fb
IT Systems 10/2018 Business Intelligence 22. 11. 2018 9:42

Digitální strategie v éře blockchainu a umělé inteligence

PwCAčkoliv jsou moderní technologie stále poměrně často obestřeny mlhou nejasností, společnosti, které se považují za leadery trhu, si začínají uvědomovat, jak široké jsou možnosti jejich využití a že zůstat pozadu v jejich implementaci je může stát i tržní postavení. Díky tomuto sebeuvědomění a pragmatickému smýšlení se proto i technologie, jakou je blockchain, stává jedním z témat, které se v takových společnostech probírá na setkáních nejvyšších představitelů společností řešících dlouhodobé vize a strategie firmy. Tento článek umožní nahlédnout pod pokličku těchto firemních strategií a pojedná o tom, proč by právě blockchain měl také být jejich nedílnou součástí.

Vize a strategie

„Vize bez akce je pouhé snění. Akce bez vize jen plyne časem. Vize spolu s akcí dokáže změnit svět.“
Joel A. Barker

Obecně je strategický management proces určení vize a cílů společnosti a rozvíjení plánů, které jsou určeny k dosažení těchto cílů. Další funkcí strategického managementu je přidělování prostředků k provádění plánů, projektů a programů k naplnění těchto cílů. Strategický management se tedy snaží koordinovat a integrovat aktivity různých oddělení společnosti s cílem dosáhnout dlouhodobých organizačních cílů.

Jde zároveň o nejvyšší formu manažerské aktivity. Strategie jsou typicky utvářeny v rámci nejvyššího managementu společnosti, zodpovídá za ně ředitel společnosti a naplňuje je management jednotlivých oddělení společnosti, kterých se daná strategie týká.

V posledních letech jsme svědky velmi rychlého vývoje nových technologií. Zatímco internetu to od jeho vzniku k masovému využití trvalo několik desetiletí, stejně jako televizorům nebo rádiím, v posledních letech jsme svědky až dramaticky rychlého vývoje nových technologií z nuly až ke hvězdám během pouhých pár let. Za vzor této změny můžeme považovat například sociální sítě. Třeba Facebook vznikl v roce 2004 a už za pouhých šest let ho používalo téměř 700 milionů lidí na všech kontinentech. Dalším příkladem může být blockchain, který sice vznikl v roce 2009 a do roku 2013 o něm vědělo pouze pár geeků, ale v tomto roce se tato technologie dostala i do povědomí široké veřejnosti. Hlavním důvodem byl rychlý růst ceny kryptoměny bitcoin, která je prvním praktickým případem užití blockchainu. Díky tomuto zájmu se začaly objevovat další a další případy využití, nejprve v podobě jiných kryptoměn, posléze se s touto technologií začalo experimentovat i v souvislosti s firemním využitím. Od té doby uplynulo teprve pět let a blockchain se již dnes považuje za jednu z technologií, které mohou změnit status quo dnešního korporátního světa.

Bohužel při současné rychlosti vývoje nových technologií je pro společnosti velmi složité zvolit správnou digitální strategii implementace těchto technologií. Nemůžeme říci, že se společnosti v dřívějších dobách nesetkávaly s disruptivními technologiemi, ale oproti dnešní době, kdy se nová „must-have“ technologie objeví každých pár let, byla schopnost přizpůsobit svoji strategii tempu vývoje mnohem jednodušší. U dnešních společností vidíme, že mají problém nastavit dlouhodobou strategii tak, aby se dala efektivně a reálně naplňovat. Firmy si obecně musí vhodně zvolit, jak se na trhu chtějí profilovat, a to pro každou jednotlivou technologii. Velmi také záleží, v jakém oboru se daná společnost pohybuje, ale nedá se říci, že by nějaké obory byly více odolné proti implementaci nových technologií než jiné. Správná otázka, kterou si společnosti musí položit, je, jaké technologie jsou pro jejich odvětví relevantnější než ostatní.

Obecně je digitalizace proces přeměny fyzických informací do jejich digitální podoby. Ovšem dnes už není tou nejdůležitější strategií digitalizace, jako tomu bylo ještě před pár lety, v dnešní době to je strategie, jak dokázat efektivně pracovat s již digitalizovanými informacemi. A zde vidíme obrovský rozdíl mezi společnostmi, které dokážou efektivně řídit své strategie pro digitální svět, a těmi ostatními, kterých je bohužel valná většina. Pro ty, kdo jsou v tomto ohledu pozadu, by to ale měl být opravdu hlasitý budíček, protože i leader trhu může během pár let přijít o své výhradní tržní postavení. V historii jsme byli svědky pádů několika obřích korporací, které se nedokázaly přizpůsobit rychlosti změn na trhu a u nichž si nikdo nedokázal představit, že o své výsostné postavení někdy přijdou.

Společnosti si musí uvědomit, že dnešní digitální strategie není cesta, kde udělají jeden krok a jsou v cíli. Dnes, kvůli již zmíněné obrovské rychlosti ve vývoji technologií, musí firmy počítat s tím, že jejich digitální strategie bude mít několik desítek kroků, které na sebe budou kontinuálně navazovat. Musí se pak také smířit s tím, že hned od začátku nebudou moci všechny kroky přesně definovat. Musí definovat takový počet, u kterého jsou si jisté, že se dá racionálně naplnit, než se digitální svět opět posune o krok dál. Můžou například specifikovat pouze první tři kroky z celkových dvaceti, ale pokaždé, když společnost udělá kroky dva, uvidí opět na další tři dopředu. A takto musí postupovat až do posledního kroku.

