Když data nedávají smysl, nedává smysl ani byznys
Zatímco v minulém vydání IT Systems jsme se věnovali digitalizaci ve výrobě, logistice, retailu a e-commerce, tentokrát jsme se zaměřili na využití IT ve veřejném sektoru, zdravotnictví a ve světě financí. Tato regulovaná odvětví představují specifické prostředí nejen ve vztahu k IT. Přesto i pro ně platí, že digitalizace zásadním způsobem ovlivňuje jejich fungování a klíčové procesy.
Příkladem může být článek, ve kterém Ivona Ftačníková popisuje plánování směn ve zdravotnictví pomocí specializovaného systému ShiftMaster, který dokáže optimálně skloubit realitu oddělení, zákonné limity a potřebu stabilního směnového provozu.
Rostoucí závislost na IT ovšem přináší také nutnost zajistit, že digitální prostředí bude bezpečné a spolehlivé, což platí i pro školy. Mohlo by se zdát, že digitální svět nabízí útočníkům zajímavější cíle, než jsou školy. Jenže realitou je, že vzdělávací instituce čelí digitálním hrozbám čím dál častěji. Jak jim čelit? Simona Janíčková ze společnosti Anafra doporučuje začít auditem IT.
Stejný výchozí krok doporučuje ve svém článku i Michal Štusák z ComSource, který se ve svém článku věnuje neutěšenému stavu kybernetické bezpečnosti v českých zdravotnických zařízeních. Uvádí, že v průměru je u nich zajištěna pouze asi třetina toho, co vyžaduje nový zákon.
Problémům, které provází rozvoj digitalizace ve světě financí, se ve svém článku věnuje Petr Žáček ze společnosti Ataccama. Uvádí pět nejčastějších provozních problémů spojených s kvalitou dat a přidává i doporučení, jak je řešit. Kvalitě dat ve světě financí se věnuje i Martin Máka z Dateio. Kvalita platebních dat je podle něj klíčem k real-time personalizaci v bankovních aplikacích.
Výzvám, které řeší společnosti z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, ale i telekomunikací a veřejné správy, velmi dobře rozumí společnost SOFTEC. Vždyť se jim věnuje už 35 let a zakládá si na dlouhodobém partnerství se zákazníky. Alexander Paál, CEO české pobočky SOFTECu, říká, že jeho základem je vzájemná důvěra a porozumění.
Výrazným tématem je opět AI, které se věnuje například David Strejc, když popisuje nejčastější příčiny, proč AI projekty selhávají, a uvádí doporučení, jak se jim vyhnout.
David Kazda z Algotechu ve svém článku popisuje změnu role člověka v podnikových procesech. V éře AI už člověk není vykonavatelem, ale stává se koordinátorem. Ve schopnosti lidí přijmout tuto novou roli je hlavní předpoklad úspěšného využití AI.
Ondřej Fatka, spoluzakladatel platformy Perselio, se věnuje problematice relevance a správnosti výstupů AI, což jsou často zaměňované a podceňované pojmy. Špatná odpověď AI přitom může mít právní, regulatorní i reputační důsledky. Podnikové AI proto potřebuje víc než jen chytrý model. Potřebuje aktivně řídit, co AI smí odpovědět, na základě čeho, komu a za jakých podmínek, tedy answer governance.
Patrik Horný ze Stratoxu se zamýšlí nad AI v kontextu digitální suverenity. Upozorňuje, že AI může být nová vrstva závislosti. Základem suverenity je podle něj přístup „Embedded AI“.
Na závěr bych chtěl ještě upozornit na článek z rubriky IT právo, ve kterém Ondřej Durďák vysvětluje principy datové suverenity a specifické požadavky na IT ve vybraných odvětvích.
Chcete se dozvědět více? Tak neváhejte a pusťte se do čtení nového vydání IT Systems.
