fb
IT Systems 7-8/2019 HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů 6. 9. 2019 8:57

Znáte náklady na nábor svých IT expertů?

IT náborS rostoucím nedostatkem lidí na českém trhu práce logicky rostou i náklady spojené s náborem vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, a to jak přímé, tak i nepřímé. Zajímavé je, že i přesto řada společností tyto náklady nezahrnuje do svých plánů, a to proto, že je často ani není schopna plně vyčíslit. Přitom se zpravidla jedná o více než 100 tisíc korun na jediného přijatého uchazeče, v případě IT specialistů či expertů z center výzkumu a vývoje dokonce o mnohem více. Při vyšší fluktuaci mohou tyto náklady negativně ovlivnit i celkový hospodářský výsledek firmy nebo ohrozit její rozvojové plány.

Finanční aspekty náboru zaměstnanců reprezentují náklady na získání zaměstnance, označované zkratkou CPH (Cost Per Hire). Ty zahrnují v podstatě veškeré zdroje spojené s aktivitami vedoucími k získání nového zaměstnance. Zpravidla se jedná o náklady na interní náborový tým, marketing a inzerci, program doporučení, externí dodavatele a čas lidí mimo HR oddělení zapojených do náborového procesu. Podle údajů společnosti Bersin by Deloitte amerického zaměstnavatele stojí nábor nového pracovníka v průměru 4 tisíce dolarů. Ani v ČR se podle našich odhadů náklady na nábor zaměstnanců pod tuto hodnotu obvykle nedostanou, zejména pokud jde o kvalifikované pracovníky. Při náboru v IT segmentu pak podle našich zkušeností tyto náklady oscilují kolem dvojnásobku superhrubé mzdy neboli dvouměsíčního nákladu firmy na daného experta. Pokud tedy bude například softwarový architekt brát kolem 100 tisíc korun hrubého měsíčně, tak by měla firma počítat s náklady na jeho získání kolem 270 tisíc. Zkušený programátor se mzdou 60‒100 tisíc měsíčně bude stát firmu v náborových nákladech zhruba 160‒270 tisíc.

Další náklady jsou pak spojené se zaučením nováčků. Když už je totiž firma schopná lidi najít, musí počítat s tím, že nějakou dobu potrvá, než se zapracují a budou odvádět odpovídající výkon. A jen málo firem skutečně ví, kolik je to stojí. Jde přitom o jednoduchou matematiku: počítat musí nejen s výdaji spojenými s onboardingem a zaškolením, ale i se mzdovými náklady v době počáteční nižší produktivity nového pracovníka. Jistou čáru přes rozpočet pak může přinést jen ukončení pracovního poměru ve zkušební době.

Obtížnou situaci na pracovním trhu v oboru informačních technologií ještě více prohlubuje fluktuace pracovních sil. Průměrná fluktuace se pohybuje kolem 15 %, v některých technologických firmách je však často přes 20 %. Pokud IT firma roste třeba jen o skromných 10 % ročně, tak to při týmu o velikosti 100 lidí znamená nabrat 30 expertů ročně, tedy skoro 3 měsíčně. CPH se tedy dostává do poměrně vysokých částek.

Nedostatek začíná již na školách

IT experti dnes nechybí jen na trhu práce, ale dokonce už ve školních lavicích. V loňském roce například absolvovalo české vysoké školy jen 68 tisíc studentů, což je nejméně od roku 2008. Přitom jen každý dvacátý absolvent je specialista na informační technologie.
S ohledem na demografické faktory, především počty žáků a studentů SŠ, nelze očekávat, že náš pracovní trh v informačních technologiích zachrání v brzké době armáda čerstvých IT absolventů, protože jich je a bude méně než před pár lety. Na středních školách bylo v loňském školním roce přes 421 tisíc studentů, nejméně za posledních 14 let.

