fb
IT Systems 5/2020 Logistika 23. 6. 2020 6:00

Logistiku čeká další fáze digitalizace, napomáhá jí rychlý rozvoj e-commerce

Gebrüder WeissOdvětví logistiky v posledních deseti letech prošlo, podobně jako průmysl, výraznou digitální transformací. Díky novým technologiím je efektivnější, flexibilnější a rychlejší v mnoha oblastech a dokáže pohotově reagovat na požadavky firem i koncových zákazníků. Neustálé inovace a příchod nových technologií ale naznačují, že proměna logistiky jako odvětví možná teprve začíná.

Nároky na logistiku kvůli intenzivnějšímu rozvoji e-commerce (akcelerované pandemií COVID-19) a nedávnému nedostatku pracovních sil na trhu přetrvávají a kladou před ni nové výzvy. Více než kdy dříve se zákazníci spoléhají na nákup z e-shopů a lze předpokládat, že změna nákupního chování formou online objednávek z pohodlí domova s doručením „do bytu“ bude mít trvalý charakter pro celou řadu segmentů zboží. Zákazníci zároveň očekávají perfektní servis v podobě co nejrychlejší dodávky zboží, příznivých cen a transparentnosti v procesu doručení zboží. Na logistiku jsou ale dlouhodobě kladeny i nároky z hlediska ekologie a přívětivosti k životnímu prostředí – očekává se snižování uhlíkové stopy. Vše vede k ještě většímu tlaku na lepší optimalizaci a automatizaci v procesu skladování, distribuce, ale i dopravy. Co nás čeká?

Ještě větší využití velkých dat

Logistika není pouze pohybem zboží, ale také tokem informací, data mají proto v logistickém odvětví nezastupitelnou roli. V posledních letech se objem dat dostupných ke zpracování zvyšuje a existují sofistikovanější možnosti jejich analýzy. Tzv. big data pak pomáhají přehodnocovat a upravovat nastavené byznys modely a pracovní postupy, čímž zvyšují efektivitu. V současnosti pomáhají logistickým společnostem při optimalizaci přepravních tras, správném využití kapacity, umožňují přesněji předpovídat chování zákazníků i odhadnout poptávku po službách. Překážku v jejich maximálním využití však v současnosti představuje vstupní kvalita dat. Pokud jsou v nesprávné podobě, nepomůže nám s tím žádný algoritmus. Jestliže se tento problém podaří v blízké době překonat, mohou se big data uplatnit v mnoha dalších ohledech.

Spolupráce člověka s rozšířenou inteligencí

Ač to nemusí být na první pohled zjevné, již dnes je rozšířená inteligence, tedy kombinace lidské pracovní síly se strojovou, běžnou součástí logistiky. Setkáváme se s ní například ve fázi vychystávání zboží ze skladu. Inteligence zpracovává data, tvoří vychystávací seznamy, určuje také trasy pracovníka skladu mezi zbožím na skladových pozicích. Ten za použití zařízení v podobě chytrého skeneru s dotykovým displejem přesně ví, které lokace a v jakém časovém pořadí v co nejkratším čase obsáhnout. Eliminují se tak zbytečné pohybové úkony, zvýší se rychlost a efektivita práce skladových specialistů a zcela odpadá manipulace s dokumenty v papírové podobě – vše je digitální. Alternativou a další z dnes již používaných technologií je využití tzv. „pick by voice“, tedy hlasového navádění pracovníků skladu do sluchátek, se zpětným hlasovým potvrzením správného provedení procesu nebo požadavkem na úpravu počtu kusů příslušné skladové položky. Některé ze společností už také využívají speciální brýle zobrazující informace a úkoly pro vychystávání přímo do zorného pole uživatele. Lze předpokládat, že v nadcházejících letech budou taková propojení člověka a stroje využita na maximum.

Efektivnější organizace skladu

Výrazných změn doznala v posledních letech organizace skladu. K jeho řízení se dnes již běžně využívají různá řešení Warehouse Management System (WMS), tedy systém řízení skladových operací. Ten umožňuje sledovat, analyzovat a vyhodnocovat řadu informací a dat. Díky němu logistické společnosti v reakci na dynamické požadavky zákazníků přesněji a rychleji řídí fyzický pohyb zboží ve skladu. Systém řídí umístění komodit na příslušné skladové pozice, kde zohledňuje uskladnění zboží dle jeho charakteru, který vychází z platné legislativy nebo specifických požadavků. Dokáže kontrolovat správnou teplotu, upozornit na blížící se expirační dobu uskladněného zboží nebo jeho možné poškození. Pomáhají také s maximální transparentností dodavatelského řetězce – díky real-time monitoringu se přesně ví, kde se jaké zboží nachází. Velmi pravděpodobně se ve skladu dočkáme také širšího využití moderních zařízení. Postupně bude běžnější například i nasazení dronů kontrolujících výše položené zboží během inventur, implementace robotů pomáhajících s automatizací balení nebo využití samořiditelných vozíků.

Internet věcí jako samozřejmost

Je téměř jisté, že s příchodem 5G sítí umožňujících přenos větších objemů dat, se ještě více než dnes uplatní internet věcí. Systém založený na sběru a vyhodnocování dat prostřednictvím chytrých zařízení a senzorů, která následně přenáší a uplatňuje ve fyzickém prostředí, je ideální cestou k větší bezpečnosti a efektivnější správě skladových prostor. V současnosti jsou samozřejmostí senzory monitorující fyzické prostředí skladu, které kontrolují a upravují například vhodnou teplotu nebo vlhkost prostředí. V následujících letech se dočkáme další fáze vývoje IoT systému, tzv. AIOT, propojující internet věcí s umělou inteligencí. Výsledkem těchto projektů v logistice budou ještě sofistikovanější a rychlejší pracovní postupy.

Proměna poslední míle

Proměnou projde i proces, se kterým se pravidelně setkáváme my všichni – doručení balíčku od kurýra. U této tzv. poslední míle dnes zaznívá ze strany zákazníků požadavek na maximální transparentnost procesu doručení. Chtějí mít co nejpřesnější informace o trase i čase zásilky. Umožňuje jim to například služba ETA (Estimated Time of Arrival) poskytující přesnější informace o termínu dodání. Diskutovaným tématem je také tzv. city logistika. V budoucnu díky ní nepojede 10 různých přepravních společností na jednu ulici, ale zboží se bude konsolidovat od různých odesílatelů a doručovat je bude pouze jeden dopravce. Výhledově se s nejvyšší pravděpodobností dočkáme i nových způsobů doručování, třeba prostřednictvím autonomních vozidel. Nesouvisí to jenom se snahou zvýšit efektivitu doručování, ale také se strategickým snižováním uhlíkové stopy a menším zatěžováním už tak hustého provozu v některých městských aglomeracích.

Jan Kodada Jan Kodada
Autor článku je obchodním a marketingovým ředitelem logistické společnosti Gebrüder Weiss.

Kalendář akcí
Konference - Semináře - Školení
Časopis IT Systems/Speciál
Aktuální číslo časopisu IT Systems Aktuální číslo časopisu příloha #1
Archív časopisu IT Systems
IT Systems 1-2 IT Systems 12 IT Systems 11 IT Systems 10
Archív časopisu IT Systems Special
Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1 Aktuální číslo časopisu příloha #1