fb
IT Systems 7-8/2021 Veřejný sektor a zdravotnictví 31. 8. 2021 8:46

Jak jsme na tom v Česku s digitalizací veřejné správy?

Již od roku 2014 sleduje Evropská komise celkovou situaci Evropy v digitální oblasti a měří pokrok jednotlivých zemí EU pomocí indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI). Ve zprávě za loňský rok Česko v celkovém hodnocení postoupilo z 18. na 17. místo. To je však pořád spodní polovina žebříčku.

Patrné to je zejména v oblasti přijímání konkrétních digitálních technologií, jako je analýza big data nebo cloud. Tam jsou české společnosti – veřejnou správu nevyjímaje – stále pod průměrem Unie. Na druhou stranu je Česko například tahounem v oblasti umělé inteligence.

Jak se celková situace ve státě projevuje v oblasti veřejné správy? V současné době probíhá veřejná soutěž v rámci státních programů IMPACT a SECTECH, které jsou pod patronací Ministerstva vnitra. Od obou programů se očekává především zvýšení technologické a technické úrovně složek integrovaného záchranného systému a dalších složek, které zajišťují bezpečnost státu a jeho obyvatel.

Alžběta Křídlová
Alžběta Křídlová, produktová manažerka systémů HELIOS pro veřejnou správu. V oblasti veřejné správy se pohybuje už 30 let.

„Oba programy jsou vlastně už konkrétními kroky v naplňování cílů Národní strategie umělé inteligence na roky 2019–2035, která je provázaná s programem Digitální Česko,“ vysvětluje Alžbeta Křídlová, produktová manažerka pro oblast veřejné správy ve společnosti Asseco Solutions, která je producentem informačních systémů Helios. „Konkrétně si pod tím můžeme představit například zavádění nových metod a technologii v oblasti kyberbezpečnosti, umělé inteligence, robotiky, konektivity včetně 5G sítí a ostatní inovace v oblasti informačních technologií. S některými prvky umělé inteligence nebo robotizace se však běžně setkáváme už dnes, aniž bychom si to uvědomili – je to například sledování vytíženosti parkovacích míst, přepis mluveného slova do písemného zápisu, sledování anomálii v účetnictví organizace nebo elektronický průvodce památkami,“ dodává.

Žádný zázrak…

Ačkoli ani celkové umístění není žádný zázrak, v oblasti digitálních veřejných služeb v Evropské unii kleslo Česko dokonce na 22. místo. „Naše skóre je výrazně pod unijním průměrem,“ konstatuje Alžběta Křídlová. „A to i přes to, že od února 2020 máme svou „digitální ústavu“ – zákon o právu na digitální služby, který veřejnosti přiznává právo na přístup k téměř všem veřejným službám elektronickou cestou. Hodnocení Evropské komise v oblasti eGovernmentu rozhodně není pozitivní.“

Podle jejích slov je z klíčového dokumentu s názvem Harmonogram a technické způsoby provedení digitalizace služeb veřejné správy na období 2021–2025 patrné, že implementace e-Governmentu si zachová své pomalejší tempo.

„O důvodech můžeme vést nekonečné diskuze,“ říká. „Já osobně to vidím jako klasický nepoměr projektových vrcholů. Jedním z nich je čas, kdy jsme k určitým termínům vázáni Evropskou unií, druhým lidské zdroje – na trhu práce není dostatek odborníků – a třetím kapitál, kterým prostě zadlužený státní rozpočet a na něm závislé organizace veřejné správy nedisponují.“

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků se však v posledních dvou letech projevil napříč odvětvími. Veřejná správa ale za komerčním sektorem navíc zaostává možnostmi odměňování, takže v ní se tento nedostatek projevuje o to důrazněji.

Časově jsme na tom ještě hůř. Z programového prohlášení vlády z roku 2018 nebyl splněn ani jeden ze 17 slibů o digitalizaci země.

Trojkoalice agend

Digitalizace veřejné správy je často degradovaná na pouhou ICT automatizací současně existujících procesů, ve snaze převést fyzické dotazníky a formuláře do onlinu, čímž se stanou dostupnější pro širokou veřejnost. Na samotného zpracovatele těchto formulářů, například na správce poplatků, se přitom moc ohled nebere. Přitom ekonomické a ERP systémy jsou pro digitalizace jako stvořené. Jsou informačním systému pro veřejnou správu něčím specifické?

„Klasické ERP je obecně vzato nástroj pro plánování a řízení podnikových zdrojů,“ vysvětluje Alžběta Křídlová. „Podnik má k dispozici komplexní systém, do kterého integruje všechny nebo většinu oblastí své činnosti, jako jsou plánování, zásoby, nákup, prodej, marketing, finance, výroba, HR a další, a s jeho pomocí je řídí. Specifikum veřejné správy spočívá v tom, že její výkony lze až na pár výjimek těžko plánovat a jejich provádění není závislé na zásobách nebo dodavatelích, ale na zdrojích dat. I když existují určitá specifika i mezi informačními systémy lokálních konzumentů (typicky informační systém města) a mezi státním informačním systémem poskytovaným z úrovně ministerstva napříč republikou.“

Veřejná správa zahrnuje obce v samostatné působnosti, obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působnosti, kraje, ústřední správní úřady, ministerstva a organizační složky státu. Podle slov Alžběty Křídlové si všechny územně samosprávné celky samy definují skladbu a funkčnost takzvaných provozních informačních systémů, těch, které přímo souvisí s jejich vlastním provozem.

