fb
IT Systems 5/2019 Plánování a řízení výroby 27. 6. 2019 9:03

Jak podpořit zvýšení produktivity výrobního podniku

Průmysl 4.0Mnoho výrobních podniků v České republice není v současnosti v nejlepší kondici. Vysoké provozní náklady v kombinaci s nižší produktivitou práce značně snižují jejich konkurenceschopnost oproti zahraničním firmám. Není to příliš povzbudivé tvrzení, je však podloženo statistickými daty. Pokud výrobní podniky nepřistoupí k inovacím, nezačnou přemýšlet progresivně a nebudou investovat do modernizace a digitálních technologií, jednoduše řečeno nebudou investovat do zvyšování produktivity, tak bude mnoho z nich v příštích letech bojovat o svou existenci.

Z výzkumu provedeného agenturou Ipsos (viz zvýrazněná vsuvka) vyplývá, že manažeři českých průmyslových podniků řadí mezi největší problémy, se kterými se potýkají, nízkou produktivitu práce nebo nedostatek investic do inovací. Z pohledu téměř dvou třetin manažerů chybí na českém trhu firmy s vyšší přidanou hodnotou. Současnou vlnu digitalizace a automatizace považuje za důležitou pro své firmy jen 6 z 10 manažerů. Zavádět inovace Průmyslu 4.0 v současnosti neplánuje 18 % manažerů. Připouští ale, že v budoucnu k nim pravděpodobně dojde. Pro 44 % manažerů Průmysl 4.0 není důležitý. Přitom klíč k vytvoření a udržení konkurenceschopnosti českých podniků tkví právě v inovacích a vlastních řešeních. Zavádění inovačních obchodních strategií v některých případech brání přímo podnikové procesy a nevyhovující informačními systémy. Ty stávající nezvládají optimalizaci rozhodovacích procesů nezbytnou pro dosažení efektivního provozu podniku, neumožňují činit včasná, přesná a informovaná rozhodnutí při řízení výroby.

Průzkum Ipsos: Znalost Průmyslu 4.0

Obr. 1: Jaká je v ČR znalost Průmyslu 4.0? Obr. 1: Jaká je v ČR znalost Průmyslu 4.0?

Průzkum realizovaný agenturou pro výzkum trhu a veřejného mínění Ipsos proběhl prostřednictvím telefonických rozhovorů a osobního dotazování. První cílovou skupinou průzkumu byly průmyslové firmy v České republice s 20 a více zaměstnanci. Druhou cílovou skupinu tvořili studenti a studentky (včetně čerstvých absolventů a absolventek) technických vysokých škol nebo průmyslových či technicky zaměřených středních škol v České republice. Sběr dat proběhl v říjnu 2018.

Z průzkumu vyplynuly jako nejčastější překážky automatizace ve výrobních podnicích:

  • vývoj na zakázku – nízká míra standardizace a možnost využít již dříve použitých postupů
  • aktivity řízeny pouze přes xls tabulky
  • manuální přenos dat mezi aplikacemi
  • nezbytnost lidské kontroly procesů a aktivit
  • složité plánování a špatný přenos plánovacích dat do výroby
  • neexistence integrace provedených aktivit s ERP (potřebná data o průběhu výroby se dostanou do ERP pozdě nebo vůbec)
  • duplicita dat, data nejsou na jednom místě, nízká efektivita v jejich sdílení
  • příliš mnoho různých aplikací, jejich neprovázanost
  • rozhraní se udržují obtížně, přenos dat mezi aplikacemi vázne

Moderní informační technologie, zejména komplexní informační systémy, pomáhají eliminovat mnohé z problémů, se kterými se výrobní firmy dlouhodobě potýkají. Pomocí jediné digitální platformy lze zajistit integraci celého procesu zpracování zakázky, tj. od jejího příjmu, přes konstrukci, technickou přípravu výroby, až po samotnou výrobu a expedici produktu, a lze tak výrobní proces efektivně řídit v celém jeho průběhu. Současné ERP systémy od různých dodavatelů jsou zpravidla vyvážené, co se týče funkčnosti, a splňují všechny hlavní požadavky, které výrobní podniky na podnikový systém kladou. Obecně lze doporučit, aby co nejvíce funkčnosti pokrýval právě ERP systém, protože čím méně rozhraní obsahuje podniková infrastruktura, tím hladší provoz je zajištěn a tím méně je nákladná údržba.

Obr. 2: Hlavní firemní procesy jsou pokryty jedním, resp. jednotným informačním systémem.
Obr. 2: Hlavní firemní procesy jsou pokryty jedním, resp. jednotným informačním systémem.

Výrobní podniky používají pro svůj provoz různé systémy, ať už pro plánování výroby, pro řízení výroby a monitoring, systémy pro údržbu strojů, nástroje pro reporting atd. Z pohledu systémového integrátora je účinné přistoupit k propojování vnitropodnikových systémů a řešení v jeden funkční celek.

