fb
IT Systems 3/2019 Veřejný sektor a zdravotnictví 11. 4. 2019 8:40

V jakém bodě se dnes nachází elektronizace českého zdravotnictví?

ČR přijala v roce 2016 jasnou strategii elektronizace zdravotnictví a postupně ji realizuje. Soustava cílů a opatření Národní strategie elektronického zdravotnictví ČR na období 2016–2020 ve své realizaci přesahuje horizont roku 2020, ve kterém se prioritně zaměřila na vytvoření základních stavebních kamenů elektronizace zdravotnictví. Zejména se jedná o vytvoření organizačního a právního rámce elektronizace a technické a informační infrastruktury s cílem dosažení navzájem spolupracujícího prostředí pro všechny uživatele společných sdílených elektronických služeb ve zdravotnictví.

Záměrem strategie je řešení nekoncepčního a živelného rozvoje elektronizace, dlouhodobé selhávání státu a ministerstva v pokusech o koordinaci a usměrňování rozvoje elektronizace ve zdravotnictví a zavedení nástrojů na její řízení. Dlouhodobě se projevovala absence organizace, která by měla mandát a potřebné kompetence k této koordinaci.

K dílčím tématům prioritizovaným po roce 2016 proto patřilo zejména:

  • Chybějící základní infrastruktura elektronizace. Tvůrci strategie si uvědomovali, že pokud se má elektronizace v českém prostředí koordinovaně akcelerovat, musí být položeny základní stavební kameny a těmi jsou jednoznačná identifikace pacientů, zdravotníků a poskytovatelů zdravotních služeb v resortních autoritativních registrech a umožnění efektivního sdílení informací o zdravotním stavu napříč zdravotnictvím. Nutné bylo řešit elektronickou identitu všech účastníků systému tak, aby nekladla zdravotníkům obtížně překonatelné technické překážky při využívání elektronických služeb ve zdravotnictví.
  • Ke klíčovým tématům rozvinutých států patří zajištění dlouhodobé udržitelnosti financování zdravotnictví a zejména nezbytnost zvýšení zainteresovanosti pacientů na vlastním zdraví. Z tohoto důvodu, ve snaze pozitivně ovlivnit orientaci občanů v náročném zdravotním systému a na základě řady dalších požadavků, vzniklo zadání na vytvoření Národního zdravotnického informačního portálu.
  • Snaha o řešení ePreskripce systémovým způsobem za účasti odborné i laické veřejnosti jako prvního vzorového řešení elektronizace.

Řada aktivit směřovala do rozvoje kybernetické bezpečnosti a ochrany soukromí občanů v digitalizovaném zdravotnictví s cílem nastolení důvěry k digitálním službám ve zdravotnictví. Můžeme přitom konstatovat, že za tři uplynulé roky od přijetí strategie dramaticky narostl zájem o elektronizaci zdravotnictví, a to zejména v kontextu celosvětové digitalizace všech oblastí společnosti a tlaku jednotlivých vlád na digitalizaci jako nástroje na udržení konkurenceschopnosti ekonomiky. Evropská komise vyhlásila program Digitální Evropa, do kterého půjdou nemalé dotace pro příští programové období 2021–2027. Stejně tak ČR aktuálně specifikuje program Digitální Česko.

Níže vybíráme konkrétní události, které z pohledu tvůrců strategie měly celoplošné či jinak významné dopady. Uvědomujeme si přitom, že se v rozvoji digitalizace českého zdravotnictví událo podstatně více pozitivních změn, dosáhlo se pokroku v různých sférách a projektech a my zdaleka ne o všech víme. Je dokonce na místě se omluvit těm, jejichž úspěchy zde neuvádíme.

V uplynulém období bylo dosaženo mj. následujících cílů:

  1. Byla zahájena realizace základního infrastrukturního projektu „Vybudování základní resortní infrastruktury eHealth – informační a datové resortní rozhraní“ spolufinancovaného z IROP výzvy 26, zkráceně IDRR. Informační a datové resortní rozhraní (IDRR) představuje základní, jednotný, informační, komunikační a datový bod v rámci resortu zdravotnictví. IDRR poskytuje základní infrastrukturu nezbytnou pro rozvoj služeb elektronického zdravotnictví, realizuje podpůrné sdílené služby, zastřešuje a propojuje stávající i budoucí resortní informační systémy, zajišťuje interoperabilitu systémů a služeb v resortu zdravotnictví a napojení na služby eGovernmentu.
  2. Zahájili jsme realizaci první etapy Národního zdravotnického informačního portálu NZIP.
  3. Připravili jsme věcný záměr zákona o elektronickém zdravotnictví.
  4. Elektronická preskripce se stala realitou a její zavedení překonalo jednu z významných počátečních bariér u poskytovatelů zdravotních služeb.
    • De facto bylo zavedeno povinné plošné užívání výpočetní techniky připojené k internetu jako pracovního nástroje lékaře.
    • De facto bylo zavedeno povinné používání elektronického podpisu pro předepisující lékaře.
    • Další lékaři všech věkových skupin začali užívat výpočetní techniku a zvykají si na to, že jejich pracovní nástroj potřebuje údržbu, data zálohování a také servisního technika, že digitální technologie a péče o ně představují neoddělitelnou část výdajů ordinací. Tato skutečnost sama o sobě působí revolučně v opomíjené péči o digitální gramotnost zdravotníků.
    • V neposlední řadě si lékaři, lékárníci a zejména pacienti začali více uvědomovat výhody ePreskripce, i když v první fázi zavádění výrazně převažují na straně pacientů. Lékaři mohou vystavovat recept bez návštěvy pacienta, a tak neztrácet čas svůj ani pacientův a snáze řešit naléhavou potřebu lékařského předpisu např. v okamžiku, kdy je pacient na druhé straně republiky. Pacienti začali využívat SMS recepty ve svých mobilech a tento trend překvapivě rychle posiluje.
    • K negativům první fáze ePreskripce patří nekoncepční řešení identifikace a autorizace a také legislativní překážky zabraňující ošetřujícím lékařům a lékárníkům náhled do lékového záznamu.
  5. Ministerstvu zdravotnictví se podařilo dosáhnout nasměrování řádově miliardy korun z evropských strukturálních fondů do digitalizace zdravotnictví, čehož využili zejména větší poskytovatelé zdravotních služeb k zavedení progresivnějších technologií a posílení kybernetické bezpečnosti. Bohužel parametry výzvy určené pro posílení kybernetické bezpečnosti diskriminovaly pražské nemocnice a také neumožňovaly podporu malých ordinací.
  6. Přibývá zdravotnických zařízení, která zavádějí a používají primárně elektronickou zdravotnickou dokumentaci, vznikají regionální portály se službami elektronického zdravotnictví pro občany, včetně přístupu k elektronické zdravotnické dokumentaci. V této fázi zatím do značné míry bez potřebných závazných standardů, podle schopností a možností dodavatelů zdravotnických IS realizovat zadání vzešlá z požadavků jednotlivých výzev Integrovaného regionálního operačního programu a konkrétních projektů nemocnic či krajů. V uplynulých třech letech byly mj. připraveny architektury elektronizace a architektura infrastruktury centrálních služeb elektronického zdravotnictví, které se průběžně upřesňují. Na základě těchto architektur budou vytvářeny centrální komponenty a služby centrální infrastruktury.
  7. Samostatné Národní centrum elektronického zdravotnictví zahájilo v rámci ministerstva činnost 1. ledna tohoto roku.

www.nsez.cz
Více informací o Národní strategii elektronického zdravotnictví najdete na webu www.nsez.cz

Další očekávaný vývoj elektronizace v ČR

Dále budou rozvíjeny služby elektronického zdravotnictví související s ePreskripcí, eNeschopenkou, souhrnem o pacientovi (Patient Summary), a to včetně podpory přeshraniční péče.
Řada aktivit bude směřovat do rozvoje kybernetické bezpečnosti a ochrany soukromí občanů v digitalizovaném zdravotnictví s cílem nastolení důvěry k digitálním službám ve zdravotnictví.

V dalším období bude digitalizace ve zdravotnictví více sloužit k podpoře reformy zdravotních služeb a přístupu k nim, digitální technologie posílí možnosti jednotlivců pečovat o vlastní zdraví a zároveň podpoří celkovou efektivnost zdravotního systému. Účelná digitalizace napomůže přechodu na integrované, na jednotlivce zaměřené modely péče a usnadní přesun od léčby k prevenci. Digitální technologie a inovace usnadní dosažení strategických záměrů v oblasti veřejného zdraví.
Pro období po roce 2020 bude charakteristický nástup nových digitálních technologií a postupů v oblasti personalizované medicíny, klinických aplikací umělé inteligence, praktické aplikace modelů sdílených zdravotních záznamů, využití konceptů z oblasti Big Data.

Rostoucí měrou se do péče o zdraví zapojí technologie mobilního zdravotnictví (mHealth) a telemedicína.
Klíčový význam ponese digitalizace při rozvoji zdravotní gramotnosti obyvatelstva. Zvláštní úsilí bude nutné směrovat do rozvoje obecné i specifické digitální gramotnosti pracovníků ve zdravotnictví a budování důvěry ve služby digitálního zdravotnictví mezi občany i zdravotníky.

Ing. Jiří Borej - Autor článku je hlavním architektem elektronického zdravotnictví na Ministerstvo zdravotnictví ČR.
 
Ing. Martin Zeman, DMS
Autor článku je ředitelem Národního centra elektronického zdravotnictví při Ministerstvu zdravotnictví ČR. Přes 30 let pracuje ve zdravotnictví, převážně ve zdravotnické informatice a managementu nemocnic. Je spoluautorem Národní strategie elektronického zdravotnictví a předsedou České společnosti zdravotnické informatiky a vědeckých informací ČLS JEP.

Kalendář akcí
Konference - Semináře - Školení
Časopis IT Systems/Speciál
Aktuální číslo časopisu IT Systems Aktuální číslo časopisu příloha #1
Archív časopisu IT Systems
IT Systems 6 IT Systems 5 IT Systems 4 IT Systems 3
Archív časopisu IT Systems Special
Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1