„Typicky je to trojkoalice agend rozpočet-účetnictví-výkaznictví, správa majetku a správa závazků a pohledávek,“ vysvětluje. „Pro výkon vlastní veřejné správy jsou buď centrální informační systémy, které jsou obcím poskytovány – například informační systém datových schránek, základních registrů, formulářový agendový systém CzechPoint, nebo existují minimální kvalitativní a funkční parametry pro to, co takový informační systém musí umět. To jsou například nároky na tiskové výstupy matričních dokladů, pravidla pro vedení seznamů voličů, hlídání správních lhůt u stavebních agend a podobně.“

Nicméně digitalizace v rámci veřejné správa neslouží jen úředníkům, ale také občanům. Například v tom, že kvůli místním poplatkům za psa již nemusí chodit na úřad, ale má k dispozici službu, přes kterou je vyřídí z domu. Nebo si jednání obecní rady a zastupitelstva může pustit ze záznamu z webu obce. Dalším příkladem může být aplikace rozklikávací rozpočet, kdy si občan v přehledné formě zobrazí příjmy a výdaje obce.

Z pohledu uživatele veřejné správy je funkční systém takový, který má předem přednastavené procesy tak, jak to vyžaduje zákon. Měl by „vědět“, jaké jsou správní lhůty, jaká je rozpočtová skladba jednotlivých organizací a podobně. Oproti tomu komerční uživatel si chce sám definovat proces a nastavovat si účetní dimenze nebo termíny, kdy bude upomínat svého dodavatele či odběratele, takže pro něj systém musí být maximálně variabilní.

Uživatel veřejné správy dále potřebuje integraci se státními informačními systémy a před jakoukoliv technickou vymožeností preferuje například vzhled a obsah tiskové sestavy.

Podle zákonů nebo proti nim?

Pro veřejnou správu jsou alfou a omegou legislativní předpisy. Problém je ovšem v tom, že Česko patří v Evropské unii mezi země s největším počtem legislativních norem a často se zapomíná na jejich vzájemné provázání.

„Největší slabiny vidím v nedostatečné informovanosti a zároveň neexistenci kontrolních mechanismů v oblasti komunitárního práva,“ uvažuje Alžběta Křídlová. „Všichni známe situace, kdy se lokální politici míchají do záležitostí výkonu veřejné správy, často v rozporu s legislativními postupy. Konkrétní příklad – starosta menší obce diktuje žadatelům o stavební povolení, jak má architektonicky vypadat jejich dům, kolik má mít pater a jaký má mít typ střechy. Přitom tyhle kompetence starostovi vůbec nepřísluší, spadají do výkonu přenesené působnosti stavebních úřadů a úřadů územního plánování. Nebo jiný příklad – komunální politik požaduje konkrétní způsob obnovy kulturní památky včetně fasády, i když to je kompetence výhradně orgánů památkové péče.“

Úředníkům totiž chybí zákonné oprávnění v oblasti zdroje dat, neboli, jak na sebe normy (ne)navazují. Typickým příkladem jsou údaje o rodinných vazbách, které úředníci potřebují pro výkon správy místních poplatků, ale neexistuje možnost, jak je relevantně získat. A tyto praktické potřeby pak padají na hlavy dodavatelů informačních systémů, po kterých se pak žádá něco, co stát prostě nedomyslel.

(Nejen) proto přibyl do již tak široké produktové řady Helios nový systém uzpůsobený speciálně pro veřejnou správu. Jeho tvůrci jej v podstatě považují za běžný produkt, který plní nároky současných IT standardů. Pokud se na něj však podíváme očima typického uživatele informačního systému veřejné správy, jde o výjimečný systém „napěchovaný“ všemi možnými moderními trendy od plné synchronizace s MS Office 365 přes fulltextové vyhledávání všemi částmi informačního systému až po komplexní telemetrii pro monitoring systému.

„Podle prvních ohlasů se povedl,“ s uspokojením konstatuje Alžběta Křídlová. „Navíc máme připravenou roadmapu na nejbližší roky, která garantuje neustálý vývoj produktu v rámci uživatelských požadavků, nejen z oblasti eGovernmentu.“

Tato novinka je určena různým úrovním organizací veřejné správy, které může uspokojit širokým spektrem provozních i integračních modulů a nejrůznějších funkcionalit. Díky němu se snad naše veřejná správa dokáže posunout na žebříčku digitalizace trochu výš…

Kalendář akcí
Konference - Semináře - Školení
Časopis IT Systems/Speciál
Aktuální číslo časopisu IT Systems Aktuální číslo časopisu příloha #1
Archív časopisu IT Systems
IT Systems 1-2 IT Systems 12 IT Systems 11 IT Systems 10
Archív časopisu IT Systems Special
Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1