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2017 v ČR necelých 186 tisíc lidí, kteří se profesně věnují informačním a komunikačním technologiím. Z toho 88 tisíc bylo manažerů, inženýrů a specialistů a 97 tisíc techniků, mechaniků a opravářů. Přestože pracovníků v obou skupinách každý rok mírně přibývá, představují stále „jen“ 3,6 % ze všech zaměstnaných v ČR. Tato hodnota je na průměru EU. Podobný podíl ICT odborníků mají také v Maďarsku či Slovinsku. Nejvíce jich pak najdeme ve Finsku a Švédsku (6,6 % a 6,3 %), nejméně naopak v Řecku (1,4 %).

Specifikum R&D odborníků

Poptávka po IT specialistech je výrazná ve všech průmyslových odvětvích, výrobní firmy nevyjímaje. Specifickou oblast pak tvoří R&D (výzkum a vývoj) těchto firem. Zaměření zdejších pracovníků se totiž často od klasických IT expertů liší, jde více do hloubky a kombinuje programátorské dovednosti s dalšími disciplínami. Největší hlad v současnosti v R&D je a v nejbližší budoucnosti i bude po specialistech na Internet věcí (IoT), umělou inteligenci (AI) a Smart technologie. Poptávka roste i po lidech se znalostmi hardwaru a embedded programování.

Podle posledního průzkumu asociace ABSL působí v R&D centrech v ČR již 14 000 lidí. My odhadujeme, že aktuálně v českém R&D chybí 4 000 programátorů, celá řada vývojových projektů firem působících v odvětvích, jako je například strojírenství, automobilový průmysl či elektrotechnika, je proto v ohrožení. Pomoci by mohli experti ze zahraničí i specializované firmy dodávající expertní vývojové týmy na klíč.

Jak se vyrovnat s nedostatkem lidí v R&D?

Variant, jak čelit nedostatku lidí, je více. R&D centra si mohou na dílčí úseky vývoje najít subdodavatele nebo dané oblasti řešit formou outsourcingu. Pokud však chtějí uchovat vývoj pod vlastní střechou, musí se poohlédnout po expertech ze zahraničí. Západní Evropa ovšem v tomto ohledu moc nepomůže, zde jsou odborníci tohoto typu snad ještě více nedostatkoví než u nás. I proto se naše firma zaměřila na Rusko, protože ruské technické školy dlouhodobě platí za špičkové vzdělávací instituce, které produkují vysoce kvalifikované odborníky.

Další alternativou, která se začíná na českém trhu prosazovat, je služba specializovaných firem, které dokážou postavit kvalitní a kompletní vývojový tým na zakázku. Dodavatel musí v takovém případě velmi dobře chápat potřeby a krátkodobé i dlouhodobé cíle vývojového centra, jen tak dokáže postavit tým s potřebnými kompetencemi. Sestavený tým pak pracuje na projektu u zadavatele stejně jako jeho kmenoví zaměstnanci.

Rozšířený mýtus, že většina pracovníků musí být interními zaměstnanci, přitom dávno neplatí. Naopak, v případě zajištění týmu expertní firmou se R&D centrum může spolehnout na to, že mu vývojový tým bude fungovat, a nemusí se obávat nečekaného odchodu pracovníků. Dodavatel mu totiž ručí za funkční tým smlouvou. Po ukončení vývojového projektu, jehož délka se typicky počítá na stovky dnů, může tým pokračovat u zadavatele na dalších úkolech, nebo je postupně převeden k jinému zákazníkovi.

Illya Pavlov Illya Pavlov
Autor článku je ředitelem společnosti Acamar, která dodává kompletní vývojové týmy na zakázku.

Kalendář akcí
Konference - Semináře - Školení
Časopis IT Systems/Speciál
Aktuální číslo časopisu IT Systems Aktuální číslo časopisu příloha #1
Archív časopisu IT Systems
IT Systems 9 IT Systems 7-8 IT Systems 6 IT Systems 5
Archív časopisu IT Systems Special
Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1