými systémy, které jsou tím správným vykonavatelem aplikační logiky a zpracování dostupných dat.
Jakmile vývojoví pracovníci zabývající se technologiemi pro rozšířenou realitu všechny tyto výzvy vyřeší, tak se přímo i nepřímo postarají o výrazné zvýšení efektivity, bezpečnosti, návratnosti investic a spokojenosti zákazníků v mnoha různých odvětvích.
Robotizace se nebojme
Stejně jako technologie pro rozšířenou realitu se i roboti stále více stávají základním prvkem výrobních operací v celé řadě oblastí. Tito roboti ale nejsou alternativou pracovní síly, která je schopna pracovat s rozšířenou realitou – právě naopak, v blízké budoucnosti budou plnit podpůrnou roli zaměstnanců.
Již dnes existuje vysoká míra robotizace ve skladových prostorech, kde tato zařízení slouží jako automatizovaná pomoc skladníků při sběru i ukládce zboží. Roboti jsou také velmi efektivní v oblasti evidence zásob: jsou rychlí, jejich míra chybovosti je nízká a pracují i v rámci nočních směn bez nároku na zvláštní příplatek.
Podobnou podpůrnou roli hrají roboti i v oblasti zdravotnictví, kde pomáhají například již zmíněným chirurgům. Při operacích stroje přenášejí jejich pohyby na pacienty tak, aby řezy i následné šití stehů bylo prováděno s maximální precizností, čímž se minimalizuje ztráta krve a výrazně urychluje proces hojení. Všechna rozhodnutí ovšem činí chirurg, roboti jsou jen mechanickým vykonavatelem jeho pokynů.
Ve všech zmíněných a mnoha neuvedených případech je nutná lidská součinnost a dohled. K úplnému osamostatnění robotů tak, aby prováděli složité pracovní úkoly bez zásahu člověka, je ještě dlouhá cesta.
Autor článku je ředitelem pro průmyslová řešení regionu EMEA, Zebra Technologies.
