fb
IT Systems 7-8/2019 Veřejný sektor a zdravotnictví 24. 9. 2019 8:00

Otevřená data

Ptejme se veřejnosti, o jaká otevřená data vůbec stojí

GolemioOtevřená data, stále častěji skloňované sousloví. Data, která jsou veřejně přístupná a je možné je dále používat a sdílet. Napříč celým světem je zpřístupňování dat zájmem veřejné správy i veřejnosti. Mohou přispět k ekonomickému rozvoji, k větší informovanosti občanů i k větší transparentnosti veřejné správy. A jak si stojí otevřená data v českých podmínkách?

Hodnota otevřených dat

Přístupů k otevírání dat je mnoho. Zpočátku většina zemí volila způsob zpřístupnění dat, která pro veřejnou správu bylo lehké připravit, nebyla u nich obava o kvalitu a náklady na přípravu byly nízké. Až následně se projevilo, že zpřístupnění dat není samospásné. A ani myšlenka, že čím více zveřejněných dat, tím lépe, neplatí.

Otevřená data získávají hodnotu nikoli v momentě, kdy jsou poskytnuta k dispozici široké veřejnosti, ale až když je široká veřejnost využívá. I u nich je totiž třeba, aby se poptávka potkávala s nabídkou. Nabídka je reprezentována veřejnou správou a její schopností data zpřístupnit, poptávka je definována zájmy nejen veřejnosti nebo komerčních subjektů, ale také jinými orgány veřejné správy, které mohou data využít.

Otevřená data jsou cennější, pokud nestojí jako osamocené kameny, ale je možné je propojovat, pokud jsou kvalitní a pokud lze na jejich základě vyvozovat závěry, které mohou pomoci k řešení aktuálních problémů.

SmartCity

Přínosy otevřených dat

Prvotním hnacím motorem veřejných správ mnoha zemí byla snaha o větší transparentnost veřejné správy a budování vztahu s občanem, aby měl větší přehled o činnostech jejích orgánů. Ale přínosem pro veřejnou správu je i možnost na základě dat tvořit strategie a koncepce, ty pak více odpovídají reálným potřebám lidí, a tudíž mají vyšší dopad. Vždyť i samotný koncept „smart cities“ je založen právě na datech a jejich efektivním využívání pro zlepšení života obyvatel. Mimoto otevřená data mohou přispět ke snižování administrativní zátěže, a to jak na straně veřejné správy, tak i občanů. Sdílením dat se zamezuje duplicitním šetřením, která zatěžují obě strany.

Otevřená data mají obrovskou hodnotu zejména v řešení složitějších společenských problémů – díky mezisektorovému sdílení dochází k synergiím. Data se propojují a je možné zjistit příčiny problémů a lépe nastavit opatření na jejich řešení. Zejména v momentech krizových situací je jejich přínos významný. Krásnou ukázkou jsou například projekty společnosti Waze a využití jejích dat pro zdravotnické záchranné služby v zemích Beneluxu. Na základě této spolupráce došlo ke zkrácení času dojezdu sanitky k jednotlivým případům až o devět minut. Otevřená data mohou přispět i k tvorbě prediktivních modelů, které umožní předvídání krizových situací a optimalizaci reakční doby.

Rejstřík škol a školských zařízení

Připravenost na otevřená data

Otevírání dat v českých podmínkách bezesporu získává na významu. Osvícené subjekty je začínají dávat k dispozici. Zpřístupnění dat na ně klade břemeno odpovědnosti a garance jejich kvality a úplnosti. Vytváří na veřejnou správu nároky v oblasti finančních, kvalifikačních a fyzických kapacit. Iniciační formou zpřístupňování jsou registry, které tvoří data, jež nepodléhají častým změnám v průběhu času. Pokročilou fází je pak zpřístupnění dat v reálném čase, tedy těch, která jsou k dispozici v okamžiku sběru.

Velká poptávka je v dnešní době zejména po geoprostorových datech – tedy datech, která mají u jednotlivých objektů lokační informaci (GPS souřadnice). Je možné je pak využívat pro mapování například veřejného prostoru (pasportizace zastávek MHD dopravy apod.), ale také například při optimalizaci rozložení občanské vybavenosti v regionech.

opendata hlavního města Prahy

Obavy o možnou špatnou interpretaci uživateli často orgánům veřejné správy v Česku brání zveřejňování dat. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že u nás musí nastat postupná změna myšlení a podpora zvyšování povědomí o otevřených datech a jejich benefitech napříč širokou veřejností a veřejnou správou.

Rozvojovou oblastí je pro Českou republiku zejména forma zveřejňování dat – tedy zda jsou data zpřístupněná uživatelsky příjemně, přesněji, zda je jejich stažení a následná práce s nimi intuitivní a zda je možné nad soubory dat tvořit aplikace, které je využívají. V současné chvíli je samotný monitoring toho, kdo, jak a jestli vůbec data využívá, v České republice velmi omezený. Nicméně samotný přístup vyhodnocování využívání zpřístupněných dat je ze své podstaty až druhým krokem, prvním by mělo vždy být zjištění, o jaká data veřejnost vůbec stojí. Potenciál jejich využití by tedy měl být ověřen u cílové skupiny. Proto některé země sbírají podněty od veřejnosti, o která data má zájem, a na jejich podkladě dochází k efektivnímu zveřejňování – návrat investice je pak pro zveřejňující subjekt rychlejší a samotné zveřejnění má vyšší dopad a přináší více benefitů v širším měřítku.

Petra Konečná Petra Konečná
Autorka je odbornicí na otevřená data ve společnosti Deloitte a členkou expertní skupiny Evropské komise pro sdílení dat.

Kalendář akcí
Konference - Semináře - Školení
Časopis IT Systems/Speciál
Aktuální číslo časopisu IT Systems Aktuální číslo časopisu příloha #1
Archív časopisu IT Systems
IT Systems 7-8 IT Systems 6 IT Systems 5 IT Systems 4
Archív časopisu IT Systems Special
Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1