Blockchain v digitální strategii

V předchozích odstavcích jsme hovořili o digitálních strategiích obecně, nehledě na technologii, ale nyní bychom se zaměřili na jednu konkrétní, a to na technologii blockchain.

Blockchain již bezpochyby patří mezi největší disruptory současných systémů, spolu s umělou inteligencí, internetem věcí nebo virtuální a rozšířenou realitou. Na rozdíl od IoT nebo virtuální reality, kde si lidé mohou přínos dané technologie takzvaně fyzicky osahat, je blockchain technologie, která běží na pozadí a je poměrně složité si její využití a přínos představit. Další rozdíl oproti zmíněným technologiím je ten, že využití blockchainu je generické. Všechny zmíněné technologie potřebují ke správnému fungování extrémní množství dat, ale kde tato data budou uložena a jak budou spravována, tyto technologie neřeší. Je to právě technologie, jako je blockchain, která slouží ke správě dat a informací a dokáže s nimi efektivně nakládat. Díky své generičnosti je blockchain použitelný téměř ve všech odvětvích a zasáhne mnoho obchodních modelů a procesů. Společnosti si proto musí uvědomit, že disrupce pomocí blockchainu se nejspíše bude týkat i jich, a dle toho stanovit vhodnou strategii, jak se na tuto technologii připravit a co pro ně může znamenat její zavedení konkurentem.

Obecným přístupem při implementaci blockchainu je začít s malým projektem, obvykle vytvořením proof of concept, na kterém daná společnost pochopí, jak tato technologie funguje, a dále její využití škálovat směrem nahoru. To samé platí i pro digitální strategie. Prvním krokem, který by měla strategie obsahovat, je zvolení relevantních osob, které se naučí blockchain chápat a budou znát jeho pozitiva i negativa. Tito takzvaní ambasadoři jsou pak zodpovědní za hodnocení přínosu blockchainu do různých obchodních procesů dané společnosti. Další kroky by se již měly týkat rychlosti samotné implementace. Dá se říci se, že využití blockchainu se bude rozšiřovat s tím, jak se bude tento databázový systém technologicky vyvíjet. Zatímco dnes vidíme, že se blockchain využívá spíše k digitalizaci analogových činností, do budoucna je jeho potenciál mnohem širší. V nejbližším výhledu se tato technologie začne běžně používat k takzvanému tokenizování fyzických věcí, jako jsou diamanty, umělecké obrazy nebo nemovitosti. Tokenizování je proces, při kterém se u fyzické věci vytvoří její digitální kopie. Představit si to lze na příkladu uměleckého díla v hodnotě 100 000 Kč. Pokud bychom takové dílo tokenizovali, pak může jeho digitální podobu tvořit 1 000 tokenů, každý v hodnotě 100 Kč. To umožní vlastníkovi díla prodat pouze jeho část, a to formou tokenů. Tímto způsobem se dá tokenizovat de facto vše fyzické.

Ve svém nejvyšším vývojovém stadiu bude blockchain měnit celé business modely na nové, a to díky tomu, že spojí konkurenty, kteří začnou spolupracovat, a také vytvoří nové cesty, jak efektivně spravovat data jednotlivých konkurentů bez toho, aby se obávali, že jejich data druhý konkurent zneužije. Všechny tyto vývojové fáze blockchainu musí vzít společnosti v úvahu a podle toho zvolit vhodnou strategii v přístupu k této technologii. V rámci strategie by zároveň měla proběhnout formulace toho, jak bude společnost reagovat, pokud nějaký konkurent zavede tuto technologii v takové míře, že se k němu připojí další konkurenti v oboru. Ti, kteří dříve pochopí výhody blockchainu a dokážou vytvořit průmyslový standard, budou mít obrovskou konkurenční výhodu a pro jejich konkurenty bude velmi složité je v této otázce dohnat a nezbude jim nic jiného než se připojit do již existujícího ekosystému.

Závěr

Co si mohou společnosti z výše uvedeného odnést? Za prvé, že nikdy v historii nebylo tak důležité mít propracovanou dlouhodobou strategii v oblasti digitálního světa jako právě nyní. Rychlost, jakou dnešní moderní technologie postupují kupředu, je bezprecedentní, a kdo na to nedokáže efektivně reagovat, může velmi rychle přijít o své postavení na trhu. Blockchain je pak technologie, která zasáhne většinu společností, ať už napřímo nebo nepřímo tím, že je donutí se k nějakému konkrétnímu řešení připojit. Proto je pro ně velmi důležité přestat brát moderní technologie na lehkou váhu a nespoléhat se na svá dominantní postavení na trhu. Aby dokázaly predikovat jejich možné tržní konsekvence, musí se tyto technologie naučit správně chápat a v adopční křivce se musí začít pohybovat v její první polovině.

Tomáš Zrubecký Tomáš Zrubecký
Autor článku pracuje jako konzultant ve společnosti PwC Česká republika v oddělení Technology Consulting, současně je také členem skupiny Blockchain Connect | Czech Alliance.

Kalendář akcí
Konference - Semináře - Školení
Časopis IT Systems/Speciál
Aktuální číslo časopisu IT Systems Aktuální číslo časopisu příloha #1
Archív časopisu IT Systems
IT Systems 3 IT Systems 1-2 IT Systems 12 IT Systems 11
Archív časopisu IT Systems Special
Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1