Následující systémy/moduly by měly být integrální součástí ERP:

1. Podpora obchodních činností

Pomocí moderního nástroje CRM (systém pro řízení vztahů se zákazníky), který je integrován s ERP systémem, je dostupný ze všech zařízení (počítač, mobilní telefon nebo tablet) a funguje v on-line i off-line režimu, lze dosáhnout významné úspory času. Například informace z obchodního jednání jsou ihned k dispozici odpovědným pracovníkům a na požadavky zákazníka lze obratem reagovat. Ať se jedná o přehled nabídnutého zboží, reálně objednaných kusů nebo případných reklamací.

2. Podpora vývojových procesů (konstrukce/PLM/PDM)

Oblast zpracování konstrukčních dat a jejich přenesení do ERP systému včetně sledování verzí a všech dalších parametrů pomocí systému PDM/PLM, který je součástí ERP a on-line integrace na téměř všechny dostupné CAD systémy je dnes nutnou podmínkou pro efektivní a rychlou reakci při navrhování a změně konstrukce výrobku.

3. Technická příprava výroby

Systém pro přípravu technologických postupů je schopen využívat již dříve použité postupy a má provázanost do změnových řízení při vlastní výrobě.

4. APS (Advanced Planning and Scheduling, pokročilý systém řízení výroby)

Většina firem v dnešní době využívá pro plánování jen metody na úrovni MRP a MRP II (Manufacturing Resource Planning, plánování výrobních zdrojů), protože nemají k dispozici dostatečně kvalitní data nejen o vlastním výrobku a výrobních postupech, ale ani zpětnovazební hlášení o skutečném průběhu výroby v reálném čase. Proto je plánování na nejnižších úrovních řízení pouze operativní. Díky komplexnímu a provázanému informačnímu systému je možné využít i modul pokročilého plánování. Pokročilý systém plánování (APS) snižuje časovou náročnost vytváření kvalitního harmonogramu výroby a umožňuje využívání zdrojů podniku efektivnějším způsobem.

APICS – americká nezisková organizace, která usiluje o zvyšování odborné úrovně jednotlivců i podniků v oblasti řízení výroby a produkování služeb) uvádí tyto přínosy zavedení APS:

  • Přesnost předpovědí termínu plnění zakázek >15 %
  • Bezpečnostní zásoby mohou klesnout <15–50 %
  • Celkem se mohou zásoby snížit <15–20 %
  • Je možné vytvořit stabilní plán – více než 5 dní
  • Průtok výrobku podnikem se zvýší >15 %
  • Poruchy výroby z důvodů nedostatku materiálu – pokles o 80 %
  • Úspora mezd >20 %

5. MES (Manufacturing Execution Systems, výrobní informační systémy)

Tato oblast je ve výrobních podnicích nejčastěji zanedbávána. Většinou je za MES považován systém odvádění výroby pomocí čárových kódů a terminálů. Skutečný MES systém umožňuje zlepšit přehled o výrobních procesech, zajišťuje tedy rychlejší řešení otázky kvality a produktivity. Přizpůsobení systému individuálním požadavkům zvyšuje efektivitu řízení, předvídá potřebnou údržbu a maximalizuje tak využití všech strojů a zařízení v podniku.

6. Reporting

Důležitým prvkem při řízení firmy jsou reporty a sestavy v předpřipravených kokpitech dle uživatelů, aby na první pohled zodpovědní pracovníci viděli v reálném čase potřebné informace o stavu výroby nebo průběhu zakázek a mohli navrhovat a realizovat řešení problematických jevů.

K významným benefitům, které přináší výrobním podnikům integrace výše uvedených funkčností, patří zejména zkrácení doby předvýrobních etap při zpracování zakázek. Samotná zakázka pak prochází podnikem efektivněji bez zbytečných zdržení a v co nejkratším čase. Je zároveň dosaženo kvalitního a přesného plánování, čímž odpadá nadvýroba a všechny zdroje, ať již lidské, majetkové či znalostí, jsou využívány maximálně efektivně. Dostáváme se zpět k vyřešení problému nízké produktivity a vysokých nákladů pomocí správných technologií, tj. vhodným výběrem ať již nového podnikového systému, upgradem dosud používaného či integrací stávajících systémů pro různé fáze výrobního procesu. Závěrem lze říci, že na místě je zodpovědné zhodnocení situace každého výrobního podniku a jeho investic do informačních technologií, které jsou zcela nepochybně prvním krokem na cestě k transformaci v tzv. chytré továrny, jimž bude patřit budoucnost výroby.

Josef Šumbera - Autor článku působí ve společnosti Ness Digital Engineering.

Kalendář akcí
Konference - Semináře - Školení
Časopis IT Systems/Speciál
Aktuální číslo časopisu IT Systems Aktuální číslo časopisu příloha #1
Archív časopisu IT Systems
IT Systems 5 IT Systems 4 IT Systems 3 IT Systems 1-2
Archív časopisu IT Systems Special
Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1